GIBS nečerpá peníze na investice a nevýhodně nakupuje, zjistil NKÚ. Loni utratila o 60 procent víc proti plánu

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.

GIBS je samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Sbor v roce 2017 požádal vládu o navýšení počtu systemizovaných míst a nechal si v kontrolovaných letech několikrát navýšit prostředky na platy. Chtěl tak zlepšit svou konkurenceschopnost na trhu práce, stabilizovat počet zaměstnanců a předpokládal také větší objem práce.

Nová místa ale GIBS neobsadil, objem činnosti nezvýšil a nepodařilo se ani zabránit vysoké fluktuaci příslušníků, uvedl NKÚ. Podotkl přitom, že od roku 2017 GIBS patří mezi instituce s nejvyšším průměrným platem ve veřejném sektoru.

V loňském roce činily výdaje sboru 448 milionů korun. Jen na výsluhách zaplatil GIBS dvaačtyřicet milionů korun, což bylo o 211 procent víc než v roce 2017. Kontroloři poznamenávají, že celkový objem vyplacených výsluh bude mít dopad na rozpočet GIBS i v následujících letech.

Část peněz určených pro nová pracovní místa, která se nepodařilo obsadit, rozdělila GIBS na odměnách. Stávajícím příslušníkům i zaměstnancům GIBS se tak zvýšily odměny v roce 2017 oproti roku 2016 dvojnásobně.

Méně aut za vyšší cenu

Dalším nedostatkem, který NKÚ v kontrole zjistil, jsou nevyčerpané peníze na investice do informačních technologií, nových vozidel nebo rekonstrukce nemovitostí. Z ukončeného investičního programu ale sbor vyčerpal jen 54 procent a z dalšího, který má skončit v roce 2022, jen osmnáct procent. GIBS přitom požadovala od vlády zvýšení peněz na investice kvůli tomu, že nemá na svou činnost dostatečné technické vybavení, připomíná NKÚ.

Peníze se GIBS nedaří vyčerpat i kvůli tomu, že nemá jednoznačně definované věcné, časové ani finanční potřeby. Není pak schopna jednotlivé investiční akce dostatečně připravit. Například místo plánovaných šedesáti služebních vozidel jich nakoupila jen osmadvacet, a navíc za cenu o polovinu vyšší, než původně plánovala.

Chyby zjistila kontrola i ve využívání nemovitostí GIBS. Sbor třeba svému příslušníkovi poskytl v cestovních náhradách bezúplatně ubytování od roku 2013 na osm let a následně dohodu o ubytování prodloužil až do roku 2026.

Vnitřní kontrola u GIBS nefunguje, míní NKÚ

Kontroloři také zjistili, že GIBS nerozpočtovala nedaňové a kapitálové příjmy a převáděla nevyčerpané prostředky na položky, které nečerpá nebo s jejichž čerpáním ani nepočítá. Na podobné nedostatky upozornila v roce 2018 i kontrola ministerstva financí. Vnitřní kontrolní systém GIBS podle NKÚ nefungoval správně, protože opakované nedostatky neodhalil. Nápravná opatření, která měla chyby odstranit, nemají dostatečný efekt.

„V obecné rovině můžeme konstatovat, že s prezentovaným závěrem NKÚ se do jisté míry neztotožňujeme,“ sdělila mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. Podrobné nesouhlasné stanovisko předloží sbor vládě, do té doby nebude zveřejňovat více informací.

GIBS vznikla 1. ledna 2012. Prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a Vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Stíhá také příslušníky inspekce. Předtím trestné činy u policie řešila Inspekce Policie České republiky, její předchůdkyní byla Inspekce ministra vnitra.

Ředitelem GIBS je od září 2018 Radim Dragoun. Státní zástupce ve funkci vystřídal Michala Murína, který GIBS vedl od prosince 2015 a v květnu 2018 rezignoval po sporech s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle tehdejšího vyjádření premiéra Murín podvedl vládu, když údajně část peněz schválených na nové příslušníky použil na odměny.

Server iRozhlas.cz v září 2018 zveřejnil přehled výdělků policejních útvarů, z něhož vyplývá, že příslušníci GIBS si v roce 2017 přišli v průměru na 62 tisíc korun, zatímco v roce 2013 to bylo 45 tisíc. Šlo o druhé nejvyšší platy po Letecké službě, uvedl web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...