Německo strana 3 z 5

Spolková vláda přepracovala testy, které skládají uchazeči o německé občanství. Podle magazínu Der Spiegel mají nové testové otázky zabránit získat německý pas antisemitsky smýšlejícím osobám. Ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že v testech budou mít napříště větší váhu témata jako antisemitismus, právo Izraele na existenci či život Židů v Německu.

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko bylo na 18. příčce, zatímco Slovensko na 45. příčce. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Americký miliardář Elon Musk chce u Berlína zvýšit kapacitu své továrny na výrobu elektroaut. Jeho plány ale místní odmítli v referendu. Protestují proti nim také aktivisté. Rozšíření gigafactory podle nich znamená zásah do okolní přírody.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Německo se již brzy připojí do úzkého klubu zemí, kde je legální užívat marihuanu. Začátkem dubna vstoupí v platnost zákon, který jednotlivcům a spolkům umožní pěstovat konopí v omezeném množství. Vláda svůj krok zdůvodňuje mimo jiné tím, že zákaz marihuany její užívání stejně nezastavil a že jen kriminalizuje mladé lidi. Zákon má ale i své hlasité kritiky.

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Poslanci ve čtvrtek v úvodním kole podpořili smlouvu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Ta mimo jiné stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku. Sněmovna se také věnovala interpelacím. Premiér Petr Fiala (ODS) se při nich vyjádřil k ukončení česko-slovenských mezivládních konzultací, které podle něj neznamená, že se nebudou konat jiná jednání či debaty o spolupráci.

Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, oznámil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). O záležitosti vede Německo s Prahou velice intenzivní jednání, dodal mluvčí.