Pohřeb strana 4 z 5

Několik stovek lidí se ve Šlapanicích přišlo rozloučit se zesnulou herečkou Libuší Šafránkovou. Do kostela, kde se konala zádušní mše, pustili organizátoři jen omezený počet lidí. Ostatní zájemci postávali kolem kostela, případně seděli v zahradě, kam farnost instalovala velkoplošnou obrazovku s přenosem dění v chrámu.

Písnička kapely MIG 21 Snadné je žít zahájila další část pátečního rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou. V kostele sv. Anežky na pražském Spořilově, kam od dopoledne chodily desítky lidí položit květinu a svíčku, se sešli pozvaní smuteční hosté. Při slavnostní mši promluvili její herečtí kolegové a přátelé a zazněla písnička v jejím podání. Po asi hodinu a půl trvajícím obřadu byla vynesena z kostela rakev za doprovodu liturgického průvodu a potlesku přihlížejících.

Británie držela minutu ticha k uctění památky prince Philipa, který zemřel minulý pátek ve svých 99 letech. Pohřebního obřadu se vzhledem k pandemii zúčastnilo jen 30 hostů, převážně členů rodiny. Obřad byl zakončen britskou státní hymnou, ještě předtím byla princova rakev spuštěna do královské krypty.

Britská královská rodina a spolu s ní celá země se rozloučila s princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Smuteční obřad se konal v kapli sv. Jiří na hradě Windsoru, rakev s pozůstatky prince Philipa byla uložena do královské krypty. Manžel královny Alžběty II. zemřel minulý pátek ve věku 99 let.

Na hradě Windsor se v sobotu královská rodina rozloučí při pohřbu s princem Philipem. Obřadu se kvůli přísným bezpečnostním a hygienickým opatřením smí zúčastnit jen třicet lidí. Kupříkladu premiér Boris Johnson své místo přenechal nejbližším rodinným příslušníkům.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

„Je to velká ztráta. Myslím, že bych to řekl tak, že jsme ztratili téměř dědečka národa,“ řekl novinářům princ Andrew k úmrtí svého otce prince Philipa. Druhorozený syn královského páru tak učinil po nedělní bohoslužbě, která se konala v katedrále v Canterbury. Princ Philip, manžel britské královny Alžběty II., zemřel v pátek ve věku 99 let. Andrew svého otce označil za „pozoruhodného muže“.

Dělostřelecké salvy o sobotním poledni britského času (13:00 SELČ) uctily památku prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., který zemřel v pátek ráno na zámku Windsor ve věku 99 let. Výstřely z děl hřměly po celé Británii, na Gibraltaru i na vojenských lodích plujících po mořích. Salvy zazněly i v Austrálii. Buckinghamský palác již oznámil datum pohřbu prince, konat se bude 17. dubna.

První výsledky analýzy pohřebiště v Sendražicích na Královéhradecku z doby stěhování národů potvrdily podle archeologů mimořádnost objevu na českém území. V šesti kostrových hrobech z konce pátého století objevených v roce 2019 byli pohřbeni lidé ve věku 16 až 55 let. Jeden hrob s pozůstatky ženy nebyl vykraden a obsahoval bohatý soubor nálezů mimořádné historické a umělecké kvality, řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Pavel Horník.

Ústřední krizový štáb doporučil, aby krematoria omezila spalování všeho kromě lidských ostatků a také přestala přijímat těla ke spálení ze zahraničí. Podle štábu jsou krematoria ve čtyřech krajích na hranici svých kapacit a v dalších třech regionech je situace jen o málo lepší. Zda fungování krematorií nějak omezí, rozhodne v pondělí vláda.

V úterý přibylo přes čtyři tisíce nakažených, do středečního odpoledne pak téměř dva a půl tisíce. Rizikové skóre, podle kterého se mají uvolňovat, nebo zpřísňovat protikoronavirová opatření, zůstalo na 70 bodech ze 100. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že navrhne vládě zmírnění opatření, pokud se skóre do středy udrží pod 75. Některá rozvolnění začínají platit už od středy. Část žáků se vrátila do škol. Svateb, pohřbů či bohoslužeb se může účastnit 15 lidí. Resort zdravotnictví také připravil návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má umožnit hradit očkování proti covidu-19.

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

Lidé se budou moci v pátek mezi 10. a 18. hodinou rozloučit v pražském Rudolfinu s režisérem Jiřím Menzelem. Vdova tak reaguje na zájem přátel a kolegů, původně se totiž veřejné rozloučení konat nemělo. Menzel zemřel 5. září ve věku 82 let. Smutnou zprávu oznámila manželka Olga minulý víkend na svém facebookovém profilu.

Sloni jsou na Srí Lance považováni za posvátná zvířata. Bývali součástí královské rodiny, kde o ně bylo dobře pečováno. Jejich zabití se před 19. stoletím trestalo smrtí. Tradice a souhra mezi člověkem a slonem jsou na Srí Lance aktuální i v dnešní době. Domestikovaní sloni mají svého lidského opatrovníka, „mahuta“. V buddhismu nebo hinduismu jsou mahuti se slony duchovně propojeni a pečují o ně po celý život. Pokud slon umře, obec mu uspořádá pietní akt. Důstojného rozloučení se zpravidla zúčastní mnoho lidí, včetně zástupců státu, místní správy a duchovních.

