Pohřeb strana 2 z 5

Desítky lidí se v Kunštátě na Blanensku rozloučili s válečným veteránem Michalem Hečkou. Někdejší příslušník 1. československého armádního sboru zemřel v nedožitých devadesáti devíti letech. Válečný hrdina se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš, po válce byl členem Hradní stráže u prezidenta Edvarda Beneše.

Operní pěvkyně Soňa Červená zpívala ve velkých rolích na evropských i amerických scénách, v rodném Československu ale čelila útlaku komunistického režimu. Teprve když se po třiceti letech vrátila z emigrace, mohla si stoupnout i na prkna Národního divadla. Ze zlaté kapličky také mezzosopranistku, která 7. května ve věku 97 let zemřela, vyprovodili přátelé a kolegové při posledním rozloučení. Vzpomínku na ni přidali i v Událostech, komentářích. „Pochopila, že jediné, co může vyrovnávat tu obrovskou dynamiku, až tsunami okolního prostředí, je pokoj v srdci,“ míní bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Rostoucí ceny energií a inflace ovlivnily také oblast pohřebnictví. Ceny pohřebních služeb v průměru narostly o desetinu. Vyplývá to z informací firem, které Česká televize oslovila. Vzhledem k rostoucím cenám začali lidé na posledním rozloučení s blízkými šetřit. Někteří si dokonce tuto službu nemohou dovolit vůbec. V obcích tak roste počet sociálních pohřbů, které zajišťují důstojné poslední rozloučení lidem, kteří na něj nemají dostatek prostředků nebo jsou bez domova.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se věřící přišli naposledy rozloučit s emeritním papežem Benediktem XVI. Zádušní mši sloužil současný papež František a zúčastnily se jí desítky tisíc lidí. Liturgie byla prvním případem v moderní době, kdy papež předsedal pohřbu svého předchůdce.

Ve Vatikánu byl pohřben emeritní papež Benedikt XVI., který zemřel v sobotu. Zádušní mši na Svatopetrském náměstí sloužil papež František. Ceremoniálu se účastnily desítky tisíc lidí, včetně delegací ze zahraničí. Rakev s Benediktem XVI. byla poté uložena do hrobky ve Svatopetrské bazilice.

S úderem deváté hodiny dopolední se veřejnosti v pondělí otevřely dveře vatikánské Svatopetrské baziliky, kde je až do čtvrtečního pohřbu vystavena rakev se zesnulým emeritním papežem Benediktem XVI. Rozloučit se přicházejí tisíce lidí.

S emeritním papežem Benediktem XVI. ztratila katolická církev vlivného teologa a intelektuála, pro samotný chod Vatikánu se úmrtím Josepha Ratzingera ale nic nemění. Na Petrově stolci zůstává papež František, který svého předchůdce ve čtvrtek vyprovodí na poslední cestu. Ač byl Benedikt XVI. často považován za konzervativce, podle teoložky Jitky Jonové je třeba jeho osobnost vnímat mnohem komplexněji.

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

V Minsku se naposled rozloučili s Uladzimirem Makejem, který v sobotu náhle zemřel ve věku 64 let ve funkci běloruského ministra zahraničí. Web k režimu kritického listu Naša Niva napsal, že podle jeho zdrojů blízkých rodině Makej zemřel na infarkt. Příčinou prý mohla být ruská invaze na Ukrajinu, která ministra silně zasáhla a po jejímž zahájení se u něj objevily problémy se zdravím. Smrt, a především absence oficiálního oznámení příčiny vyvolaly mnohé spekulace.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Německo v reakci na úterní událost nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany Patriot.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se v sobotu konal pohřeb prvního ze dvou obyvatel, kteří přišli o život v úterý po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Dvaašedesátiletý muž, který je jednou ze dvou prvních polských civilních obětí války na Ukrajině, se dočkal státního pohřbu. Jeho šedesátiletý kolega bude pohřben v neděli, připomíná agentura DPA.

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho, který zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják. První státní pohřeb po 55 letech v Japonsku hluboce rozdělil veřejnost. Kritici poukazují mimo jiné na vysokou cenu obřadu či na kontroverzní vztahy Abeho a jeho Liberálnědemokratické strany (LDP) s Církví sjednocení, známou jako moonisté.

Velká Británie pondělním státním pohřbem definitivně uzavřela sedmdesátiletou éru panování královny Alžběty II. Obřady v Londýně a ve Windsoru skončilo v zemi období smutku, vlajky na vládních budovách se vrátily na vrcholy stožárů, v Londýně se uklízí a před královskými rezidencemi mizí hromady květin, které lidé zesnulé královně v předchozích dnech přinesli.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru s Michalem Kubalem přímo v Londýně popsal svoje dojmy ze státního pohřbu Alžběty II. i ze slavnostní recepce, kterou v neděli pořádal pro desítky hlav států nový král Karel III. Fiala na pohřbu seděl za americkým prezidentem Joem Bidenem, podle premiéra hrálo v zasedacím pořádku roli protokolární a bezpečnostní hledisko.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Lidé, kteří se chtějí rozloučit s královnou Alžbětou II. u její rakve, nyní stráví ve frontě asi deset hodin. Nečekaně je navštívil nový britský král Karel III. spolu se svým starším synem Williamem, novým princem z Walesu. Úřady již dříve vyzvaly další zájemce, aby přišli nejdříve v poledne, protože zájem je stále obrovský a do fronty míří další truchlící. Někteří, kteří panovnici vzdali úctu v noci na sobotu, strávili ve frontě dlouhých 25 hodin. Záchranáři za tři dny ošetřili 710 lidí, kteří čekali ve frontě. Do nemocnice jich odvezli dalších 81. Obávají se, že počty by mohly kvůli velmi chladnému počasí dále stoupat, napsal list The Guardian.

Přístup do fronty, v níž lidé čekají, aby se v budově parlamentu v centru Londýna mohli poklonit rakvi se zemřelou britskou královnou Alžbětou II., byl nejméně na šest hodin pozastaven. Oznámila to dopoledne britská vláda, podle níž není možné frontu dále prodlužovat.

Státní pohřeb panovníků má ve Spojeném království dlouhou tradici a připravuje se desítky let dopředu, pondělní poslední rozloučení s Alžbětou II. se ale bude od předchozích ceremoniálů v několika ohledech lišit, přiblížil v Interview ČT24 zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Pohřeb se poprvé po dvou stech letech uskuteční ve Westminsterském opatství a ovlivní ho technologický vývoj, uvedl zpravodaj, podle kterého lze proto očekávat „neuvěřitelný spektákl“.

Smuteční průvod ve středu v Londýně doprovodil pozůstatky britské královny Alžběty II. z Buckinghamského paláce do sídla parlamentu, do Westminsterského paláce. Osm příslušníků granátnické gardy umístilo rakev na katafalk ve Westminsterském sále. Veřejnost se tam může přijít naposledy s královnou rozloučit až do pondělního rána, kdy se uskuteční státní pohřeb.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.