NKÚ strana 3 z 4

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.

Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu tramvají, trolejbusů a metra 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat včas. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů za tím stojí špatně připravené projekty i prvotní odklad výstavby trasy D pražského metra. Dopravní resort šetření rozporuje.

Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Podporu 2,3 miliardy korun pro malé a střední podniky na poradenství, marketing a vzdělávání či na inovace pro boj s nemocí covid-19 získalo jedno promile všech menších firem. Nebude tak mít velký dopad na celý sektor, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě k prověrce podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které peníze rozdělovalo, navíc podle kontrolorů nedokáže vyhodnotit přínosy podpory.

Systém financování vysokých škol nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, upozorňuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo podle něj nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k učelnému využití peněz. Dle ministerstva NKÚ nebere v úvahu změny po roce 2019.

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě zveřejněné v pondělí. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Resort odmítá, že by investiční pobídky nevyhodnocoval. V reakci na zjištění NKÚ také uvedl, že systém pobídek v roce 2019 upravil, aby podporoval vytváření vyšší přidané hodnoty.

Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.

Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.

Z podpory na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách dalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) peníze i na demolice v obcích, kde vyloučené lokality nejsou, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva jsou závěry ryze formální a byrokratické, nezohledňují podstatu problematiky lokalit.

Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nesleduje důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem a jediným akcionářem fondu, stanovilo podle kontrolorů jen velmi obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství. Chyběly také konkrétní cíle, kterých chce stát podporou dosáhnout. Ministerstvo v reakci sdělilo, že finanční podpora zemědělců má pozitivní efekty a prověrka neprokázala porušení předpisů.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se v Interview ČT24 vyjadřoval k hospodaření státu během pandemie. Velkým tématem jsou státní nákupy během nouzového stavu. „Je to jen jedna z kontrol, kterou provádíme. Nepochybně je ale velmi významná, hodně se o ní diskutuje. Otázka je, zda stát postupoval správně a zda nakupoval za adekvátní ceny,“ komentuje Kala.

Ministerstvo obrany investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. Ministerstvo obrany se hájí tvrzením, že dohánělo při opravách armádní techniky deficit z předchozích let.

Už druhý Čech s COVID-19 je léčen přípravkem remdesivir. Jedná se o pacienta nemocnice v pražském Motole, který je ve vážném stavu. Nově budou rozhodovat o ukončení nařízených karantén praktičtí lékaři, rychlotesty jim rozdělí kraje. Ve čtvrtek začne na několika místech plošné testování populace, například v Brně a Praze. Vláda také projedná harmonogram otevírání obchodů.

Reorganizace policejních škol v letech 2013 a 2016 nepřinesla úspory, které si od ní ministerstvo vnitra slibovalo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě, kterou zveřejnil v pondělí. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech podle úřadu rostly. Policejní školy se podle kontrolorů snažily úspor dosáhnout především propouštěním zaměstnanců, kterých byl posléze nedostatek. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že o reorganizaci škol rozhodla vláda. Úspory byly podle resortu prokazatelné.

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy od roku 2014, které spadají pod ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.

V poslední výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad vytknul státu mimo jiné to, že není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Vláda kritiku odmítla a zprávu dokonce mimořádně projednávala s šéfem NKÚ Miloslavem Kalou. V Interview ČT24 Kala přitom upozornil, že se jejich zpráva věnovala i silný stránkám. Jako společného jmenovatele problémů však označil způsob aplikace práva.

Ministerstvo financí (MF) vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z pondělí zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo MF v reakci.

V účetní závěrce ministerstva zdravotnictví za rok 2017 byly nesprávnosti za 3,2 miliardy korun. Většina údajů v závěrce je ale spolehlivá. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Chyby se týkaly například některých závazků, předfinancování projektů dotovaných EU nebo nastavení výpočtu u některých položek účetnictví. Ministerstvo v pondělí reagovalo, že přijalo opatření, která by měla všechny nedostatky odstranit.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo 833 milionů korun na dotacích do regionálního zdravotnictví bez koncepce, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo podle něj na řízení dotačního programu rezignovalo a využití peněz prověřovalo pouze formálně. Kontrola se týkala let 2014 až 2017. Ministerstvo si je bezkoncepčního rozdělování dotací v minulosti vědomo, uvedla jeho mluvčí. Současné vedení úřadu podle ní tuto praxi ukončilo.

Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) se nedaří dotáhnout změny vedoucí ke zlepšení úrovně sociálních služeb. Resort si je přitom sám naplánoval. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj se na tom do velké míry podepisuje dosud nepřijatá novela zákona o sociálních službách. MPSV v reakci uvedlo, že je pro něj zajištění kvalitních sociálních služeb zásadní, zavázalo se předložit novelu do konce roku.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v letech 2015 až 2017 hospodařily se svěřeným majetkem v hodnotě 8,5 miliardy korun až na několik případů bez větších problémů. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Za neúměrně vysoké považuje úřad náklady 7,3 milionu korun za postavení domu pro ředitele divize a podnik zbytečně chyboval i v pronájmu majetku. Naopak dobré byly výnosy z vytěženého dříví. Ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že o stavbě domu bylo rozhodnuto v září 2012 a po dostavbě v roce 2015 byl nabídnut ke komerčnímu nájmu. Tehdejší ředitel divize Karlovy Vary ho získal do nájmu na základě nejvyšší nabídky.

Říkat, že mají České dráhy staré vlaky, zní jako evergreen. Ale potvrzuje to i Nejvyšší kontrolní úřad. Při kontrole ve společnosti zjistili úředníci, že je 35 procent vozidel starších než 30 let, což je podle NKÚ hraniční věk. V poslední době sice starých vozidel ubývá, ale podle kontrolorů jsou přesto investice na modernizaci vozidel neefektivní. Vinu prý nese i ministerstvo, které nestanovilo konkrétní opatření.

Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to v pondělí na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle odhadů státní agentury CzechInvest z loňska je v Česku asi 11 tisíc brownfieldů.