NKÚ strana 4 z 4

V poslední výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad vytknul státu mimo jiné to, že není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Vláda kritiku odmítla a zprávu dokonce mimořádně projednávala s šéfem NKÚ Miloslavem Kalou. V Interview ČT24 Kala přitom upozornil, že se jejich zpráva věnovala i silný stránkám. Jako společného jmenovatele problémů však označil způsob aplikace práva.

Ministerstvo financí (MF) vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z pondělí zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo MF v reakci.

V účetní závěrce ministerstva zdravotnictví za rok 2017 byly nesprávnosti za 3,2 miliardy korun. Většina údajů v závěrce je ale spolehlivá. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Chyby se týkaly například některých závazků, předfinancování projektů dotovaných EU nebo nastavení výpočtu u některých položek účetnictví. Ministerstvo v pondělí reagovalo, že přijalo opatření, která by měla všechny nedostatky odstranit.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo 833 milionů korun na dotacích do regionálního zdravotnictví bez koncepce, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj na řízení dotačního programu rezignovalo a využití peněz prověřovalo pouze formálně. Kontrola se týkala let 2014 až 2017. Ministerstvo si je bezkoncepčního rozdělování dotací v minulosti vědomo, uvedla jeho mluvčí. Současné vedení úřadu podle ní tuto praxi ukončilo.

Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) se nedaří dotáhnout změny vedoucí ke zlepšení úrovně sociálních služeb. Resort si je přitom sám naplánoval. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj se na tom do velké míry podepisuje dosud nepřijatá novela zákona o sociálních službách. MPSV v reakci uvedlo, že je pro něj zajištění kvalitních sociálních služeb zásadní, zavázalo se předložit novelu do konce roku.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v letech 2015 až 2017 hospodařily se svěřeným majetkem v hodnotě 8,5 miliardy korun až na několik případů bez větších problémů. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Za neúměrně vysoké považuje úřad náklady 7,3 milionu korun za postavení domu pro ředitele divize a podnik zbytečně chyboval i v pronájmu majetku. Naopak dobré byly výnosy z vytěženého dříví. Ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že o stavbě domu bylo rozhodnuto v září 2012 a po dostavbě v roce 2015 byl nabídnut ke komerčnímu nájmu. Tehdejší ředitel divize Karlovy Vary ho získal do nájmu na základě nejvyšší nabídky.

Říkat, že mají České dráhy staré vlaky, zní jako evergreen. Ale potvrzuje to i Nejvyšší kontrolní úřad. Při kontrole ve společnosti zjistili úředníci, že je 35 procent vozidel starších než 30 let, což je podle NKÚ hraniční věk. V poslední době sice starých vozidel ubývá, ale podle kontrolorů jsou přesto investice na modernizaci vozidel neefektivní. Vinu prý nese i ministerstvo, které nestanovilo konkrétní opatření.

Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to v pondělí na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle odhadů státní agentury CzechInvest z loňska je v Česku asi 11 tisíc brownfieldů.

Centrální nákup státu po čtyřech letech od spuštění nefunguje a nepřináší očekávané úspory. Téměř nikdo také nevyužívá nástroj pro sběr požadavků z celé státní správy. Nevyhovuje požadavkům zadavatelů. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017. Ministerstvo financí trvá na tom, že jím zvolený postup je hospodárný, účelný a efektivní.

Účetní chyby v hodnotě tří miliard korun nalezli pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu na ministerstvu obrany. To však na výtky reagovalo a ještě v průběhu kontroly nedostatky napravilo. Kontroloři ministerstvo pochválili za to, že napravilo i většinu problémů, na které poukazovali v minulosti.

Z norských fondů se mezi lety 2009 a 2014 nepodařilo vyčerpat desetinu peněz, které byly k dispozici na projekty v Česku. Je to ovšem spíše dobrý výsledek vzhledem k tomu, že podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je způsob, jakým české úřady peníze z norských fondů přidělují, zbytečně složitý a administrativně náročný. Ministerstvo financí sice připustilo, že v minulosti byla administrativa příliš složitá, ujistilo však, že ji již zjednodušilo.

Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jitka Sosnovcová rezignovala. Své funkce se vzdala po zveřejnění výsledku kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který upozornil na porušení rozpočtové kázně v hodnotě 67 milionů korun, chyby ve výběrových řízeních a nefunkční vnitřní kontrolu. Zpravodajský portál iDNES.cz navíc zjistil, že si ředitelka pronajímala v Praze služební byt za 960 korun měsíčně.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) chyboval v letech 2014 až 2016 ve výběrových řízeních týkajících se především nákupů zdravotnického materiálu. V uvedeném období mu navíc nefungoval vnitřní kontrolní systém. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který v souvislosti se zjištěnými nedostatky oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně za 67 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu, považuje závěry NKÚ za alarmující a po ředitelce SZÚ Jitce Sosnovcové žádá vysvětlení.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval pomalou výstavbu dálnic. V každém roce z posledních pěti let se podařilo průměrně otevřít pouze šestnáct nových kilometrů a výhled do roku 2020 není lepší.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nevedlo za rok 2016 správné, úplné a průkazné účetnictví. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu,  jehož kontroloři zjistili v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj chyby za zhruba osm miliard korun. Resort se závěry NKÚ nesouhlasí, exministryně Karla Šlechtová (nestr. za ANO) je považuje za zavádějící.