NKÚ strana 3 z 4

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem tří set tisíc běženců, řekl ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl také, že chápe rozčarování nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Za hlavního viníka označil ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová oznámila, že hnutí podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii pro dlouhodobější řešení krize.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu resort ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, jejíž závěry NKÚ v pondělí ráno zveřejnil.

Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v roce 2020 činily o šedesát procent více proti plánu při vzniku sboru v roce 2012 a podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) výrazně rostly už od roku 2017. Stály za tím personální výdaje spojené s růstem průměrného platu a výsluh. NKÚ vnímá problémy mimo jiné ve využití nemovitostí, například v bezúplatném ubytování na několik let. GIBS se se závěry kontrolorů neztotožňuje.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.

Ministerstvo dopravy vyčlenilo na podporu tramvají, trolejbusů a metra 11,7 miliardy korun, minimálně třetinu se ale nepodaří vyčerpat včas. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle kontrolorů za tím stojí špatně připravené projekty i prvotní odklad výstavby trasy D pražského metra. Dopravní resort šetření rozporuje.

Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Podporu 2,3 miliardy korun pro malé a střední podniky na poradenství, marketing a vzdělávání či na inovace pro boj s nemocí covid-19 získalo jedno promile všech menších firem. Nebude tak mít velký dopad na celý sektor, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě k prověrce podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které peníze rozdělovalo, navíc podle kontrolorů nedokáže vyhodnotit přínosy podpory.

Systém financování vysokých škol nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj. V mezinárodním srovnání se postavení českých veřejných vysokých škol zhoršuje, upozorňuje ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo podle něj nepřijímá účinná opatření, jež by vedla k učelnému využití peněz. Dle ministerstva NKÚ nebere v úvahu změny po roce 2019.

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě zveřejněné v pondělí. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Resort odmítá, že by investiční pobídky nevyhodnocoval. V reakci na zjištění NKÚ také uvedl, že systém pobídek v roce 2019 upravil, aby podporoval vytváření vyšší přidané hodnoty.

Obrovské rozdíly byly v cenách, za které stát v prvních měsících pandemie covidu-19 nakupoval ochranné pomůcky a zdravotnické prostředky. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo zdravotnictví podle něj přípravu na možnou pandemii zanedbalo, v prvních týdnech navíc nakupovala ministerstva pomůcky nekoordinovaně a vesměs nevýhodně. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) k výtkám uvedl, že stát musel především postupovat rychle. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že situace byla „bezprecedentní a krizová“. Podle opozičních Pirátů by měla vláda za závěry kontroly přijmout plnou odpovědnost, ODS žádá zřízení vyšetřovací komise.

Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.

Z podpory na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách dalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) peníze i na demolice v obcích, kde vyloučené lokality nejsou, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle ministerstva jsou závěry ryze formální a byrokratické, nezohledňují podstatu problematiky lokalit.

Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nesleduje důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem a jediným akcionářem fondu, stanovilo podle kontrolorů jen velmi obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství. Chyběly také konkrétní cíle, kterých chce stát podporou dosáhnout. Ministerstvo v reakci sdělilo, že finanční podpora zemědělců má pozitivní efekty a prověrka neprokázala porušení předpisů.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se v Interview ČT24 vyjadřoval k hospodaření státu během pandemie. Velkým tématem jsou státní nákupy během nouzového stavu. „Je to jen jedna z kontrol, kterou provádíme. Nepochybně je ale velmi významná, hodně se o ní diskutuje. Otázka je, zda stát postupoval správně a zda nakupoval za adekvátní ceny,“ komentuje Kala.

Ministerstvo obrany investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. Ministerstvo obrany se hájí tvrzením, že dohánělo při opravách armádní techniky deficit z předchozích let.

Už druhý Čech s COVID-19 je léčen přípravkem remdesivir. Jedná se o pacienta nemocnice v pražském Motole, který je ve vážném stavu. Nově budou rozhodovat o ukončení nařízených karantén praktičtí lékaři, rychlotesty jim rozdělí kraje. Ve čtvrtek začne na několika místech plošné testování populace, například v Brně a Praze. Vláda také projedná harmonogram otevírání obchodů.

Reorganizace policejních škol v letech 2013 a 2016 nepřinesla úspory, které si od ní ministerstvo vnitra slibovalo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě, kterou zveřejnil v pondělí. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech podle úřadu rostly. Policejní školy se podle kontrolorů snažily úspor dosáhnout především propouštěním zaměstnanců, kterých byl posléze nedostatek. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že o reorganizaci škol rozhodla vláda. Úspory byly podle resortu prokazatelné.

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy od roku 2014, které spadají pod ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.