Otázky Václava Moravce strana 3 z 5

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Hnutí ANO dokončuje další podání k Ústavnímu soudu kvůli zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Opozice se na strážce ústavnosti obrátila už na jaře kvůli zkrácení červnové mimořádné valorizace penzí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že pokud soud oběma podnětům vyhoví, bude to znamenat pád vlády. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by Ústavní soud obě novely zrušil. Zároveň uvedl, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října.

Je evidentní, že česká ekonomika má deset nebo patnáct let zpoždění, můžeme to sledovat na zemích kolem nás, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodal: „Podstatné je, že konat musí stát.“ Poradkyně premiéra, členka NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská řekla, že Česko má silné stránky, ale kumulují se a přibývají nemoci. Dříve byly skryté, dnes vyplouvají na povrch, doplnila. Rafaj a Horská v této diskusi navázali na již několik týdnů probíhající velmi kritickou debatu o ekonomické budoucnosti Česka i o roli současné vlády.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že chce přimět producenty i prodejce potravin ke zlevnění neformálními rozhovory. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by bylo vhodné omezit legislativou množství zboží prodávaného ve slevových akcích. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je proti zásahům státu do obchodu.

Robert Fremr měl u právnické veřejnosti kvalitní renomé díky dřívějšímu působení v mezinárodních justičních institucích, uvedl o místopředsedovi pražského Vrchního soudu emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. O tom, že Fremr soudil před rokem 1989 osoby, které se rozhodly z komunistického Československa odejít, prý nevěděl. O budoucnosti Ústavního soudu i o dalších nominacích hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Od ohlášeného zvýšení mýtného pro nákladní auta si ministerstvo dopravy slibuje, že získá dodatečné dvě miliardy korun na dopravní stavby. Navýšení má být podle ministra Martina Kupky (ODS) o deset až patnáct procent – což je podstatně méně než například v Německu, které se chystá zdražit sazbu téměř na dvojnásobek. Čeští autodopravci tak sice nejsou ambicemi ministerstva nadšeni, za větší komplikaci ale považují chystaný návrat spotřební daně na naftu.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Poslanecká sněmovna by mohla začít projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí v úterý 11. července. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu vládních občanských demokratů Marek Benda. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová i šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu avizovali dlouhé jednání poslanců, k obsahu návrhu jsou kritičtí.

Nemyslím, že vládní úsporný balíček je tak zničující, jak tvrdí odbory, ale vůbec nereaguje na to, co se tu dělo poslední tři roky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle se neobává vyššího počtu exekucí. Zmínil, že výrazně pomůže přijetí evropské směrnice o oddlužení.

Částka 270 miliard, o níž hovořil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jako o rámcovém deficitu rozpočtu na příští rok, je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) maximální přípustná suma a vláda se vynasnaží, aby byl v konečném návrhu schodek nižší. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde se proti postupu kabinetu postavil místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Práci ministrů označil za obzvláště chaotickou.

Mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny se zvýší. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nárůst ceny by mohl být o deset až patnáct procent. Umožňuje to podle něj změna evropských pravidel. Bývalý ministr dopravy a nynější opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO) řekl, že se zvýšením mýtného souhlasí, vládu ale kritizuje za to, že chce zároveň v rámci konsolidačního balíčku také zvyšovat cenu dálničních známek pro osobní auta, a to navíc podstatně výrazněji než o deset procent.

Přes 70 procent české veřejnosti se shodne na tom, že je třeba v brzké době udělat nějaký výrazný zásah do důchodového systému tak, aby byl udržitelný. Na konkrétních návrzích je ale menší shoda. Největší podporu, od tří pětin občanů, má navýšení plateb pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidi pracující na dohodu. Naopak nejméně lidí, 30 procent, souhlasí s tím, aby byl věk pro odchod do penze navázaný na očekávanou dobu dožití. Vyplynulo to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT), která jej zveřejnila v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Finanční správa chce vybudovat nový informační systém, který by měl mimo jiné pomoct k efektivnějšímu výběru daní a zjišťování daňových úniků. V neděli to v pořadu Otázky Václava Moravce řekla nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Systém by měl být uveden do provozu na přelomu let 2025 a 2026.