Národní divadlo strana 3 z 5

Státní opera v Praze připravila nové nastudování Bludného Holanďana. Romantickou operu o lásce, sebeobětování a vykoupení napsal klasik německého romantismu Richard Wagner a do jejího pražského nastudování se pustil norský režisér Ole Anders Tandberg. Nechal pro ni vytvořit jednu z nejnáročnějších scénických staveb, jakou Státní opera pamatuje.

I ošklivý člověk může být krásný – pro toho, kdo ho miluje. Národní divadlo v odkládané premiéře v lednu uvedlo pohádkový příběh Kráska a zvíře. Inscenaci o síle lásky připravil režisér Daniel Špinar. V titulních rolích se představují Anna Fialová a David Prachař.

Tři premiéry nastudované třemi operními režiséry chystá na leden Opera Národního divadla a Státní opera. Na diváky čeká Mozartův titul Così fan tutte, na wagnerovskou tradici divadla naváže Bludný Holanďan a trojici novinek doplní Janáčkova Káťa Kabanová. Milovníci tradičních repertoárových titulů se dočkají Carmen a Prodané nevěsty. Vedení Národního divadla věří, že program na příští měsíce už neomezí pandemické restrikce.

Pod Novou scénou Národního divadla v Praze mohou řidiči opět parkovat. V devítipodlažních podzemních garážích může stát až dvě stě automobilů. Rekonstrukce parkovacího objektu začala v dubnu 2020 a hotová je od letošního listopadu. Důvodem úprav byl jeho nevyhovující technický stav.

Činohru Národního divadla (ND) povede režijní duo SKUTR. Rozhodl o tom ředitel první scény Jan Burian. Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka vystřídají dosavadního šéfa Daniela Špinara příští rok v srpnu. Jejich projekt vsadil na širší záběr činohry, než tomu bylo dosud. Oba už zkušenosti s Národním divadlem mají. Jsou podepsaní pod osmi inscenacemi. Například pod velmi úspěšnou Kyticí.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Do Národního divadla se po pětatřiceti letech vrací Vassa Železnovová. Psychologické drama o ženě, která chce za každou cenu zachránit rodinný podnik, napsal Maxim Gorkij. Po Stalinových připomínkách dokonce dvakrát. V hlavní roli se představuje Zuzana Stivínová.

Osm osobností české kultury si odneslo ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla státní ceny a ceny ministerstva kultury. Mezi nimi jsou například Miloslav Topinka, který si odnesl cenu za literaturu, překladatelka Alena Morávková, výtvarnice Adéla Matasová nebo scenárista, herec a spisovatel Zdeněk Svěrák. Cenu za přínos v kinematografii a audiovizi dostala in memoriam filmařka Ester Krumbachová.

V Curychu zemřela známá slovenská sopranistka Edita Gruberová. Bylo jí 74 let. O úmrtí informovala její rodina. Gruberová se pohybovala na evropských jevištích přes padesát let, svou kariéru ukončila v roce 2019. Zármutek nad úmrtím Gruberové vyjádřil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

V jedné z pražských nemocnic v neděli dopoledne ve věku 91 let zemřela emeritní členka Národního divadla (ND) v Praze Blanka Bohdanová. Agenturu ČTK o tom informoval mluvčí ND Tomáš Staněk. V ND si nositelka dvou Cen Thálie a držitelka dvou cen Františka Filipovského za dabing v průběhu padesáti let zahrála přes osmdesát rolí.

Národní divadlo v pondělí zahajuje novou sezonu, která bude zároveň tou poslední pro Daniela Špinara v čele tamní činohry. Jeho odchod oznámil minulý týden ředitel první scény Jan Burian. Špinar už tehdy uvedl, že nešlo o vyhazov, ale domluvu, a v pondělním prohlášení na sociálních sítích potvrdil, co už dříve naznačil: že svůj post opouští kvůli znechucení z atmosféry strachu, zneužívání moci, sexismu a cynismu, která podle něho začíná už na divadelních školách.

Národní divadlo nečekaně a předčasně mění šéfa činohry. Její stávající ředitel Daniel Špinar oznámil svůj odchod z první scény kvůli odporu k divadelním poměrům, kauze zmítající pražskou DAMU a řediteli zlaté kapličky Janu Burianovi. V Interview ČT24 Burian řekl, že ve Špinara ztratil důvěru, ale pokud ho nový šéf činohry vyzve ke spolupráci, s ohledem na Špinarovy divadelní výkony tomu rozhodně bránit nebude.

