Karel III. má sídla po celé Evropě, od Londýna po Sedmihradsko

Nový britský král Karel III. má po celém Spojeném království řadu paláců a panství, ke kterým má vřelý vztah. Po smrti královny Alžběty II. získal mnohá nová panství, která se pojí s funkcí panovníka, a musí se proto i přestěhovat. Naopak jiná sídla musí přenechat novému korunnímu princi, svému synu Williamovi, píše agentura AFP.

Zatímco palác Clarence House je Karlovou londýnskou adresou od roku 2003, jako nový král se bude muset přestěhovat o čtyři sta metrů dál do Buckinghamského paláce, oficiální rezidence panovníka v Londýně a správního sídla monarchie. Převezme také hrad Windsor, palác Holyroodhouse v Edinburghu, který je oficiálním sídlem panovníka ve Skotsku, a hrad Hillsborough, který má stejnou funkci v Severním Irsku.

Karel III. zdědí i další nemovitosti, například Balmoral na skotském venkově, kde královská rodina ráda tráví léto (a kde královna minulý týden ve čtvrtek zemřela), a Sandringham v hrabství Norfolk ve východní Anglii, kde královna tradičně trávila Vánoce.

Stěhování do Buckinghamského paláce vždy provázela jistá nechuť, protože panovník se musí vzdát svého dosavadního života a svého často útulnějšího domova.

Karel III. se do paláce Clarence House přestěhoval v roce 2003 po smrti své babičky, královny matky. Jeho odchod do Buckinghamského paláce je také signálem „nevyhnutelného“ propouštění zaměstnanců Clarence House, oznámilo vedení paláce.

Králův syn a dědic William se s manželkou Catherine už dříve přestěhovali do sídla ve Windsoru, které poskytne jejich třem dětem více svobody než centrum Londýna, kde byl dosud jejich oficiálním sídlem Kensingtonský palác.

Největší ztráta: Highgrove

Největší ztrátou pro krále Karla III. bude bezpochyby Highgrove, který získal v roce 1980. Sídlo v jihozápadní Anglii bylo dokonalým ztělesněním jeho ekologické angažovanosti. Patří však Cornwallu, který poskytuje rentu dědici trůnu – a tím je teď princ William.

Když si král, tehdy ještě princ Charles, hledal soukromé sídlo, vybral si hrabství Gloucestershire u hranic Walesu. Třípatrovou georgiánskou novoklasicistní budovu obdélníkového půdorysu z roku 1798 nechal tehdy Charles přestavět v duchu ekologického přístupu. Například odpadní vodu z domu filtruje systém z rákosu.

Přilehlé zahrady, které ročně navštíví na třicet tisíc turistů, byly princovým útočištěm a nebylo neobvyklé, že trávil večery pletím, stříháním nebo úpravou živého plotu.

Stanici BBC v roce 2010 řekl, že by byl „velmi smutný“, pokud by z Highgrove musel odejít. „Všechno, co jsem tu udělal… je to skoro mé dítě. Každý strom, všechno zde má svůj význam a nese znak tohoto místa,“ uvedl tehdy současný král. 

Wales, Skotsko i Sedmihradsko

Cornwallské vévodství získalo v roce 2006 také zámek Llwynywermod v jižním Walesu, který byl opět renovován podle ekologického vkusu nového britského krále. Po své babičce zdědil Karel III. zámek Birkhall, který leží na pozemcích panství Balmoral. On a jeho manželka Camilla tam trávili čas během první vlny pandemie covidu-19. 

Karel III. je vzdáleným potomkem Vlada Napichovače, který inspiroval vznik literární postavy Drákuly. V roce 2006 Karel III. z vlastních prostředků koupil domy z 18. století v rumunském Sedmihradsku (známém také jako Transylvánie) a přestavěl je na udržitelné penziony.

Král také značně finančně riskoval, když se ujal vedení konsorcia, které v roce 2007 koupilo honosné skotské panství Dumfries z roku 1750. Záměrem bylo sídlo přeměnit na muzeum, které by bylo finančně soběstačné a podpořilo místní ekonomiku. Právě zde strávil svou poslední noc jako princ, než se stal králem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...