Obnova strana 2 z 3

Spojené státy poskytnou Ukrajině dalších 1,3 miliardy dolarů (28,3 miliardy korun) na nápravu válečných škod a obnovu energetické sítě. Šéf americké diplomacie Antony Blinken to oznámil na konferenci o obnově země v Londýně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku zdůraznil, že stabilní Ukrajina pomůže růstu evropské ekonomiky a bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Britský premiér Rishi Sunak na konferenci hovořil o potřebě zapojit do rekonstrukce země soukromé firmy.

Mění se jízdní řády vlaků. Formálně je to jediná plánovaná řádná změna v jejich celoroční platnosti, ale fakticky provedla Správa železnic již několik mimořádných revizí, a hlavně přijde 1. července ještě jedna velká, při níž se vlaky Praha–Brno vrátí na rychlejší trať přes Českou Třebovou. Již k 11. červnu nastávají největší změny na jižní Moravě. Kraj se rozhodl zrušit všechny zbylé osobní vlaky na trati do Velkých Opatovic a také mezi Hodonínem a Kobylím.

„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

Obnova Velkého náměstí v Písku by mohla po šesti letech dohadů a odvolání konečně začít. Dosud ji brzdily námitky některých obyvatel. Vadí jim plánované snížení počtu parkovacích míst zhruba o třetinu. Část lidí si naopak přeje v historickém centru zklidnění dopravy.

Ukrajinská armáda do 8. listopadu osvobodila 1681 měst a obcí, které po 24. únoru okupovali Rusové. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko v rozhovoru pro ČT, který vedla Vitalije Tokarčuková. Poškozené budovy se snaží Ukrajinci i kvůli blížící se zimě rychle obnovit. Na znovuzískaných místech pomáhá s opravami infrastruktury mimo jiné projekt Fast Recovery Plan. Rozpočet projektu dosahuje téměř dvaceti miliard dolarů.

V Irpini na jaře ukrajinská armáda zastavila ruský postup na Kyjev. Ve městě se odehrávaly těžké boje, jejichž známky jsou stále ještě vidět na některých domech. Hned, jak to bylo možné, se ale místní vrátili a začali s opravami. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

V Českém Švýcarsku zvažují přes zimu zastavení geologického průzkumu spálenišť. Vstupovat do oblastí, které se dosud nepodařilo pro veřejnost otevřít, je stále nebezpečné. Hrozí tam pády skal i stromů. Během zimy by se alespoň část z nich mohla sama zřítit. Ušetřily by se tím i peníze za jejich odstraňování.

Přes rozsáhlé sázení potřebují obnovit stále stovky kilometrů čtverečních lesů, které podlehly suchu a kůrovci. V prosinci má přitom skončit opatření, kterým ministerstvo zemědělství lesníkům dalo na sázení o tři roky více času. Podle vlastníků soukromých lesů ale bude potřeba lhůtu znovu prodloužit, protože kalamita na některých místech pokračuje.

Správa národního parku České Švýcarsko nehodlá spálené lokality ve velkém zalesňovat. Místo toho dá volnou ruku přírodě. Vychází z dobré zkušenosti po velkém požáru u Jetřichovic, jehož následky nejsou po šestnácti letech už vůbec poznat.

Do konce týdne spustí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) web s dopravními informacemi, který je mimo provoz od květnového hackerského útoku. Generální ředitel organizace Radek Mátl uvedl, že náklady na obnovu systémů se vyšplhaly k 30 milionům korun, ale nemusí to být konečný účet.

Vysoké ceny komplikují starostům zvelebování obcí. Kvůli dražšímu materiálu musí často pozastavovat své projekty. Z našetřených peněz jim navíc ubírá inflace. Ztráty nepokryje ani fakt, že města mají teď vyšší příjmy z daní.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.

Do zničeného ukrajinského města Irpiň u Kyjeva se vrací život. Obyvatelé se ho snaží dát do pořádku a napravit miliardové škody. Jiná situace panuje na východoukrajinské frontě, kde se ruským jednotkám po týdnech neúspěšné ofenzivy daří postupovat.

Od pondělí by se mohla částečně obnovit aktivita obchodů a provozoven v Šanghaji. O povolení provozu informovali zástupci radnice. Velká část čínské finanční metropole se od konce března nachází v přísném lockdownu, kvůli němuž jsou také zavřené obchody, restaurace a provozovny služeb. Epidemiologická situace ve městě se ale zlepšuje a úřady mimo oblasti, které jsou v izolaci, v sobotu nezaznamenaly žádný nový případ covidu, uvedla agentura Reuters. V Pekingu úřady částečně prodloužily nařízení, aby lidé pracovali z domova.

Ve středu začala rekonstrukce části Průmyslového paláce, která vyhořela v roce 2008. Obnovu historické dominanty Výstaviště Praha Holešovice provázely přes deset let potíže kvůli soudnímu sporu o pojistce kvůli chybám ve vypsání zakázky. Náklady na obnovu by měly vyjít na zhruba 2,64 miliardy korun. Dostavba vyhořelého křídla i oprava dalších částí paláce má být podle plánů dokončena v roce 2024.

V zámeckém parku v Holešově na Kroměřížsku skončila obnova historického ovocného sadu. Část původních stromů starých odrůd odborníci kvůli jejich stáří a zdravotnímu stavu vykáceli. Vysadili naopak téměř 170 mladých stromů. Součástí veřejně přístupného sadu je také nový dřevěný altán nebo lavičky.