Národní divadlo strana 5 z 5

Alois Pražák, nejprve rakousko-uherský poslanec a později ministr, vždy hájil české zájmy a používání češtiny. Prosadil zrušení roboty a přátelil se s českými vlastenci. V srdci nosil hlavně svou rodnou Moravu a založil i Moravskou národní stranu. Respekt si přitom zasloužil také ve Vídni. Svědčí o tom řada vyznamenání nebo povýšení do šlechtického stavu.

Národní divadlo uvádí v obnovené premiéře balet inspirovaný veršovaným románem ruského romantika Alexandra Puškina. Milostný příběh samolibého mladíka Evžena Oněgina a sentimentální Taťány inspiroval tvůrce napříč žánry. První scéna zvolila nejznámější taneční zpracování od choreografa Johna Cranka.

Televize Barrandov odvysílala loni v červnu pořad Moje zprávy, ve kterém moderátor a majitel televize Jaromír Soukup kritizuje Národní divadlo za údajně nehospodárné fungování. Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) byl ale jeho příspěvek jednostranný a neobjektivní. Televizi tak udělila pokutu 250 tisíc. Pro TV Barrandov to znamená už několikátou pokutu za poslední měsíce.

Studenti Akademie múzických umění v Praze kritizují ředitele Národního divadla Jana Buriana. V otevřeném dopise mu vyčítají uvítání Viktora Orbána na slavnostním otevření budovy Státní opery. Pozvání maďarského premiéra označují za „krajně nevhodné“. Podle studentů je maďarské svobodné divadlo v ohrožení právě kvůli Orbánově krajně pravicové straně Fidesz-MPS, která ovládá tamní parlament.

Jeviště Státní opery zdobí staronová opona – je replikou té původní, která se záhadně ztratila. Poprvé se zdvihne 5. ledna, kdy bude slavnostně zahájen provoz rekonstruované budovy. Rozsáhlé opravy trvaly bezmála tři roky.

Tváře lidí dneška a těch, kteří žili před dvěma staletími. Zajímavé portréty napříč styly i rozdílnými epochami ukazuje nová výstava na Pražském hradě. Portrét v Čechách pohledem dvou staletí nabízí průřez tvorbou českých špiček malby. Poslední z obrazů pověsili kurátoři v úterý dopoledne.

Generální rekonstrukce budovy Státní opery v Praze, která stála 1,3 miliardy korun a trvala necelé tři roky, je u konce. Po kolaudaci, která začala 5. prosince, nyní Národní divadlo oficiálně převezme stavbu od firmy Hochtief CZ a do nových prostor se začnou stěhovat umělci. Státní opera se otevře na začátku ledna.

Až za hranici sebezničení jde král Oidipús, aby zjistil pravdu. Sofoklovo drama, patrně nejznámější antickou tragédii, nastudovalo Národní divadlo v Praze. Režisér Jan Frič obsadil do titulní role Pavla Batěka. Spolu s ním se na první scéně objeví ve velkých úlohách například Jana Preissová, Jana Stryková nebo David Prachař.

Téměř dvě stě let starou politickou satiru Leonce a Lena německého spisovatele Georga Büchnera uvedlo Stavovské divadlo jako balet. Německý choreograf Christian Spuck ji už s velkým úspěchem představil na prestižních světových divadelních scénách ve Stuttgartu nebo Montréalu. Jeho choreografie více než na tanci stojí na činohře.

Po pětatřiceti letech uvádí v Brně Růžového kavalíra. Komickou operu Richarda Strausse o čase a lásce nastudoval operní soubor tamního Národního divadla. Pozoruhodné dílo inscenuje v rokokových kulisách, do kterých Strauss děj umístil.

Po patnácti letech se vrací do Národního divadla herečka Zuzana Stivínová. A to v roli jedné ze sester ve hře Thomase Bernharda Oběd u Wittgensteina. Premiéru černé komedie o propletených vztazích jedné rodiny připravil režisér a umělecký ředitel Činohry Národního divadla Daniel Špinar.

