Obnova strana 2 z 4

Evropská komise navrhla, aby se devadesát procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí otevřené ruské agresi.

Hasiči Správy železnic během čtvrtka odklízeli následky středeční srážky vlaku a kamionu u Dolní Lutyně na Karvinsku. Zemřel při ní strojvedoucí a dvě desítky lidí se zranily. Pokračuje také vyšetřování příčin nehody.

Polsko obdrželo pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun) na obnovu z unijních podpůrných fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Evropská unie finance pro Národní plán obnovy určené Varšavě zmrazila za předchozí polské vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) kvůli sporům o právní stát.

Odborná konference popisující památkovou obnovu stavby ve čtvrtek slavnostně otevřela Arnoldovu vilu v brněnských Černých Polích. Pro veřejnost se začne čtyřpatrová vila s věžičkou otevírat postupně od poloviny ledna, řekl novinářům Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna, které stavbu spravuje.

Česká města a obce rekonstruují svá veřejná osvětlení. Podle dat, která ČT poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), už resort za rok a půl obdržel téměř 700 žádostí za zhruba miliardu a půl. Obce a města motivuje snaha ušetřit náklady na vybudování nového osvětlení a i na svícení samotné.

I přes pokračující ruské ostřelování se Ukrajinci pouštějí do oprav svých domů. Pomoci jim mají také státní programy na obnovu. V Mykolajivu a jeho okolí si žádost podalo skoro pět tisíc lidí. Řada z nich ale naráží na administrativní problémy – třeba když v troskách ztratili své doklady. Situaci na místě mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Královéhradečtí kriminalisté obvinili šest lidí a tři firmy z podvodu při získávání dotací od státu a z evropských fondů na rekonstrukce bytových domů v Královéhradeckém, Libereckém a Středočeském kraji. Způsobená škoda podle detektivů činí téměř 30 milionů korun, uvedla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová.

„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu platformy, která usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze zúčastnily čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.

Ukrajina získává na válečných frontách dílčí úspěchy. Podmínky na osvobozených územích ale zatím neumožňují, aby se tam ve velkém začali vracet obyvatelé. Štáb České televize se zpravodajem Davidem Miřejovským se o tom přesvědčil ve Svjatohirsku na východě Ukrajiny, odkud loni v polovině září zmizeli ruští vojáci.

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Ruská agrese na Ukrajině trvá už téměř rok a půl. A stačí i pouhý měsíc okupace a řada ukrajinských vesnic si odnáší hluboké rány. Na místě zůstávají zničená obydlí a lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc vlády. Obnova dříve okupovaných území bude pomalá. Jsou stále blízko bojů, nevrací se tam rodiny s dětmi a chybí pracovní síla i podnikatelé.

Počet obětí záplav v čínské provincii Che-pej vzrostl na nejméně 29, píše agentura AFP s odvoláním na čínská státní média. Celkově od konce července zemřelo v Číně kvůli záplavám nejméně 78 lidí. Obnova provincie po záplavách by podle tiskové agentury China News Service (CNS) mohla trvat dva roky. Přímé ekonomické ztráty spojené s povodněmi v této provincii se odhadují na 95,8 miliardy jüanů (293 miliard korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská média.

Spojené státy poskytnou Ukrajině dalších 1,3 miliardy dolarů (28,3 miliardy korun) na nápravu válečných škod a obnovu energetické sítě. Šéf americké diplomacie Antony Blinken to oznámil na konferenci o obnově země v Londýně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku zdůraznil, že stabilní Ukrajina pomůže růstu evropské ekonomiky a bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Britský premiér Rishi Sunak na konferenci hovořil o potřebě zapojit do rekonstrukce země soukromé firmy.

Mění se jízdní řády vlaků. Formálně je to jediná plánovaná řádná změna v jejich celoroční platnosti, ale fakticky provedla Správa železnic již několik mimořádných revizí, a hlavně přijde 1. července ještě jedna velká, při níž se vlaky Praha–Brno vrátí na rychlejší trať přes Českou Třebovou. Již k 11. červnu nastávají největší změny na jižní Moravě. Kraj se rozhodl zrušit všechny zbylé osobní vlaky na trati do Velkých Opatovic a také mezi Hodonínem a Kobylím.

„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

Obnova Velkého náměstí v Písku by mohla po šesti letech dohadů a odvolání konečně začít. Dosud ji brzdily námitky některých obyvatel. Vadí jim plánované snížení počtu parkovacích míst zhruba o třetinu. Část lidí si naopak přeje v historickém centru zklidnění dopravy.

Ukrajinská armáda do 8. listopadu osvobodila 1681 měst a obcí, které po 24. únoru okupovali Rusové. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko v rozhovoru pro ČT, který vedla Vitalije Tokarčuková. Poškozené budovy se snaží Ukrajinci i kvůli blížící se zimě rychle obnovit. Na znovuzískaných místech pomáhá s opravami infrastruktury mimo jiné projekt Fast Recovery Plan. Rozpočet projektu dosahuje téměř dvaceti miliard dolarů.

V Irpini na jaře ukrajinská armáda zastavila ruský postup na Kyjev. Ve městě se odehrávaly těžké boje, jejichž známky jsou stále ještě vidět na některých domech. Hned, jak to bylo možné, se ale místní vrátili a začali s opravami. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

V Českém Švýcarsku zvažují přes zimu zastavení geologického průzkumu spálenišť. Vstupovat do oblastí, které se dosud nepodařilo pro veřejnost otevřít, je stále nebezpečné. Hrozí tam pády skal i stromů. Během zimy by se alespoň část z nich mohla sama zřítit. Ušetřily by se tím i peníze za jejich odstraňování.