Během léta se často tvoří majestátní bouřková mračna, která připomínají kovadlinu. Na vrcholu těchto oblaků bývá velmi nízká teplota. Američtí meteorologové v jednom z nich naměřili pomocí družice rekordní mráz 111 stupňů pod nulou.
Na konci roku 2018, 29. prosince, prolétala americká družice NOAA-20 nad oblastí jižně od rovníku v Tichém oceánu. A právě tam na vrchní části oblaku naměřila tuto rekordně nízkou teplotu.
Klíčovým pojmem je při vysvětlení tohoto jevu „přestřelující vrcholek“. Jedná se o část horní hranice oblačnosti bouří, která se vyskytuje nad jádrem oblaku typu cumulonimbus. Právě zde vrcholí výstupné proudy bouře – tyto vrcholky, které mají podobu jakési „bubliny“, prorůstají vzhůru samotnou kovadlinou bouře.
„Lze je pozorovat jak díky stínům vrženým na okolní nižší oblačnost bouře, tak zpravidla díky výrazně nižší teplotě, než jaká se vyskytuje v jejich bezprostředním okolí,“ uvádí Meteorologický slovník.
Nevydrží ale dlouho, většinou jen několik sekund. Jejich teplota může díky tomu, jak vysoko dosáhnou, mít výrazně nižší hodnoty než je běžná teplota vzduchu v této oblasti atmosféry. A právě to se přihodilo i v tomto případě – vrcholek oblaku sahal do výšky asi 20,5 kilometrů.
Tyto přestřelující vrcholky jsou poměrně běžná záležitost, v tomto případě se jen objevilo několik příznivých faktorů současně, popsali vědci v odborném časopisu Geophysical Research Letters. Tím hlavním byla takzvaná Maddenova–Julianova oscilace, jev, který v jedné ze svých fází pomáhá tvorbě bouřek.
Podle autorů práce z dlouhodobých dat vyplývá, že těchto superchladných bouří v posledních letech přibývá a že zřejmě budou v budoucnu ještě častější. V posledních třech letech totiž vědci pozorovali stejné množství těchto jevů jako za 13 let předtím. Vědci upozorňují, že je to velmi důležité, protože platí, že čím chladnější je bouře, tím pravděpodobněji je jejím výsledkem nebezpečné počasí, bouře nebo povodně. V tomto případě se to naštěstí nestalo, protože bouře byla daleko od obydlených oblastí.
