Pečovatelé

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

V sociálních službách chybí podle profesních organizací čím dál víc lidí – hlavně pečovatelů a zdravotních sester. Momentálně jich scházejí přes tři tisíce. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR stojí za nedostatkem pečovatelek mimo jiné finanční ohodnocení. „Platy a mzdy jsou dlouhodobě pod průměrem průměrných mezd v celé Evropě," říká prezident asociace Jiří Horecký. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také apeluje na kraje, aby v těchto profesích otevíraly víc míst ve školách, protože je potřeba využít populačně silných ročníků.

V sociálních službách chybí přes tři tisíce pracovníků, přičemž za poslední dva roky se stav mírně zhoršil. Ukázal to průzkum, který ve druhé polovině ledna se zapojením 625 zařízení krajů, obcí, neziskových organizací či církví provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Nedostatek je hlavně pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Odrazují je nízké výdělky i náročná práce.

Každý zhruba desátý člověk v Česku využívá sociální služby. Celkem v nich pracuje skoro 132 tisíc zaměstnanců, další tisíce ale chybí. Právě lidem, kteří se starají o seniory, děti i nemocné, v úterý Asociace poskytovatelů udělila ceny Pečovatel/ka roku. Podobné akce a kampaně mají přiblížit toto náročné a mnohdy nedoceněné povolání.

V sociálních službách podle odborů chybí v současné době tři tisíce zaměstnanců. Žádají nárůst platů všech pracovníků v oboru o deset procent, v návrhu ministerstva práce je sedm nebo deset procent pro technické pracovníky, pečovatelkám by ale odměny růst neměly. Sdělili to zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Minulý týden odboráři veřejného sektoru vstoupili kvůli situaci ohledně platů do stávkové pohotovosti. Schůzku se zástupci vlády mají naplánovanou před koncem srpna, při nedohodě chtějí na podzim protestovat.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Nejpozději k 15. březnu 2022 musí být zdravotníci, pečovatelé a záchranáři v Německu očkovaní proti nemoci covid-19, případně být z infekce vyléčeni. Rozhodli o tom poslanci Spolkového sněmu, kteří výjimku udělili pouze osobám, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou. Izrael prodloužil přísná cestovní omezení včetně zákazu vstupu cizincům do země.

Na očkování proti koronaviru se mohou registrovat lidé dlouhodobě pečující o chronicky nemocné a mentálně postižené. Jsou mezi nimi i rodiče, kteří se starají o děti s Downovým syndromem a kteří takovou možnost požadovali hned po spuštění očkování. Jako pečovatel se podle ministerstva ovšem počítá jen jedna osoba v rodině. Rodiče dětí s chronickým onemocněním upozorňují, že pouze jeden naočkovaný člen domácnosti dítě neochrání.

Britská vláda nakonec udělí zdravotníkům a pečovatelům výjimku u příplatku na služby státního zdravotnictví (NHS), který musí platit přistěhovalci ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor. Krok byl oznámen jen den poté, co premiér Boris Johnson při poslaneckých interpelacích hájil stávající plošné opatření. Kromě opozičních labouristů se ale proti němu postavili i někteří poslanci z jeho vlastní Konzervativní strany a Johnson nyní pověřil příslušná ministerstva úpravou režimu.