Přístup do fronty, v níž lidé čekají, aby se v budově parlamentu v centru Londýna mohli poklonit rakvi se zemřelou britskou královnou Alžbětou II., byl nejméně na šest hodin pozastaven. Oznámila to dopoledne britská vláda, podle níž není možné frontu dále prodlužovat.
Smrt Alžběty II.
- 21:50
Oficiální britské loučení s královnou Alžbětou II. končí a spolu s ním i tento přenos. Děkujeme za pozornost.
- 20:43
Státní smutek bude ve Spojeném království na žádost nového krále Karla III. pokračovat do 26. září.
- 20:30
Během soukromého obřadu v rodinné hrobce se s královnou bez přítomnosti médií loučí členové královské rodiny. Jde o poslední část pohřebního dne a závěrečné rozloučení s panovnicí. Alžběta II. spočine po boku svého manžela prince Philipa, vévody z Edinburghu, který zemřel loni v dubnu.
Zástup se táhl v délce téměř osmi kilometrů od Westminsterského sálu britského parlamentu po pravém břehu Temže za most Tower Bridge až k parku Southwark, kde již není kapacita pro další čekající. „Nesnažte se do fronty připojit, dokud nebude oznámeno její znovuotevření,“ napsalo dopoledne ministerstvo kultury.
Doba čekání ve frontě se v tom okamžiku odhadovala na 14 hodin. Veřejnost má až do pondělního časného rána možnost osobně se rozloučit s panovnicí, která zemřela před týdnem ve svém skotském sídle Balmoral. Britské úřady očekávají, že zesnulé se přijde poklonit na 750 tisíc lidí, uvádí agentura Reuters. Pohřeb bude v pondělí 19. září ve Westminsterském opatství.
Král Karel III. se v pátek s manželkou Camillou vydal do Walesu, kde se v Llandaffské katedrále zúčastnil bohoslužby. Poté se pozdravil v ulicích s davy příznivců a zamířil do velšského národního shromáždění, které králi vyjádří soustrast po úmrtí Alžběty II. Na Cardiffském hradě se král setká s velšským premiérem Markem Drakefordem.
Návštěvou Walesu končí Karel III. cestu po Spojeném království v roli nového krále. Wales má pro něj zvláštní význam, protože pět desetiletí, do nástupu na trůn minulý týden, nynější král nosil titul princ z Walesu, připomíná agentura Reuters.
V 19:30 místního času (20:30 SELČ) se nový král společně se svými sourozenci, princeznou Annou, princem Andrewem a princem Edwardem, zúčastní čtvrthodinové vigilie u rakve své matky.
V sobotu večer pak obdobně mlčky postojí u rakve zemřelé královny jejích osm vnoučat, včetně princů Williama a Harryho.
Vůbec prvním truchlícím z řad veřejnosti, kdo spatřil královninu rakev ve Westminsterském sále, byla podle BBC Vanessa Nanthakumaranová. Na nábřeží Temže strávila více než 50 hodin. Uvedla, že jí tato zkušenost mimo jiné pomohla vypořádat se se smrtí manžela, který zemřel v únoru. Když stanula u rakve Alžběty II., v duchu se podle svých slov pomodlila a poděkovala královně za „skvělou službu“.
Annette Nearyová se byla poklonit královnině rakvi již v katedrále v Edinburghu a poté se ve čtvrtek ráno vydala se svými dětmi z Worcestershiru do Londýna. Ve frontě před parlamentem strávili osm hodin, Nearyová ale ujistila, že to rozhodně stálo za to. Posteskla si jen, že u rakve Alžběty II. není moc času se zastavit. Chápe ale, že to není možné vzhledem k obrovskému množství lidí, kteří chtějí královně vzdát hold.
Julia O'Mahonyová uvedla, že se do fronty postavila ve čtvrtek večer. První hodiny byly podle ní plné očekávání, v průběhu noci bylo ale čekání chvílemi náročné. „Byla docela zima, zvlášť u řeky,“ řekla O'Mahonyová časně ráno zpravodajskému serveru BBC News. Východ slunce byl ale podle ní krásný. „Občas mi připadalo, jako bych absolvovala náboženskou pouť,“ dodala.
Bezpečnostní operace
Pondělní pohřeb Alžběty II. bude pro londýnskou policii největší bezpečnostní operací v historii. Na tiskové konferenci to uvedl zástupce komisaře metropolitní policie Stuart Cundy. Očekává se, že se do Londýna přijedou rozloučit s královnou až stovky tisíc lidí a státního pohřbu panovnice, která minulý týden zemřela po sedmi desítkách let na trůně, se zúčastní prezidenti, premiéři a panovníci z celého světa.
Londýnská policie nasadí do ulic britské metropole dosud největší počet strážníků a pro hlavy států a vlád spustí svou zatím největší ochrannou operaci. Bezpečnost musí zajistit mimo jiné americkému prezidentu Joeovi Bidenovi, francouzskému prezidentu Emmanuelovi Macronovi nebo japonskému císaři Naruhitovi.
