Systém financování vysokých škol nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, upozorňuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo podle něj nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k učelnému využití peněz. Dle ministerstva NKÚ nebere v úvahu změny po roce 2019.
Ministerstvo chce kvalitní vysoké školy, nefinancuje ale podle výsledků, upozorňuje NKÚ
NKÚ kontroloval systém financování veřejných vysokých škol v letech 2017 až 2019, přičemž v roce 2019 stát vydal na vysoké školy přes 45 miliard korun. Podle zjištění NKÚ jsou výdaje na jednoho studenta v Česku v mezinárodním srovnání nízké a vysoké školy ani jeden rok nevyčerpaly peníze, které měly k dispozici, a navyšovaly zůstatky svých fondů.
NKÚ uvádí, že v letech 2014 až 2019 narostly zůstatky těchto fondů o pětačtyřicet procent a v roce 2019 představoval zůstatek fondů devatenáct miliard korun, což je přibližně 42 procent peněz, které ministerstvo ve stejném roce vyplatilo veřejným vysokým školám.
Podle ministerstva zpráva NKÚ nereflektuje poslední vývoj, kdy se v této oblasti odehrála „řada koncepčních a progresivních změn“. Za klíčové ministerstvo podle mluvčí Anety Lednové považuje potvrzení kontrolorů, že jsou veřejné vysoké školy financovány ze strany ministerstva plně v souladu se zákonem.
„Kromě prorůstového rozpočtového trendu došlo v nedávné době také k implementaci nové metodiky v této oblasti. Díky ní bylo před pár dny ukončeno první plné hodnocení výzkumu na vysokých školách, které svým rozsahem nemá obdoby a zcela jistě se stane další součástí trvalé snahy ministerstva školství o zlepšení kvality činnosti vysokých škol,“ říká Lednová v reakci na zjištění NKÚ.
Ministerstvo chce kvalitnější školy, peníze ale rozděluje podle počtu studentů
NKÚ ve své zprávě poukazuje na to, že ministerstvo si samo stanovilo zlepšení kvality vysokých škol jako jednu z dlouhodobých priorit, ale vysokým školám v posledních letech přiděluje stále více peněz v příspěvcích na počet studentů na úkor peněz rozdělovaných na základě výsledků. „Postupuje tak zcela opačně, než si samo stanovilo,“ upozorňují kontroloři.
Jako problém NKÚ vnímá i to, že se vysokým školám nedaří získat peníze z mezinárodních grantů a navázat intenzivnější spolupráci se soukromým sektorem a že se v mezinárodním srovnání postavení českých vysokých škol zhoršuje. V souvislosti s výzkumem na vysokých školách se podle kontrolorů projevuje to, že hodnocení a financování výzkumu bylo zaměřeno zejména na kvantitu, nikoli kvalitu. „Dosažené výsledky českých vysokých škol ve výzkumu vypovídají o jeho zhoršující se kvalitě a relevanci,“ píše NKÚ
Podle zjištění úřadu se sice daří v Česku zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, proti zahraničí ale výrazně převažují absolventi magisterských oborů. Je jich až třikrát víc než absolventů bakalářského studia, v zemích EU je tento poměr vyrovnaný, doplnili kontroloři.
Ministerstvo školství prý sice zavedlo opatření, která měla zvýšit podíl bakalářů a více provázat studijní programy s požadavky pracovního trhu, opatření byla ale jen částečná a navíc zavedená po dlouhé době. Dle závěrů NKÚ vysokoškolské studium v Česku není příliš zaměřeno na uplatnění absolventů v praxi a téměř každoročně přibývalo v zemi vysokoškoláků na pozicích, které takový stupeň vzdělání nevyžadovaly.
