Koncentrace metanu za rok 2020 rekordně vyrostly. Vědci neznají příčinu

V atmosféře naší planety je víc metanu než kdykoli jindy od doby, kdy se začaly vést záznamy. A přestože velká část světa strávila rok 2020 v lockdownu, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Nová zpráva americké Národní agentury pro oceány a atmosféru (NOAA) uvádí, že globální množství atmosférického metanu vzrostlo na 1892,3 částic na miliardu (ppb).

Záznamy o metanu jsou jedním z mnoha faktorů, které se v současné době sledují – patří k velmi dobrým zdrojům informací o tom, jak člověk ovlivňuje klima Země. Na tomto novém rekordu je znepokojivé, že koncentrace metanu vloni výrazně vzrostla – jednalo se o vůbec největší nárůst za jediný rok od začátku vedení těchto záznamů na začátku osmdesátých let.

Hladina metanu v roce 2020 stoupla o 14,7 ppb; přitom roku 2018 to bylo „jen“ 8,5 ppb a 10,7 ppb v roce 2019. Znepokojující je nejen rychlost růstu koncentrace tohoto plynu, ale i výška této úrovně.

„Normálně neočekáváme, že emise metanu za rok prudce vzrostou,“ řekla listu Financial Times Lori Bruhwilerová z NOAA. Bruhwilerová označila tento skok za „poměrně překvapivý – a současně znepokojivý“.

Proč je metan tak nebezpečný

Metan v atmosféře nevydrží tak dlouho jako další silný hráč ve změnách klimatu – oxid uhličitý. Přestože zůstává ve vzduchu výrazně kratší dobu, má na oteplování mnohem větší dopad než právě CO2: metan je v tom přibližně 86krát účinnější.

Vývoj koncentrací metanu
Zdroj: NOAA

Odhaduje se, že 60 % metanu uvolněného do atmosféry přímo souvisí s lidskou činnosti, jako je například spalování ropných produktů nebo zemědělství spojené s chovem zvířat. Ale lidé mají podíl i na tom množství metanu, který se do atmosféry uvolňuje „přirozeně“ – například tání permafrostu je sice přirozená záležitost, jenže k němu vede zejména extrémně rychlé oteplování arktických oblastí způsobené vypouštěním skleníkových plynů.

Příčina nejasná

Zvýšení emisí metanu bylo natolik vysoké, že pro něj zatím vědci z NOAA nemají jasné vysvětlení. Zdá se, že tento výkyv je způsobený uvolňováním plynu z přirozených zdrojů – nicméně je možné, že kvůli vyšším teplotám se ho z nich uvolňuje více než v minulých letech.

Vědci ale také pracují s hypotézou, že v současné atmosféře jsou horší podmínky pro rozkládání metanu, proto v ní plyn vydrží déle a jeho koncentrace se zvyšují.

Chemik Ed Dlugokencky z NOAA výsledky komentoval takto: „I když za nedávný růst koncentrací metanu nemusí být zcela zodpovědné zvýšené emise fosilních paliv, je snižování emisí fosilního metanu důležitým krokem ke zmírnění změny klimatu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 10 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...