Ve světě nás mají někdy radši než tady, hodnotí českou operu Pecková

Nahrávám video

Zpívala v newyorské Carnegie Hall i v londýnské Královské opeře. V Národním divadle ji ale kdysi odmítli. Dnes je za to ráda, protože by možná nepřišla kariéra světového formátu. Hostem nedělního Interview ČT24 byla mezzosopranistka a operní diva Dagmar Pecková, která po odchodu z operního světa přešla na divadelní prkna.

Dagmar Pecková se stahuje z operní scény. „Snažím se, abych ještě i po tom, co jsem skončila s velkou operní kariérou, byla něco platná kulturnímu světu dál. Chci, aby se kulturní svět rozvíjel a strašně ráda mu přináším projekty, které tu nejsou,“ říká.

Před časem označila operní svět za arogantní. Uvedla, že se nikdy nesnažila zneužít svého postavení. Podle ní byla opera brána vždy jako něco elitářského, což jí vadilo. „Nikdy to nebyla lidová zábava. Vždy to bylo někde jinde, snažila jsem se, aby opera byla brána nějak normálně,“ vysvětluje.

„Vždycky jsem se snažila vysvětlit těm lidem, že jsem se s tím talentem narodila, že jsem to dostala od Pána Boha a vždycky jsem si říkala, že na tom jevišti stojím sama za sebe a snažila jsem se operní svět posunout v tom smyslu, že hrajeme roli, zpíváme nádhernou hudbu a ztvárňujeme postavu, což některé mé kolegyně tak úplně neplní,“ myslí si.

Světlonoši, kteří se snaží reprezentovat český stát

Podle Peckové Češi nedokáží operu tolik ocenit jako například v Německu. „Lidi od nás jsou bráni jako světlonoši, kteří se snaží český stát reprezentovat. Je tu spousta úžasných lidí, kteří dobře zpívají, takže my máme obrovský potenciál pro svět a ve světě nás mají rádi. Někdy i radši než tady,“ hodnotí.

Po zmiňovaném odmítnutí v Národním divadle přešla Pecková do Německa. „Když si to zpětně promítám, tak si uvědomuji, že ta kariéra byla rychlá, velká a že toho bylo strašně moc,“ říká. Hořkost k odmítnutí v Národním divadle necítí.

Jedna z jejích nejslavnějších rolích v opeře bylo ztvárnění Carmen, která pod vedením režiséra Jozefa Bednárika pobouřila tehdejší publikum. „My jsme porušili hodně konvencí, co se týče inscenování této opery, polovina fanoušků byla hodně rozzlobená,“ vzpomíná. Z operního hlediska to byl pro ni největší milník.

Psychickou krizi překonala

Pecková prodělala před lety syndrom vyhoření, prošla si i obdobím depresí. Podle ní šlo na vrcholku kariéry těžko skloubit náročné tempo profesionálního umělce s rodinným životem. 

„Když jsem byla na jevišti, měla jsem výčitky, že mám doma dvě děti. Když jsem byla doma, měla jsem výčitky, že o něco přicházím na jevišti,“ vysvětluje. Uvedla, že byla několikrát varována, aby se nevyčerpávala. „Já jsem se po krizi otřepala, vzpamatovala,“ reflektuje rozdíly mezi sama sebou a rolí, kterou nyní ztvárňuje.

Tou je řecká sopranistka Maria Callas, jedna z nejslavnějších ikon 20. století. Mistrovskou lekci, jak zní název divadelní hry o Callas, udělují v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Hra amerického dramatika Terrence McNallyho je hodinou zpěvu i života. Odehrává se v době, kdy byla Maria Callas v profesním útlumu. Učila tehdy začínající zpěváky. 

Na otázku, zdali by i Pecková chtěla operní zpěv učit, odpovídá rezervovaně ano. „Já strašně nerada učím techniku, jsem netrpělivý člověk. Říká se mi nášlapná mina,“ popisuje.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...