Na migrační politiku dal stát stamiliony, vyhodnotit jejich využití nedokáže, tvrdí NKÚ. Ministerstvo většinu výtek odmítlo

Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval tím, jak ministerstvo vnitra v letech 2017 až 2019 využilo peníze určené na čtyři konkrétní programy migrační politiky. Konkrétně se zabýval osudem 557 milionů korun z celkových 900 milionů, které ministerstvo na tyto programy v daném období vyplatilo. Získalo je ze státního rozpočtu i z evropských fondů. Získaly je státní instituce i neziskové organizace. 

Hlavní výtka kontrolorů se týká toho, že „není (…) v některých oblastech možné vyhodnotit úspěšnost naplňování cílů dané strategie či koncepce“. Například u integrace cizinců ministertvo podle NKÚ nastavilo nekonkrétní cíle jako „podpořit nekonfliktní soužití s cizinci“ nebo „zajistit bezpečnost všech obyvatel ČR“. U vnější migrace směřující do EU má například cíl „boj proti nelegální migraci“. Nežádalo od příjemců peněz, aby hodnotili výsledky a přínosy svých projektů. Dostalo tak pouze základní výstupy, jako je počet osob, kterým byla poskytnuta pomoc.

„Nezajímali se ale o to, zda a jak přispěly služby poskytnuté v rámci projektu například k integraci cizinců do společnosti. Ukázkou dobré praxe je naopak postup neziskové organizace, která zpětně ověřovala přínos svých služeb pro klienty, i když to po ní ministerstvo vnitra nepožadovalo,“ uvedli kontroloři.

Z kontroly navíc vyplynulo, že  ministerstvo nesledovalo u podpořených aktivit k integraci cizinců průměrnou výši nákladů na jednoho klienta, například výuka českého jazyka vyšla na 2600 i na 6700 korun.

NKÚ upozornil i na jiné nedostatky. U společného komunikačního centra pro policii a celní správu za 120 milionů korun i rekonstrukce havířovské ubytovny pro žadatele o mezinárodní ochranu za 57 milionů se bez jasného odůvodnění opakovaně měnily náklady na jednotlivé položky. Podle kontrolorů to ukazuje na nedostatečnou přípravu projektu a riziko nehospodárného vynakládání peněz státu. Podobný problém odhalili kontroloři i v případě rekonstrukce objektu v Havířově, který slouží pro ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu.

Ministerstvo většinu výtek odmítlo, na vyhodnocování efektivity pracuje

Ministerstvo výtky, že byly projekty špatně připravené, odmítlo. Ujistilo, že projekty stavby komunikačního centra i rekonstrukce ubytovacího zařízení v Havířově se sice měnily, ale ke změnám projektu došlo zcela v souladu s pravidly EU tak, aby byl výsledek co nejefektivnější a nejlépe odrážel potřeby.

Stejně tak ministerstvo odmítlo, že by příjemci peněz nemuseli řádně evidovat své výdaje. „Musí podrobně sledovat a dokládat všechny uskutečněné výdaje, které následně podléhají několikastupňovým kontrolám ze strany ministerstva vnitra a ministerstva financí. V rámci fondů v oblasti vnitřních věcí nikdy nedochází k proplácení projektů na základě plánovaných nákladů,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. 

Zjištění, že neexistuje systém pro vyhodnocení efektivity vynaložených prostředků například v oblasti integrace lidí s mezinárodní ochranou, ministerstvo vnitra připustilo, podle Malé ale úřad kontinuálně pracuje na jeho vytvoření. 

Mluvčí zároveň ujistila, že aktivity resortu jsou plně v souladu se zaměřením současné migrační a azylové politiky Evropské unie a jsou ze strany evropských partnerů velice oceňovány. „Program Pomoc na místě významně přispěl v letech 2015–2020 ke snižování migračních toků do Evropské unie. Bez poskytnuté pomoci by došlo k vzestupu nelegální migrace s pravděpodobnými dopady i na Českou republiku jako zemi ležící na východostředomořské a západobalkánské migrační trase,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Výbava pro prvňáčka vyjde na tisíce. Rodiče hledají levnější varianty

S blížícím se začátkem školního roku začínají rodiče prvňáků shánět výbavu. Ta podle oslovených prodejců i výpočtů ČT vyjde minimálně na 1500 korun. Nejčastěji ale rodiče zaplatí více, mezi třemi a čtyřmi tisíci. Nejdražší položkou je tradičně aktovka. Oproti loňskému roku ale ceny školních pomůcek výrazně nezdražily. Podle srovnávače cen Heureky rodiče ale také více porovnávají ceny a častěji sahají po levnějších variantách.
před 1 hhodinou

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 2 hhodinami

Ministerstvo průmyslu a obchodu má změnit název. Současný je dle Havlíčka „za zenitem“

Na středeční schůzi má Senát jednat o změně názvu resortu průmyslu a obchodu. Nově to má být ministerstvo hospodářství. Přejmenování je součástí novely stavebních pravidel, u níž zákonodárci očekávají nejobsáhlejší debatu. Kromě změny názvu ministerstva bude tématem i centralizace úřadů.
před 3 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 13 hhodinami

VideoKlokánek bojuje s nedostatkem peněz a odchodem zaměstnanců

Ze zařízení Fondu ohrožených dětí – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Klokánků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odcházejí zaměstnanci kvůli nízkým platům, aktuálně berou jen 25 tisíc korun hrubého. Jen tento týden přibyla další výpověď. Organizace už musela uzavřít osm bytů, kapacity se tak snížily o více než třicet míst. Ministerstvo práce slibuje novelu zákona, podle níž se má financování řídit kapacitou zařízení, a ne jeho obsazeností. Zároveň mají být součástí změny i vyšší příspěvky ze strany státu. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové by se ale změna zákona promítla do financování nejdříve v roce 2028. Do té doby ale projekt Klokánek nemusí přežít.
před 13 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 14 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.