Národní divadlo (ND) se ve čtvrtek po 140 letech znovu ocitlo pod proudem vody z hasičských stříkaček. Historická budova tentokrát nehořela, instituce pouze ukázkou zásahu hasičů připomněla přihlížejícím lidem výročí požáru z 12. srpna 1881. K vidění tak byl působivý kontrast mezi aktuální a starou technikou používanou k hašení ohňů. Na piazzetě u Nové scény je také k vidění výstava k připomínce velkého požáru.

„Se slzami v očích, s chvějícím srdcem zvěstujeme krajanům svým tuto neočekávanou, strašnou zprávu!“ začínal článek, jímž Národní listy 13. srpna 1881 pohnutě líčily požár Národního divadla z předchozího dne. Střechu a téměř celý interiér schvátily plameny i přispěním shody nešťastných okolností a organizačního chaosu, které by obstály i ve Formanově komedii Hoří, má panenko.

Písnička kapely MIG 21 Snadné je žít zahájila další část pátečního rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou. V kostele sv. Anežky na pražském Spořilově, kam od dopoledne chodily desítky lidí položit květinu a svíčku, se sešli pozvaní smuteční hosté. Při slavnostní mši promluvili její herečtí kolegové a přátelé a zazněla písnička v jejím podání. Po asi hodinu a půl trvajícím obřadu byla vynesena z kostela rakev za doprovodu liturgického průvodu a potlesku přihlížejících.

Nová scéna se stala kulturní památkou. Vedení Národního divadla, pod níž spadá, představilo zároveň plán na rekonstrukci stavby, která se počítá k dokladům československé brutalistní architektury. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budov, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. V současnosti zde působí především Laterna magika. Opravami zároveň projde i provozní budova B. Dokončení se předpokládá v roce 2024.

Ve Východočeském divadle uspořádali Zahradní slavnost. Hra Václava Havla je jednou z jeho nejčastěji inscenovaných textů. Napřesrok uplyne šedesát let od prvního uvedení, podle režiséra nového nastudování Břetislava Rychlíka ale absurdní komedie prvního polistopadového prezidenta nestárne. Svou aktuálností promlouvala i k dalším divadelníkům.

Herec a člen činohry Národního divadla David Prachař se vrací na jeviště, v rozhovoru pro Interview ČT24 však mluví i o tom, zda by se herci měli společensky angažovat, jak zaujmout diváka, i proč má rád hraní v televizních seriálech.

Od pondělí se mohou konat kulturní akce pod širým nebem s účastí až 700 sedících lidí. Od pondělí 24. května se pak bude moci kulturních akcí venku zúčastnit až tisíc lidí, musí ale tak být naplněna maximálně poloviční kapacita prostoru. Budou se moci konat také akce uvnitř s účastí maximálně 500 diváků a pořadatelé také mohou obsadit maximálně polovinu celkové kapacity. To znamená, že otevřou divadla či kina. V pondělí to schválila vláda.

Filmový a divadelní herec Miroslav Donutil oslavil v neděli 70. narozeniny, k nimž je na iVysílání nově k vidění dokument Pan Herec Miroslav Donutil. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o divadelních začátcích v Brně, Věře Chytilové, slavných rolích i mladé herecké generaci, do níž spadá jeho syn Martin.

V červnu 1945 došlo na Přerovsku k masové vraždě 265 lidí, včetně žen a dětí, kteří se tehdy vraceli po násilném odsunu domů. O události měla v Národním divadle vzniknout, v režii Jiřího Havelky, inscenace konstruovaná jako antické drama. Nakonec se ale tvůrci rozhodli na základě dokumentárních materiálů vytvořit audiovizuální projekt, v němž herci přinášejí autentické výpovědi. Uvedeno bude pod názvem Očitý svědek.

Národní divadlo se 27. února promění v koncertní halu s několika scénami, na nichž vystoupí tři desítky sólových zpěváků a hudebníků i kapel, aby upozornili na stav, v němž se kultura nachází. A také na to, že nemožnost pořádat kulturní akce nezasáhla jen umělce samotné, ale i mnoho dalších souvisejících profesí. Přímý přenos koncertu přinese od 20:10 ČT art, zahájení živě odvysílá také ČT1.

Národní divadlo Praha uvedlo v sobotu první premiérový titul ve zrekonstruované Státní opeře. Nové nastudování Verdiho Rigoletta nazkoušel operní soubor během pandemie a v premiéře uvedl zatím jen před televizním publikem, a to v přímém přenosu. Záznam je dostupný v iVysílání do 1. března.

Pětadvacátého ledna 1921 proběhla v pražském Národním divadle premiéra hry Karla Čapka R.U.R. V ní se poprvé objevilo slovo robot – a přejal ho z ní potom celý svět. Reálné roboty ale stvořil až zapálený americký vynálezce s vášní pro sci-fi.