Pomocné technické prapory

Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.

Před sedmdesáti lety, 1. září 1950, zřídil komunistický režim v rámci československé armády trestné pracovní jednotky. Příslušníci Pomocných technických praporů (PTP) se rekrutovali z řad údajných stranických nepřátel – a službou u pracovních útvarů tak prošli sedláci, umělci, kněží nebo příslušníci aristokracie. Kvůli černým výložkám se jim přezdívá Černí baroni.

Rodina Josefa Spáčila podnikala v dopravě, vlastnila cihelnu, otec nakoupil a pronajímal zemědělské stroje. Po válce si na nové mlátičky půjčil skoro čtyři sta tisíc korun. Komunisté mu ale všechno zabavili. Nejstarší syn Josef proto v říjnu 1950 v Újezdu u Brna spolu s desítkami lidí proti kolektivizaci protestoval. Pět největších rebelů kvůli tomu skončilo ve vězení.