Soud uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Exnáměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal soud do vězení na 6,5 roku, zakázal jí výkon vedoucích funkcí ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. Českou unii sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Janstu a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný. Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.
Soud uložil Peltovi v kauze sportovních dotací šest let vězení a pětimilionový trest
8 minut
Události: Tresty v kauze sportovních dotací
Pražský městský soud rozhodl stejně jako v roce 2021, totožná je i výše uložených trestů. K věci se musel vrátit poté, co původní rozsudek zrušil odvolací vrchní soud a nařídil ve věci doplnit dokazování. „Soud i po doplněném dokazování setrval na svém názoru o vině obžalovaných,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová.
Za přitěžující okolnost pokládá soud u Pelty i Kratochvílové výši škody a také to, že trestných činů bylo více. „Trest při spodní hranici zákonné sazby u obžalovaného Pelty a o půl roku vyšší u obžalované Kratochvílové je zcela přiměřený a vystihuje závažnost a škodlivost jejich jednání,“ doplnila soudkyně. Bývalá náměstkyně dostala přísnější trest proto, že trestnou činnost spáchala jako vedoucí zaměstnanec ministerstva.
Stejně jako Jansta znovu vyvázl bez trestu i Jan Boháč, bývalý generální sekretář České unie sportu a reprezentant v rychlostní kanoistice. Bez trestu odešel od soudu taky Zdeněk Bříza, exředitel odboru sportu na ministerstvu školství. Státní zástupce pro oba navrhoval nepodmíněné tresty.
Budeme bojovat, vzkázal Pelta s Kratochvílovou
„Je to stejné, jak to bylo. Začínáme zase. Odvolali jsme se na místě a uvidíme. Budeme bojovat,“ řekl Pelta k výsledku soudu. Podobně se vyjádřila i Kratochvílová. „Odvolali jsme se, budeme bojovat dál,“ podotkla.
Státní zástupce žádal pro Peltu devět let vězení a zaplacení 25 milionů korun, pro Kratochvílovou deset let vězení a zaplacení šesti milionů. Pro Janstu chtěl pět let za mřížemi a dvoumilionový peněžitý trest. „Mám za to, že i odsuzující trestní výrok měl být pro přísnější právní kvalifikaci a tomu odpovídající přísnější výrok o trestu a nejsem samozřejmě ztotožněn se zprošťujícími výroky,“ konstatoval žalobce Ondřej Trčka.
„Vrchní soud uložil nějakým způsobem doplnit dokazování, což se stalo,“ řekl s tím, že dokazování ve věci je už podle něj vyčerpané a že si nedovede představit, jak by ještě mohlo být doplněno.
4 minuty
Rozsudek v kauze sportovních dotací
Předseda FAČR Petr Fousek verdikt přivítal. „Od začátku jsme byli přesvědčeni, že FAČR jako instituce se ničeho nedopustila,“ sdělil novinářům. První místopředseda FAČR Jiří Šidliák pak připomněl, že po nástupu současného vedení do čela asociace před dvěma lety byly nastaveny kontrolní mechanismy, které podobným situacím zabrání.
Také Jansta zdůraznil, že ČUS postupoval v souladu se zákony a nikoho nepoškodil. „Státní zástupce v celém procesu trvale ignoruje všechny důkazy hovořící v náš prospěch a řízení protahuje, na což ho výslovně upozornil soud,“ uvedl. Proces označil za zbytečný, pro ČUS únavný a po provedeném dokazování zcela absurdní. „Poškozuje celý sport a stojí daňové poplatníky velké peníze,“ dodal Jansta.
Pelta a jeho milenka Kratochvílová podle rozsudku společně ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a pokusili se tak způsobit státu škodu nejméně 175 milionů korun. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se milenci scházeli.
Cihlářová také popsala, že Pelta instruoval Kratochvílovou ohledně poskytnutí dotací konkrétním žadatelům, a to těch, u kterých mu to přineslo prospěch. „Popřeli zcela smysl poskytování státní podpory sportu v této oblasti,“ konstatovala o obžalovaných. Oba podle ní vycházeli především z toho, jaká vlivná osoba – ať už z politického, nebo sportovního prostředí – podporu projektů požadovala. Úspěšné žádosti vybrali ještě předtím, než vznikla expertní výběrová komise. O přidělení dotací se tak nerozhodovalo transparentně podle předem stanovených kritérií.
