Natáčení slavného Žertu přerušila invaze. Josef Somr se po padesáti letech vrátil na místa činu

9 minut
Josef Somr vzpomíná na natáčení Žertu
Zdroj: ČT24

Jeden z nejoceňovanějších filmů československé tvorby se opět vrátil do Uherského Hradiště. Přesně padesát let od natáčení Žertu si autentická místa znovu prošel představitel hlavního hrdiny Josef Somr. Film Jaromila Jireše podle prvního románu Milana Kundery hned po premiéře komunistický režim zakázal. Výstava nazvaná Žertu na stopě doprovází letošní Letní filmovou školu, která začala v pátek.

Fotografie z natáčení filmu Žert ozdobily ulice Uherského Hradiště. Snímky jsou umístěny pod širým nebem přímo na místech, kde se snímek natáčel. Spatřit je tak mohou lidé například ve Smetanových sadech či u Staré radnice. Výstavu fotografií Jana Kuděly otevřel v sobotu herec Josef Somr, který si ve filmu zahrál hlavní roli. 

„Vzpomínání na natáčení tohoto filmu je velmi těžké. Devadesát procent lidí z toho štábu už tady totiž není. Stál jsem teď u fotografie, na které na závěr filmu fackuju tehdy mladého Michala Pavlatu, který nás před několika měsíci také opustil. Radostné vzpomínky jsou krásné, ale někdy docela smutné,“ uvedl čtyřiaosmdesátiletý herec.

„Byla to doba zcela zvláštní, práce byla nádherná, výsledek byl prý potěšující, některé následky byly horší,“ pokračuje Somr. Natáčení přerušila okupace v roce 1968. Filmovému štábu i hercům bylo jasné, že film, který se vracel k útlaku padesátých let, skončí v nemilosti.

„Radili jsme se dohromady, co s tím. Jestli to přerušit, zničit, zahodit, zapomenout nebo ještě pokračovat. Myslím, že jsme se dobře usnesli, že dokončit a ukázat,“ vzpomíná herec.

2 minuty
Události v kultuře: Výstava Žertu na stopě
Zdroj: ČT24

Jaromil Jireš natočil film Žert podle prvního románu Milana Kundery. „Pravda je, že se mi po prvním přečtení ta kniha zdála trochu složitější než potom ten scénář. Ale myslím, že ten příběh převedený na filmové plátno najednou dostal takovou zvláštní průzračnost,“ uvažuje Somr.

Ve filmu ztvárnil hlavní postavu stiženou stalinistickými represemi kvůli nevinnému žertu, která se po letech touží pomstít původci svého pádu. V dalších rolích se objevili třeba Luděk Munzar, Jana Dítětová, Věra Křesadlová nebo Jaromír Hanzlík.

Výstava Žertu na stopě doprovází letošní 44. ročník Letní filmové školy, která začala v pátek a vyvrcholí slavnostním zakončením v sobotu 5. srpna. Největší nesoutěžní filmový festival v zemi se v roce stoletého jubilea vzniku Československa zaměřil na českou a slovenskou kinematografii.

Kromě toho představí například dílo Ingmara Bergmana a Larse von Triera. Mezi hosty jsou britský scenárista, dramatik a režisér Mike Leigh, íránský filmový režisér a herec Bahman Ghobadí či Iva Janžurová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...