Platební terminál

Výše spropitného podle pokladních systémů roste. Důvodem je větší obliba bezhotovostních plateb a také možnost vybrat si na terminálu konkrétní procento tuzéru. Tuzemské stravovací podniky vyberou na spropitném dvanáct až patnáct miliard korun za rok, vyplývá z odhadu Hospodářské komory. Chybí ale zákon, který by stanovoval, jak s ním zacházet. U obědů je spropitné zhruba o třetinu vyšší než při večeřích. V restauracích teď lidé v poledne nechají v průměru kolem tří set korun, večer přes pět set.

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.

Obliba bezhotovostních plateb dál roste. Za rok podle bank vzrostl počet transakcí zhruba o čtvrtinu. Přesto zůstává i dost prodejen nebo provozovatelů služeb, kteří berou od zákazníků jen hotovost. A měnit to neplánují. Odrazují je například poplatky za platební terminál a s ním spojená další administrativa.

Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.