Pohřeb strana 3 z 5

Státní pohřeb panovníků má ve Spojeném království dlouhou tradici a připravuje se desítky let dopředu, pondělní poslední rozloučení s Alžbětou II. se ale bude od předchozích ceremoniálů v několika ohledech lišit, přiblížil v Interview ČT24 zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Pohřeb se poprvé po dvou stech letech uskuteční ve Westminsterském opatství a ovlivní ho technologický vývoj, uvedl zpravodaj, podle kterého lze proto očekávat „neuvěřitelný spektákl“.

Smuteční průvod ve středu v Londýně doprovodil pozůstatky britské královny Alžběty II. z Buckinghamského paláce do sídla parlamentu, do Westminsterského paláce. Osm příslušníků granátnické gardy umístilo rakev na katafalk ve Westminsterském sále. Veřejnost se tam může přijít naposledy s královnou rozloučit až do pondělního rána, kdy se uskuteční státní pohřeb.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Posledního rozloučení s královnou Alžbětou II. se za Českou republiku zúčastní předseda vlády Petr Fiala (ODS). V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 to uvedl prezident Miloš Zeman. Dodal, že důvodem je doporučení nelétat letadlem, které mu kvůli zdraví radí jeho ošetřující lékaři. Státní pohřeb britské královny Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září ve Westminsterském paláci.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Nový britský král Karel III. přednesl v pátek v podvečer svůj první projev k národu. Vzpomínal v něm na svou matku, královnu Alžbětu II., a její dlouholetou službu veřejnosti. Královna Alžběta II. byla inspirací, její skon nás naplnil zármutkem, jako ona chci slíbit doživotní službu vlasti, uvedl. V sobotu bude Karel III. v londýnském Paláci svatého Jakuba oficiálně prohlášen králem.

Tisíce lidí přišly v sobotu uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Neměl plný státní pohřeb. Na ceremonii nedorazil šéf Kremlu Vladimir Putin ani vrcholní západní představitelé, účastnil se ho jen maďarský premiér Viktor Orbán. Gorbačov následně spočinul na Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazené místo po boku své zesnulé manželky Raisy.

František Tomášek byl pohřben do hrobky biskupů v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Mši vedli papežský legát Angelo Sodano, pražský arcibiskup Miloslav Vlk, apoštolský nuncius Giovanni Coppa, nitranský biskup Ján Chryzostom Korec a další biskupové a kanovníci. Památku zesnulého uctili premiérové národních vlád Václav Klaus a Vladimír Mečiar i bývalý prezident Václav Havel. Do Prahy přicestovali i prezidenti Polska a Rakouska Lech Walęsa a Thomas Klestil, německý spolkový kancléř Helmut Kohl, předseda maďarské vlády József Antall a další představitelé evropských států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V rámci příprav na pohřeb kardinála Františka Tomáška byla otevřena hrobka biskupů v katedrále svatého Víta. Jako poslední byl v hrobce pohřben kardinál Karel Kašpar v roce 1941. Předchůdce kardinála Tomáška – kardinál Josef Beran – zemřel v exilu a poslední odpočinek nalezl v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Další takzvanou dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli hrob významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě.

Kolona automobilů převážející tělo zavražděného expremiéra Šinzóa Abeho dorazila v sobotu do jeho tokijské rezidence. Tam čekali jeho spolupracovníci z Liberálnědemokratické strany oblečení v černém, aby mu vzdali čest, uvedla agentura AFP. Abe byl postřelen atentátníkem v pátek dopoledne v západojaponské prefektuře Nara během politické kampaně a zraněním podlehl. Pohřeb se uskuteční v úterý. Velitel policie v Naře v sobotu řekl, že nemůže popřít, že na akci, kde byl Abe, byly bezpečnostní problémy.

Přesně 81 let poté, co se jejich bombardér zřítil nad Nizozemskem po zásahu německou stíhačkou, byla ve čtvrtek pohřbena pětice československých válečných letců ve službách Britského královského letectva (RAF).

Izraelská policie pochybila při zásahu na pohřbu zastřelené novinářky stanice al-Džazíra Širín abú Aklahové, velitelé akce ale potrestáni nebyli, napsal izraelský deník Haaretz s odkazem na výsledky interního vyšetřování. Izraelská policie uvedla, že její vedení obdrželo vyšetřovací zprávu, její obsah ale nezveřejnilo, uvedla agentura AFP.

Desítky lidí se při bohoslužbě v kostele svaté Anežky České na pražském Spořilově rozloučily s hercem Josefem Abrhámem. Jeden z nejpopulárnějších českých herců zemřel 16. května. Po mši v zaplněném kostele na svého kolegu zavzpomínali na přání Josefa Abrháma mladšího herečky Dagmar Havlová, Eliška Balzerová a Iva Janžurová a herec a režisér Jan Kačer. Za rakví vynášenou z kostela zněl dlouhý potlesk

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. Smuteční řeč přednesl mimo jiné prezident Joe Biden či bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová mezi lety 1997 až 2001 sloužila. Obřadu se zúčastnila i česká delegace v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Archeologové u Kostelce nad Orlicí skládají mozaiku jednoho z nejpozoruhodnějších pohřebních okrsků na východě Čech. V místní cihelně postupně rozpoznali tradici pohřebního místa, které fungovalo s přestávkami tři tisíce let. Takových míst bylo v Čechách objeveno jen několik, v Královéhradeckém kraji zatím jediné.

Symbolicky na Den lidských práv, 10. prosince, se ve strašnickém krematoriu uskuteční poslední rozloučení s Petrem Uhlem. Má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka. Bude možné ho sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni připravuje nový způsob pohřbívání. Od podzimu by pozůstalí měli mít možnost uložit popel svých zemřelých příbuzných ke kořenům stromů. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně, řekla ředitelka Správy hřbitovů a krematoria Kateřina Šneberková.

Až 79 let po smrti se četník František Ometák dočkal pohřbu se státní vlajkou a poctami policie. Zemřel během přestřelky s parašutistou a nacisté to zneužili k propagandě. Nyní po rekonstrukci hrobu i novém ohledání ostatků se jeho příběh důstojně uzavřel.

Za přísných bezpečnostních opatření na Haiti pohřbili zavražděného prezidenta Jovenela Moïseho. Američtí agenti dělají ochranku vdově po prezidentovi, která při atentátu utrpěla zranění. Americká delegace z ceremonie ve spěchu odjela poté, co se z ulic v okolí ozývaly zvuky připomínající střelbu. Lidé na demonstracích ve městě žádali objasnění prezidentovy vraždy.