Porota Czech Press Photo představila nominované snímky 25. ročníku soutěže. Z celku osmi hlavních kategorií byli v sekci Kultura a umění nominováni tři fotografové: Martin Divíšek věnoval svojí pozornost Labutímu jezeru v Národním divadle. Marek Malis přináší pohled do zákulisí Baletu Hommes Fatals – představení, které je součástí programu Divadla na Vinohradech. A fotografa Amose Chapplea zaujal „Zapomenutý komunista“, památník stojící v Bulharsku.

Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila ve čtvrtek předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek 17. října od 14 hodin ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i s finanční odměnou.

Na scéně Národního divadla se kolegové, přátelé i široká veřejnost v pondělí rozloučili s herečkou a chartistkou Vlastou Chramostovou, která zesnula 6. října. Na závěrečnou cestu ji vyprovodil dlouhotrvající poslední aplaus.

Praha v pátek zažila několik masových akcí a s nimi spojená dopravní omezení. Se začátkem odpolední dopravní špičky začala doprava ve městě houstnout. Ucpaný byl především most Legií, kde byl omezen provoz v souvislosti s rozloučením s Karlem Gottem na nedalekém Žofíně. V ranní špičce přitom byla doprava v Praze podle policie spíše klidnější než obvykle. Večer se přidala ještě omezení v okolí fotbalového stadionu v Edenu, kde konalo ostře sledované utkání s Anglií, další uzavírky v centru souvisejí se Signal Festivalem.

Čtyřicetiletý spisovatel se zamiloval do své nevlastní dvanáctileté dcery. Nejprve v románu Vladimira Nabokova, následně ve filmu i na divadle, nejnověji v opeře Národního divadla a na scéně Státní opery, které operní dramatizací Lolita zahájily novou sezonu.

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Vlasta Chramostová byla podle její herecké kolegyně Dagmar Havlové „žena se vším všudy“ a historická osobnost. Setkaly se při natáčení filmu Odcházení z pera Václava Havla. S jeho chotí vzpomínal na zesnulou herečku redaktor Martin Rachman.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

Zasloužilá umělkyně, která nemohla vystupovat, signatářka Charty 77, jež podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Paradoxní život herečky Vlasty Chramostové skončil v neděli ve věku 92 let, potvrdil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Její slibnou kariéru dočasně zastavil zákaz vystupování kvůli její angažovanosti v roce 1968. Až do revoluce působila v disentu, poté se mohla vrátit na divadelní prkna. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla. Právě tam v pondělí 14. října v 11:00 proběhne poslední rozloučení s herečkou.

Praha platí filmařům za to, že je ve snímcích prezentována jako Praha. Město na to založilo fond, z něhož financuje snímky, které mají zajištěnou širší distribuci v zahraničí a kde Praha hraje samu sebe. Město tím chce přitáhnout další turisty i filmaře a prezentovat se v zahraničí.

Část odborářů Národního divadla zastupující především operu chce výběrové řízení na ředitele první české scény. Stávajícího šéfa Jana Buriana vyzývají, aby požádal ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o vyhlášení konkursu. Burian podle svých slov o nic takového žádat nehodlá a krok odborářů vnímá jako snahu poškodit Národní divadlo, nikoliv řešit problémy. Zaorálek v reakce na výzvu přislíbil, že si vyslechne názory všech stran, o výběrovém řízení v tuto chvíli neuvažuje. Odborové organizace Opery ND a Státní opery jsou od konce června ve stávkové pohotovosti.

ČT art se už stala stálicí televizních obrazovek, kulturní program České televize slaví v září šest let existence. Podzimní nabídku tak tradičně otevře Týdnem dárků, k nimž mimo jiné patří přímý přenos z představení novocirkusového souboru Losers. Na podzim pak divákům slibuje pořady o vážné hudbě i hip hopu nebo dokumentární seriály přibližující historii Národního divadla či českého loutkářství.

Nový ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) by podle šéfa Národního divadla Jana Buriana mohl být úspěšným šéfem resortu kultury. Je to silný politik, díky svým zkušenostem má šanci se v oblasti kultury vyznat a zároveň má dost času naplnit slíbené politické priority, věří Burian. Podle ředitele Centra současného umění DOX Leoše Války je pro Zaorálka výhodou, že přichází se znalostí fungování ministerského úřadu, ale nepochází přímo ze struktur resortu kultury.