Zemřel Josef Somr. Hrál v Národním divadle, razítkoval na stříbrném plátně, načítal i audioknihy

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Zemřel Josef Somr, bylo mu 88 let. Přes dvacet let byl členem Činohry Národního divadla, hrál také v desítkách filmů včetně oscarových Ostře sledovaných vlaků. Zůstává po něm také mnoho zvukových nahrávek. Vystupoval v rozhlasových hrách a načetl mnoho audioknih a gramofonových desek pro všechny generace – pohádky i Švejka.

Josef Somr byl moravským rodákem a dítětem první republiky. Narodil se 15. dubna 1934 ve Vracově u Kyjova do skromných poměrů. Chtěl pracovat na železnici, ale nakonec šel raději na JAMU, kterou absolvoval v roce 1956. Hrál potom v Českém Těšíně, Brně, Pardubicích a od roku 1965 v Činoherním klubu.

V té době již měl za sebou první filmovou roli, ve snímku Obžalovaný od režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se představil ve značně vedlejší roli vězeňského lékaře. Již druhé účinkování na stříbrném plátně patří však k nejslavnějším. Alespoň částečně si Somr splnil dětský železniční sen a v Ostře sledovaných vlacích ztvárnil (nejen) „razítkujícího“ výpravčího Hubičku.

Scénu, která v Hrabalově předloze není přímo ztvárněna, i když je v příběhu důležitá, pojal režisér Jiří Menzel značně exaktně a s Josefem Somrem coby protagonistou zůstala již trvale spojena. A to přesto, že tvrdil, že kvůli ní měl potíže s věřícími rodiči, a přesto, že podle něj „některé detaily razítkování dělal sám pan režisér“.

V dalších letech přidal desítky dalších filmových rolí mimo jiné v Údolí včel nebo Žertu, kde mu již připadla hlavní role. Potíž s filmem byla, že hned po natočení, které narušila invaze vojsk Varšavské smlouvy, šel do trezoru a do kin se dostal až po revoluci s více než dvacetiletým zpožděním. Hrál i v detektivkách s radou Vacátkem, kde mu připadly zločinecké role, nebo v sérii o Básnících jako učitel. 

Větší pocit jistoty na divadle

Jak ale Somr sám říkal, lépe než před kamerou se cítil v divadle. „Jednak jsem měl lepší pocit, že můj ksicht není v detailu tak zřetelný. A to, že lidé ode mě byli trošku dál, mi dávalo větší pocit jistoty a také trochu přirozenosti,“ popisoval. Na prknech Činoherního klubu pobyl třináct let, která řadil „k nejšťastnějším v mém životě“ a vystupoval pod režijním vedením Ladislava Smočka (Piknik), Jiřího Menzla (Mandragora) či Jana Kačera (Zločin a trest nebo Revizor). 

V roce 1978 se stal Josef Somr členem Činohry Národního divadla, kam jej přivedl Miroslav Macháček. Zpětně o svém angažmá však hovořil spíše odtažitě, řekl, že ho nepovažoval za nejšťastnější období, „co se týče života i výsledků na jevišti“. Odešel ale až v roce 2001 po vážných zdravotních problémech, které ho sužovaly koncem devadesátých let. Pak ještě vystupoval ve Viole.

Přechod z obrovského Národního divadla do malé Violy zvládl podle herečky a režisérky Ludmily Engelové bez sebemenšího problému. „Josífek byl strašně zvláštní v tom, že se přizpůsobil prostoru. Tak jako kdysi exceloval v Činoherním klubu, potom exceloval na velkých scénách Národního divadla – a najednou ve Viole byl taky jako doma. Měl takzvaně herecký čuch na publikum,“ uvedla.

Ředitel Národního divadla Jan Burian charakterizoval Josefa Somra jako osobnost, která spoluvytvářela podobu moderního českého divadla. „Nejenom svým talentem a schopnostmi, ale celou svojí kariérou a lidsky,“ podotkl. Z množství jeho divadelních rolí vyzdvihl Buška v Našich furiantech v Macháčkově režii, Claudia v Hamletovi rovněž v Macháčkově nastudování a také Jamese Tyronea v Cestě dlouhým dnem do noci (od Eugenea O'Neilla), kterou hrál ještě ve Smočkově režii v Činoherním klubu.

Somr si našel cestu k lidem nejenom skrze jeviště, filmové plátno či televizní obrazovky, ale také prostřednictvím rozhlasu, gramofonů či jiných přehrávačů zvukových nahrávek. Namluvil mnoho rozhlasových her i audioknih. Podle Ludmily Engelové, která jej v rozhlase často režírovala, to byla mimo jiné sázka na jistotu – Josef Somr přicházel vždy důkladně připraven.

S jeho vyprávněním vyrůstají generace dětí, ať už poslouchají jím namluvené Devatero pohádek, Broučky nebo železniční Pohádky pana přednosty. Namluvil také večerníček Bubáci a hastrmani a hrál i v mnoha filmových pohádkách od Tří veteránů po Anděla Páně. 

„Do nebe odešel nejdobřejší a nejpokornější člověk, jakého jsem kdy v životě potkal. Patřil k té generaci, která svoje řemeslo a kumšt opravdu dělala poctivě, nebyla to žádná seriálová rychlokvaška. Bylo to poctivé řemeslo, geniální divadlo a geniální před kamerou,“ vzpomíná na Somra režisér Jiří Strach. Další herečtí kolegové oceňovali jeho vnitřní klid. „Byl to skvělý člověk a báječný kolega, kliďák a myslím, že hrál přesně. Josef byl Moravák, takže byl vtipný,“ řekl ve vzpomínce zpěvák a herec Václav Neckář. 

Josef Somr nezanechal potomky, žil s herečkou Zuzanou Šavrdovou, která zemřela v roce 2011. Prezident Václav Klaus jej vyznamenal medailí Za zásluhy, třikrát získal také cenu Thálie. Poprvé byl oceněn v roce 1997 za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku v Národním divadle, podruhé o čtyři roky později společně s Blankou Bohdanovou za role v komorním představení Coburnovy hry The Gin Game (Džin) v pražské Viole. Potřetí si odnesl v roce 2013 cenu za celoživotní činoherecké mistrovství.

Za své celoživotní dílo byl oceněn také Českým lvem a převzal i Křišťálový globus na festivalu v Karlových Varech.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 7 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 10 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 17 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled