Národní úřad pro oceán a atmosféru strana 2 z 3

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Z území Česka a Slovenska bude možné ze soboty na neděli spatřit polární záři. Podle astronoma Petra Horálka ze Slezské univerzity v Opavě to vyplývá z informací amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Po téměř dvou desetiletích pátrání se americkým vědcům podařilo najít místo posledního odpočinku lodi Bear. Leží asi 140 kilometrů jižně od mysu Sable v Novém Skotsku. Tento kutr sloužil téměř osmdesát let, mimo jiné jako průzkumná loď v Antarktidě, a je pro svou dlouhou službu považován za jednu z historicky nejvýznamnějších lodí v dějinách USA.

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

V Česku se bude v následujících dnech výrazně oteplovat, o víkendu by se dokonce mohlo počasí podobat létu. Mírně ochlazovat se má už v pondělí, výraznější pokles teplot však meteorologové očekávají až v polovině příštího týdne, tedy na začátku října. Dlouhodobý výhled pak počítá s tím, že listopad a prosinec by mohly být teplotně nadprůměrné.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem, který planeta zažila za posledních 142 let. Se zjištěním přišli meteorologové a badatelé z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Mimořádně vysoké teploty v červenci zaznamenaly především Asie a Evropa.

První prázdninový měsíc se blíží ke konci a už je jasné, že jeho teplota skončí v Česku nad dlouhodobým průměrem. Jen dva dny na začátku měsíce a tři kolem 20. července byly z hlediska normálu podprůměrné, jinak se teploty pohybovaly výš, než je obvyklé.

Pobřežní komunity ve Spojených státech by se měly v příštích deseti letech připravovat na dramatický nárůst množství povodní. Způsobí je od poloviny 30. let 21. století kombinace klimatických proměn a pravidelných změn oběhového cyklu Měsíce.

Vědci z Coloradské státní univerzity změnili předpověď letošních tropických bouří, které se vytvoří nad Atlantikem. Původně počítali s tím, že jich bude sedmnáct. V novém propočtu, o němž informovala agentura Reuters, se předpokládá, že pojmenovaných bouří se vytvoří dvacet.

Příchod tornáda se jen velmi špatně předpovídá, v podmínkách, kdy se v nějaké oblasti objevují jen výjimečně, je to dokonce téměř nemožné. Přesto se s nimi dá žít, ukazují zkušenosti z americké „tornádové uličky“.

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

V atmosféře naší planety je víc metanu než kdykoli jindy od doby, kdy se začaly vést záznamy. A přestože velká část světa strávila rok 2020 v lockdownu, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Během léta se často tvoří majestátní bouřková mračna, která připomínají kovadlinu. Na vrcholu těchto oblaků bývá velmi nízká teplota. Američtí meteorologové v jednom z nich naměřili pomocí družice rekordní mráz 111 stupňů pod nulou.

Říká se, že o hlubinách oceánů toho víme méně než o Měsíci. A je to částečně pravda – povrch našeho přirozeného satelitu je zmapován detailněji než mořské dno. Nyní to chce změnit výzkumný institut MBARI, který začal zcela detailně mapovat geologicky a biologicky zajímavé oblasti.

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

Sluneční cyklus číslo 25 začal. Během úterního setkání s novináři to oznámili vědci z NASA a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Popsali také předpovědi týkající se nového slunečního cyklu – a toho, jak nadcházející vzestup vesmírného počasí ovlivní lidské životy a technologie na Zemi i astronauty ve vesmíru.

Meteorologové se za 10 dní rozloučí s létem, a to znamená, že velká předpovědní centra vydávají poslední sezonní výhledy na podzim 2020. Jak z nich vychází střední Evropa?

Nejnovější předpovědi pro zbytek hurikánové sezony v Atlantiku používají výrazy „extrémně aktivní“, „nadnormální“, a dokonce „historické“. Znamená to, že pro obyvatele Ameriky mohou být následky velmi dramatické a bolestivé.

Světová meteorologická organizace (WMO) tento týden oznámila existenci největšího známého blesku: na délku měl 709 kilometrů, pro srovnání Česká republika má na délku 493 kilometrů.

Stoupající trend v atmosférické koncentraci oxidu uhličitého letos pokračuje i přes pokles emisí spojený s opatřeními proti šíření koronaviru. Meteorologická observatoř na sopce Mauna Loa na Havajských ostrovech v květnu opět zaznamenala rekordní podíl tohoto skleníkového plynu v ovzduší, informovaly zahraniční zpravodajské weby.

Americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) pro letošní hurikánovou sezonu v Atlantickém oceánu očekává až šest velkých hurikánů, kdy vítr dosahuje rychlosti přes 179 kilometrů v hodině. Podle NOAA bude letošní rok nad normálem, úřad předpokládá vytvoření 13 až 19 bouří, které dostanou jméno.

Meteorologové předpovídají příchod jevu La Niña. Plně by měl dorazit na podzim; bude ho doprovázet chladnější voda a také silnější a častější hurikány.

Nosná raketa Thor Able, která odstartovala 1. dubna 1960 z kosmodromu na floridském mysu Canaveral, vynesla na oběžnou dráhu družici Tiros 1. Rok po nepříliš úspěšném pokusu Vanguardu 2 se tak konečně podařilo dopravit do vesmíru satelit, který byl schopen sledovat počasí a přenášet obraz na Zemi. První z řady Tirosů nesl na palubě dvě kamery, které snímaly obraz ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra.