Národní úřad pro oceán a atmosféru strana 2 z 3

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.

Na hladině Atlantského oceánu se letos podle expertů vytvořila rekordně velká masa mořských řas, které by v létě mohly zavalit pláže amerického státu Florida. Pás nahnědlých rostlin o šířce okolo 8800 kilometrů míří do Mexického zálivu a už nyní znepříjemňuje pobyt na mexických plážích. Příčina masivního rozmnožení chaluh není zcela jasná, vědci podle médií spekulují o vlivu klimatické změny nebo znečištění.

Nová studie zjistila, že 70 procent korálových útesů na Floridě podléhá erozi. Dochází tak k významnému úbytku míst, která poskytují životní prostor mnoha druhům mořského života. Výzkum provedla skupina vědců z americké agentury NOAA.

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Hasiči v Řecku bojují s desítkami požárů porostu, ten největší nyní ohrožuje národní park Dadia na severovýchodě země. Oheň na území s chráněnými lesy a mnoha druhy vzácných živočichů, zejména ptáků, se snaží zastavit na 320 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci i vojáci. Nasazeny jsou také dvě desítky letadel a vrtulníků, uvedl list Kathimerini. Plameny nyní ohrožují také Yosemitský národní park v americké Kalifornii. Oheň zvaný „Oak“ je letos v tomto státě největší.

Prvního června v Severní Americe oficiálně začne sezona hurikánů. Meteorologové varují, že letos těch mimořádně silných bude až dvakrát víc, než je průměr za poslední tři dekády.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Z území Česka a Slovenska bude možné ze soboty na neděli spatřit polární záři. Podle astronoma Petra Horálka ze Slezské univerzity v Opavě to vyplývá z informací amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Po téměř dvou desetiletích pátrání se americkým vědcům podařilo najít místo posledního odpočinku lodi Bear. Leží asi 140 kilometrů jižně od mysu Sable v Novém Skotsku. Tento kutr sloužil téměř osmdesát let, mimo jiné jako průzkumná loď v Antarktidě, a je pro svou dlouhou službu považován za jednu z historicky nejvýznamnějších lodí v dějinách USA.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

V Česku se bude v následujících dnech výrazně oteplovat, o víkendu by se dokonce mohlo počasí podobat létu. Mírně ochlazovat se má už v pondělí, výraznější pokles teplot však meteorologové očekávají až v polovině příštího týdne, tedy na začátku října. Dlouhodobý výhled pak počítá s tím, že listopad a prosinec by mohly být teplotně nadprůměrné.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem, který planeta zažila za posledních 142 let. Se zjištěním přišli meteorologové a badatelé z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Mimořádně vysoké teploty v červenci zaznamenaly především Asie a Evropa.

První prázdninový měsíc se blíží ke konci a už je jasné, že jeho teplota skončí v Česku nad dlouhodobým průměrem. Jen dva dny na začátku měsíce a tři kolem 20. července byly z hlediska normálu podprůměrné, jinak se teploty pohybovaly výš, než je obvyklé.

Pobřežní komunity ve Spojených státech by se měly v příštích deseti letech připravovat na dramatický nárůst množství povodní. Způsobí je od poloviny 30. let 21. století kombinace klimatických proměn a pravidelných změn oběhového cyklu Měsíce.

Vědci z Coloradské státní univerzity změnili předpověď letošních tropických bouří, které se vytvoří nad Atlantikem. Původně počítali s tím, že jich bude sedmnáct. V novém propočtu, o němž informovala agentura Reuters, se předpokládá, že pojmenovaných bouří se vytvoří dvacet.

Příchod tornáda se jen velmi špatně předpovídá, v podmínkách, kdy se v nějaké oblasti objevují jen výjimečně, je to dokonce téměř nemožné. Přesto se s nimi dá žít, ukazují zkušenosti z americké „tornádové uličky“.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

V atmosféře naší planety je víc metanu než kdykoli jindy od doby, kdy se začaly vést záznamy. A přestože velká část světa strávila rok 2020 v lockdownu, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Během léta se často tvoří majestátní bouřková mračna, která připomínají kovadlinu. Na vrcholu těchto oblaků bývá velmi nízká teplota. Američtí meteorologové v jednom z nich naměřili pomocí družice rekordní mráz 111 stupňů pod nulou.

Říká se, že o hlubinách oceánů toho víme méně než o Měsíci. A je to částečně pravda – povrch našeho přirozeného satelitu je zmapován detailněji než mořské dno. Nyní to chce změnit výzkumný institut MBARI, který začal zcela detailně mapovat geologicky a biologicky zajímavé oblasti.

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.