Další takzvanou dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli hrob významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě.
V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena vůbec poprvé. Jak dokládá další nález, jímž je pohřeb ženy ze závěru doby kamenné, mohyla byla k pohřbívání využívána i tisíc let po svém vybudování.
Archeologové odkrývají pod Řípem v pořadí už třetí pohřební stavbu z téhož období. Po loňském výzkumu mohyl v nedalekých Dušníkách a ve Vražkově se letos soustředí na dlouhou stavbu na rozhraní katastrů Račiněves a Vražkov.
„Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební monument tohoto typu na Podřipsku. Měří přes 120 metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dříve zkoumaných lokalit,“ říká vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Mohyla byla objevena při výzkumu v místní pískovně již v 90. letech 20. století. Odkryt však byl pouze její západní závěr. Interdisciplinární tým archeologů a pedologů se nyní soustředí v rámci projektu „Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem“ na její východní konec a pohřební komoru, která byla objevena na sousedním poli pomocí geofyzikální prospekce.
„Východní části dlouhých mohyl často sloužily jako svatyně, které byly využívány k rituálním účelům po několik desetiletí, proto se náš výzkum soustředí právě na tento prostor,“ vysvětluje Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.
Mohylový násep v Račiněvsi byl dokola zpevněn dřevěnou palisádou, po níž se zachoval základový žlab. Na východní straně byl vchod, kterým se dalo vstoupit do nitra mohyly. Týmu archeologů se podařilo doložit, že ve východní části mohyly existovala dutá komora o rozměrech asi 5,5 x 2 metry, do které se dalo vstoupit právě vchodem ve východní straně.
Proč je to důležité
„Jde o zásadní zjištění. Existence těchto komor v dlouhých mohylách v Čechách je zde doložena poprvé. Analogie můžeme sledovat v severozápadní Evropě, kde evidujeme megalitické hrobky vybudované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem,“ upřesňuje Petr Krištuf.
Hlavní pohřeb se ale nachází mimo tuto komoru. Asi čtyřicet metrů od východního okraje mohyly byla objevena mohutná hrobová jáma o rozměrech asi dva na tři metry a hloubce okolo 160 centimetrů, která obsahovala pohřeb ve skrčené poloze. Výzkum pohřbu stále probíhá, ale už teď mají archeologové k dispozici soubor čtyř kamenných hrotů šípů, které naznačují, že pohřbený jedinec měl pravděpodobně společenský status válečníka, lukostřelce.
Kromě výše uvedeného pohřbu byl v mohyle objeven i dodatečný pohřeb ženy. Její hrob byl do mohylového pláště zapuštěn asi tisíc let po vystavění mohyly. Podle keramických nádob v pohřební výbavě byl hrob datován do kultury se šňůrovou keramikou ze závěru doby kamenné. „Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků,“ doplňuje Jan Turek.
