GIBS nečerpá peníze na investice a nevýhodně nakupuje, zjistil NKÚ. Loni utratila o 60 procent víc proti plánu

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.

GIBS je samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Sbor v roce 2017 požádal vládu o navýšení počtu systemizovaných míst a nechal si v kontrolovaných letech několikrát navýšit prostředky na platy. Chtěl tak zlepšit svou konkurenceschopnost na trhu práce, stabilizovat počet zaměstnanců a předpokládal také větší objem práce.

Nová místa ale GIBS neobsadil, objem činnosti nezvýšil a nepodařilo se ani zabránit vysoké fluktuaci příslušníků, uvedl NKÚ. Podotkl přitom, že od roku 2017 GIBS patří mezi instituce s nejvyšším průměrným platem ve veřejném sektoru.

V loňském roce činily výdaje sboru 448 milionů korun. Jen na výsluhách zaplatil GIBS dvaačtyřicet milionů korun, což bylo o 211 procent víc než v roce 2017. Kontroloři poznamenávají, že celkový objem vyplacených výsluh bude mít dopad na rozpočet GIBS i v následujících letech.

Část peněz určených pro nová pracovní místa, která se nepodařilo obsadit, rozdělila GIBS na odměnách. Stávajícím příslušníkům i zaměstnancům GIBS se tak zvýšily odměny v roce 2017 oproti roku 2016 dvojnásobně.

Méně aut za vyšší cenu

Dalším nedostatkem, který NKÚ v kontrole zjistil, jsou nevyčerpané peníze na investice do informačních technologií, nových vozidel nebo rekonstrukce nemovitostí. Z ukončeného investičního programu ale sbor vyčerpal jen 54 procent a z dalšího, který má skončit v roce 2022, jen osmnáct procent. GIBS přitom požadovala od vlády zvýšení peněz na investice kvůli tomu, že nemá na svou činnost dostatečné technické vybavení, připomíná NKÚ.

Peníze se GIBS nedaří vyčerpat i kvůli tomu, že nemá jednoznačně definované věcné, časové ani finanční potřeby. Není pak schopna jednotlivé investiční akce dostatečně připravit. Například místo plánovaných šedesáti služebních vozidel jich nakoupila jen osmadvacet, a navíc za cenu o polovinu vyšší, než původně plánovala.

Chyby zjistila kontrola i ve využívání nemovitostí GIBS. Sbor třeba svému příslušníkovi poskytl v cestovních náhradách bezúplatně ubytování od roku 2013 na osm let a následně dohodu o ubytování prodloužil až do roku 2026.

Vnitřní kontrola u GIBS nefunguje, míní NKÚ

Kontroloři také zjistili, že GIBS nerozpočtovala nedaňové a kapitálové příjmy a převáděla nevyčerpané prostředky na položky, které nečerpá nebo s jejichž čerpáním ani nepočítá. Na podobné nedostatky upozornila v roce 2018 i kontrola ministerstva financí. Vnitřní kontrolní systém GIBS podle NKÚ nefungoval správně, protože opakované nedostatky neodhalil. Nápravná opatření, která měla chyby odstranit, nemají dostatečný efekt.

„V obecné rovině můžeme konstatovat, že s prezentovaným závěrem NKÚ se do jisté míry neztotožňujeme,“ sdělila mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. Podrobné nesouhlasné stanovisko předloží sbor vládě, do té doby nebude zveřejňovat více informací.

GIBS vznikla 1. ledna 2012. Prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a Vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Stíhá také příslušníky inspekce. Předtím trestné činy u policie řešila Inspekce Policie České republiky, její předchůdkyní byla Inspekce ministra vnitra.

Ředitelem GIBS je od září 2018 Radim Dragoun. Státní zástupce ve funkci vystřídal Michala Murína, který GIBS vedl od prosince 2015 a v květnu 2018 rezignoval po sporech s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle tehdejšího vyjádření premiéra Murín podvedl vládu, když údajně část peněz schválených na nové příslušníky použil na odměny.

Server iRozhlas.cz v září 2018 zveřejnil přehled výdělků policejních útvarů, z něhož vyplývá, že příslušníci GIBS si v roce 2017 přišli v průměru na 62 tisíc korun, zatímco v roce 2013 to bylo 45 tisíc. Šlo o druhé nejvyšší platy po Letecké službě, uvedl web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 8 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...