Američané už byli před Plzní, rudá armáda na Moravě. Podle dochovaných svědectví byla ale situace v Praze až do 5. května 1945 klidná. Ten den začalo ozbrojené povstání, které vedli převážně českoslovenští důstojníci. Ti měli ale po roce 1948 skončit v zapomnění a často také ve věznicích a pracovních táborech, vyzdvihovat se už měli především sovětští osvoboditelé. Téměř zapomenutý tak zůstal například příběh Františka a Milana Pouskových, otce a syna, kteří se postavili nacistům, následně i komunistům a zaplatili za to svobodou i životem.

Epidemie koronaviru v Itálii nejhůře zasáhla provincii Bergamo. Svět obletěly snímky z přetížené nemocnice v Ponte San Pietro, kde se v márnici rychle hromadí rakve. S jejich odvozem pomáhá armáda. Stejná situace je v kostelech a v domovech nakažených, zaměstnanci pohřebních služeb totiž nestíhají oběti ukládat k věčnému odpočinku, píše britský Guardian. Někteří pracovníci sami onemocněli a trpí i příbuzní obětí, kteří za svými blízkými nemohou do nemocnic, natož jim dopřát důstojný pohřeb.

Smuteční shromáždění k uctění památky Jaroslava Kubery se uskuteční 3. února v Teplicích, následně se bude konat pietní shromáždění v pražském Rudolfinu. Po dohodě představitelů Senátu s Kuberovou rodinou nebude státní pohřeb ani pohřeb se státními poctami. Jedná se však o vyhlášení státního smutku, které chce navrhnout Senát. Druhý nejvyšší ústavní činitel, bývalý dlouholetý teplický primátor a jeden z nejznámějších politiků ODS zemřel v pondělí.

Přesně před osmdesáti lety se československá veřejnost a vysokoškolští studenti naposledy rozloučili s Janem Opletalem, který byl smrtelně postřelen na protinacistické demonstraci 28. října. I když samotný pohřeb probíhal klidně, opletalovská pieta se zvrhla v další protest a ten rozzuřil nacisty natolik, že následovalo uzavření českých vysokých škol a tvrdé represe vůči studentům.

Své blízké zemřelé chceme mít dnes podle etnoložky Olgy Nešporové blízko, jejich popel míváme doma nebo na zahradě. Chodit na hřbitovy pravidelně ale nestíháme i kvůli tomu, že často bydlíme jinde, než kde stojí rodinná hrobka. Češi čím dál častěji volí pohřby bez obřadů, a pokud se přece jenom pro nějaký rituál rozhodnou, volí podle Nešporové to, co bývá zvykem. Osobněji pojaté ceremonie jsou výjimkou.

Katedrálu sv. Víta zaplnili v sobotu 12. října blízcí Karla Gotta. Rodina a přátelé se do chrámu, významného pro českou historii, přišli rozloučit se zesnulým zpěvákem, jehož význam je nesporně zásadní pro tuzemské hudební dějiny. Svatovítského rekviem se účastnili i zástupci politické scény, v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Atmosféru zádušní mše přibližuje fotogalerie.

Zádušní mší v katedrále sv. Víta pokračovalo první víkendový den poslední loučení s Karlem Gottem, který zesnul 1. října. Obřad se konal za účasti nejvyšších státních představitelů. Ze zpěvákových kolegů a přátel ke sbohem přispěli například Jiřna Bohdalová, Dagmar Havlová, Jiří Bartoška či Vojtěch Dyk. Po zádušní mši se konalo ještě poslední rozloučení v kruhu nejbližších v motolském krematoriu v Praze.

Česko se loučí s Karlem Gottem. Od osmé ranní až do desáté večerní mohou lidé uctít zpěvákovu památku v paláci Žofín na Slovanském ostrově. Pietní místo také nabízí Kinského zahrada, kde bude otevřeno od pátečních 10:00 do nedělní půlnoci. Pohřeb populárního zpěváka se uskuteční v sobotu, doprovodí ho i zádušní mše ve svatovítské katedrále a státní smutek.

Auta ani tramvaje nebudou moci v pátek v Praze jezdit po Masarykově nábřeží mezi křižovatkami s Národní třídou a Resslovou ulicí respektive Jiráskovým mostem. Nábřeží tak bude patřit jen lidem, kteří se přijdou na přilehlý Slovanský ostrov rozloučit s Karlem Gottem. Akce se v žofínském paláci uskuteční od 8 do 22 hodin. Na sobotu je potom naplánována zádušní mše v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava, veřejnost ji bude moci sledovat na obrazovce na třetím nádvoří Pražského hradu, kam bude během dne omezen vstup jiným návštěvníkům.

Prezident Miloš Zeman udělí příští rok zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi Řád bílého lva první třídy, což je nejvyšší český řád. Hlava státu to uvedla v neděli v rámci rozhovoru pro Frekvenci 1. Karel Gott bude mít pohřeb se státními poctami tuto sobotu v katedrále svatého Víta. V roce 2009 získal od exprezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy I. stupně. A právě bývalý prezident Václav Klaus také dostane státní vyznamení, prohlásil v závěru rozhovoru prezident Zeman. V jeho případě se tak ale stane ještě letos.