Pelta náměstkyni navedl
Dvojice se podle rozsudku dopustila pokusu o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž Pelta Kratochvílovou navedl. Za tyto trestné činy hrozí pět až dvanáct let vězení. Ve stadiu pokusu zůstaly trestné činy z toho důvodu, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.
Obžaloba tvrdila i to, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu usedl i Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle soudu ale tyto skutky nebyly trestnými činy.
Všichni obvinění vinu odmítají. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve fotbalové asociaci vzdal z vazby.
Ministerstvo školství se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši přes 1,1 miliardy korun. Trestní soud ho s nárokem odkázal do občanskoprávního řízení.
Ta míra přetvářky mě šokuje, uvedla bývalá ministryně Valachová
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v pořadu Události, komentáře uvedla, že rozsudky pro ni nejsou překvapivé. Řekla, že její ministerstvo mělo jasná pravidla a bodování v případě investic a dotací. „Soud zkonstatoval, že obžalovaní tato pravidla porušovali úmyslně, a dokonce tak, že si zaslouží trest odnětí svobody.“
Popřela, že by na ministerstvu byl chaos v rozdělování dotací. Odkázala se na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, že to byla právě ona, kdo tato pravidla pro investice a dotace do sportu v roce 2016 – kdy se stala ministryní – zavedl. „A popravdě, od té doby mám peklo na zemi.“
Podle ní NKÚ po deset let před tímto datem stále konstatoval, že žádná pravidla nejsou. Valachová uvedla, že tehdy bylo dokonce možné zažádat o deset milionů a získat patnáct milionů, což je „každému rozumnému člověku k smíchu.“ Zmínila též, že zavedla čtyřstupňovou kontrolu. A když to chtěl někdo obcházet, musel jít úplně mimo pravidla a musel se dopouštět různých konspirací, tedy konspiračních bytů a mileneckých vztahů.
Valachová řekla, že nevěděla o vztahu Pelty a Kratochvílové a dodala, že „ta míra přetvářky mě šokuje.“ Podle ní si důsledně vykali a tvářili se, že se neznají. Odmítla, že Kratochvílová byla „její přítelkyní z Brna,“ jak se někdy uvádělo. Jako náměstkyně patřila Kratochvílová do nejbližšího okruhu mých spolupracovníků, uvedla Valachová.
Situaci podle ní ztížilo také to, že ministerstvo dostalo povinnost rozdělovat peníze z loterií, kde šlo o 500 milionů korun.
8 minut
Právnička Valachová o trestech za korupci ve sportovních dotacích
Korupce ve fotbale
Peltovo jméno se objevilo i ve známé fotbalové kauze, kde byl hlavním obviněným tehdejší manažer Viktorie Žižkov Ivan Horník. Pelta mu v odposlechu říkal o „cinknutých“ zápasech. Policie ale v jeho případě nic konkrétního neprokázala.
Minulý týden začal soud rozplétat další případ korupce, kde je mezi obžalovanými Roman Berbr, který dřív spolu s Peltou stál v čele českého fotbalu. „Nelíbily se mi jeho metody, ponižování, neustálé zastrašování rozhodčích,“ řekl pro 168 hodin před osmi lety bývalý fotbalový rozhodčí Libor Kovařík.
Muže s píšťalkou v nejvyšších soutěžích tehdy oficiálně řídila Berbrova manželka Dagmar Damková. „Že jsme umožnili jejímu manželovi Romanu Berbrovi účast na seminářích a dali mu možnost se nějak projevovat, měli jsme v tom mít větší důraz,“ popsal Pelta v září 2015.
Berbr skončil ve vazbě o tři roky později než Pelta. Policie ho mimo jiné vyfotila se šéfem druholigového Vyšehradu Romanem Rogozem při údajné předávce úplatku. A odposlech podle policie zachytil, jak Rogoz slibuje finanční odměnu rozhodčím. „Když povedeme o poločase, skončí a vyhrajeme, dostanete 175 tisíc. To je všechno,“ vyplývá z odposlechů.
Minulé pondělí Berbr ve čtyřhodinové řeči všechna obvinění odmítl. „Neexistuje žádný rozhodčí, kterému bych řekl, že má někdo vyhrát. Neexistuje žádný rozhodčí, kterému bych nabídl nebo dal úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mě za nějakou změnu cokoliv nabídl nebo dal,“ uvedl. Soud bude pokračovat v polovině května.
