Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.
NKÚ se při kontrole hospodaření VZP zaměřil na to, jak zejména v letech 2018 až 2019 nakládala s penězi z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterých je zákonem určeno, co a jak z nich může být placeno. Ke kontrole NKÚ vybral vzorek peněz a majetku v hodnotě přes 22 miliard korun. A právě u fondu prevence zjistil nejvyšší nedostatky.
Podle zjištění kontrolorů VZP zaplatila za roky 2018 a 2019 za léčebně-ozdravné pobyty dětí u moře známé pod názvem Mořský koník téměř 59 milionů korun dodavateli, kterého měla z výběrového řízení vyloučit. Dodavatel například porušil podmínky zadávací dokumentace a v nabídce uvedl nepravdivé údaje, což VZP zjistila ještě před uzavřením smlouvy, přesto ji uzavřela.
Se závěry NKÚ ohledně programu Mořský koník, který skončil před dvěma lety, VZP nesouhlasí. Podle Sixtové pojišťovna u výběru dodavatele těchto dětských ozdravných pobytů postupovala transparentně, když prostřednictvím elektronické aukce vybrala nabídku s nejnižší cenou. Jen u některých dílčích podmínek, například u speciální úpravy ubytování pro děti, netrvala na jejich splnění v době podání nabídky, tedy téměř rok před konáním pobytů, ale, jak je běžné u výběrových řízení, až v době jejich zahájení, uvedla Sixtová.
NKÚ: VZP skrytě financovala výzkum
NKÚ také zjistil, že pojišťovna platila z fondu prevence minimálně dva pilotní projekty za více než 1,3 milionu korun, které podle zákona z fondu hradit neměla. V rámci jednoho z těchto projektů VZP navíc zaplatila 182 tisíc korun i za 53 lidí, kteří byli klienty jiných pojišťoven. „Z fondu prevence přitom pojišťovny mohou nad rámec zdravotní péče hradit výhradně zdravotní služby, které mají prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt. V tomto případě VZP skrytě financovala výzkum a vývoj,“ uvedl NKÚ.
Několik nedostatků kontroloři pak zjistili u takzvaného základního fondu zdravotního pojištění, který je určen hlavně k úhradě zdravotních služeb poskytnutých pojištěncům. Například v letech 2010 až 2019 VZP neoprávněně zaplatila podle NKÚ zdravotnickým zařízením 672 tisíc korun za výkony spojené s úmrtím u 362 žijících pojištěnců.
Systémovým problémem VZP je pak podle kontrolorů nedostatečné spravování pohledávek, přičemž na tento problém úřad upozornil už při kontrole v roce 2010. NKÚ uvedl, že pojišťovna podle jeho zjištění například nevymáhala od osmi dlužníků dlužné pojistné a penále za více než 13 milionů korun. Také vedla zaniklé a nevymahatelné pohledávky staré až 25 let. V roce 2019 to byly pohledávky za téměř 20 milionů korun vůči 275 plátcům pojistného.
Podle Sixtové z VZP jde o zanedbatelný počet případů, konkrétně například o 0,012 procenta z celkově vymáhaných dluhů, které podle kontroly nezačala VZP vymáhat v dotčených letech v termínu.
„Některým z uvedených problémů by bylo možné předejít, pokud by VZP měla dostatečně funkční vnitřní kontrolní systém, s jehož pomocí by nesrovnalosti a chyby včas zjistila,“ dodal NKÚ.
Všeobecná zdravotní pojišťovna je s 5,9 milionu pojištěnců největší zdravotní pojišťovnou v Česku. Letos by měla hospodařit se schodkem 5,9 miliardy korun, pokryje ho z rezerv. Výdaje základního fondu by měly dosáhnout 261,4 miliardy korun.
