NKÚ strana 2 z 4

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta Petra Pavla bude brigádní generál Radek Hasala. Na jeho jmenování se budoucí hlava státu dohodla s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, uvedly Lidovky.cz. Pavel se ve čtvrtek odpoledne sešel s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou. Mluvili o auditu v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Ten podle Kaly není reálné stihnout do inaugurace. S policejním prezidentem Martinem Vondráškem Pavel probral svou budoucí ochranu i bezpečnostní kontroly u vstupu na Hrad.

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne se setkal s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Na středu pak má v plánu setkání s nejvyššími ústavními činiteli – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Až do březnové inaugurace bude Petr Pavel úřadovat ve vládním Hrzánském paláci, který je v blízkosti Pražského hradu.

Na složení svého týmu, programu či na přípravě výjezdů do regionů od pondělí začal pracovat nově zvolený prezident Petr Pavel. Hned na začátku týdne měl schůzku s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a také telefonicky hovořil s tchajwanskou prezidentkou. Sešel se i s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou, kterého plánuje co nejdříve jmenovat generálem, což nynější prezident Miloš Zeman opakovaně odmítal. V nejbližší době absolvuje Pavel i jednání s ústavními činiteli a předsedy politických stran.

Ceny volání a mobilních dat v Česku zůstávají podle Nejvyššího kontrolního úřadu jedny z nejvyšších v Evropě. NKÚ prověrce podrobil činnost Českého telekomunikačního úřadu a zaměřil se na to, jak v letech 2018 až 2022 nakládal s financemi a majetkem státu. Podle kontrolorů se ČTÚ dopustil porušení rozpočtové kázně ve výši 4,7 milionu korun. S tím regulátor nesouhlasí, vysoké ceny volání a mobilních dat nerozporuje.

Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) při čerpání evropských dotací nesprávně nastavuje cíle, kterých se má dosáhnout, a neumí zhodnotit přínos podpory. Úřad při třinácti kontrolách zjistil nedostatky u projektů za 142 milionů korun. V porovnání s předchozím obdobím naopak klesla na polovinu míra nedostatků v řízení a kontrole programů.

Téměř polovinu žádostí o odškodnění v posledních šesti letech vypořádalo ministerstvo spravedlnosti až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Často ministerstvo podle kontrolorů rozhodlo o úhradě škod způsobených v soudních řízeních, neoprávněným stíháním nebo nesprávným úředním postupem až tehdy, kdy poškozený podal žalobu. V krajním případě čekal poškozený na vypořádání více než tři roky. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka sdělil, že zpoždění vznikají hlavně kvůli nedostatku pracovníků pro vyřizování odškodnění.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy MMR vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v pondělí. Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a bez soutěže uzavírala smlouvy na některé služby, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zásadní problémy podle něj provázely i hospodaření galerie. Podle mluvčí NG Evy Sochorové jsou zjištěné problémy spojené s předchozím vedením a galerie pracuje na jejich nápravě. Menší nedostatky kontroloři odhalili také u Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (UPM).

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury zase podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny vnitra.

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.

Simeona Zikmundová, kterou prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat viceprezidentkou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), nevidí ve svém profesním ani morálním profilu nic závadného. S případem odsouzeného bývalého prezidenta NKÚ Františka Dohnala neměla nic společného, řekla v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil portál Seznam Zprávy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Prezident Miloš Zeman jmenoval ve středu odpoledne staronovým šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kalu. Ten v rozhovoru pro Českou televizi krátce poté řekl, že by ocenil, pokud by úřad dostal pravomoc kontrolovat veřejné prostředky jako celek, nejen přímo státní peníze. Krátce také zhodnotil loňskou práci NKÚ a nastínil, co úřad čeká letos. Kala instituci řídí od roku 2013.

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem tří set tisíc běženců, řekl ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl také, že chápe rozčarování nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Za hlavního viníka označil ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová oznámila, že hnutí podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii pro dlouhodobější řešení krize.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu resort ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, jejíž závěry NKÚ v pondělí ráno zveřejnil.

Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.