Před oponou, za oponou divadla nesmí stát, i když nebudou hrát

Divadla jsou pro diváky zavřená, režiséři, herci i technici ale nadále pokračují ve zkoušení naplánovaného repertoáru. Mimo jiné proto, aby neztratili kontakt s jevištěm anebo kondici. Národní divadlo navíc každou noc ozvláštňuje budovu Nové scény světelnou inscenací, chce tak symbolicky kolemjdoucím připomenout, že divadlo pokračuje.

Instalace Hlavu vzhůru se poprvé rozsvítila ve čtvrtek. K vidění je každý den od šesté hodiny večerní do sedmi ráno dalšího dne. Červené světlo umožňuje lidem nahlédnout za skleněnou fasádu budovy. V jejích útrobách symbolicky pulzuje „strom života“ jako součást organismu, jímž divadlo je, byť v čase koronavirové pandemie tento organismus zdánlivě hlubocí spí. 

Vizuální vjem doplňuje zvuková performance. „Saša Rašilov říká zmodulovaný monolog z inscenace Koncové světlo, kde se snaží kolemjdoucí uklidnit,“ upřesnil režisér Jan Frič.

Projekt vytvořili pracovníci technických profesí Nové scény Národního divadla a chtějí tak v době ticha poukázat právě i na běžně skrytá divadelní umění. Červené světlo ale především upozorňuje, že divadelníci pracují i v současné situaci, která jednou musí skončit.

Pracuje se jinak

Například v Divadle ABC míří Petr Pan s dětmi a vílou Zvoněnkou na dobrodružnou cestu do Země Nezemě. Premiéra pohádkového příběhu je naplánována na začátek prosince, zkoušky se tedy neodkládají. 

„Na vrátnici se měří teplota a dodržujeme i další věci a musím říct, že o to je větší legrace. Práce je soustředěnější, protože lidé nejsou tak rozlítaní. A navíc, ale to neobjevuju Ameriku, tak to má asi každý, člověk si najednou práce víc váží,“ domnívá se režisér David Drábek.

Nahrávám video

Les sebevrahů v Divadle Letí měl mít premiéru dokonce tento týden, odložena je nakonec o měsíc. Milostný příběh tu nastudovali s odstupem. „Od herců, kteří musí občas sundat roušku, protože potřebují zkoušet na mikroporty, jsem docela daleko. Samozřejmě se musel zúžit inscenační tým,“ upřesňuje režisérka Kasha Jandáčková, jak opatření do provozu souboru zasáhla.

Akrobaté ani nasmlouvaná práce si nemůžou dát pauzu

V Klicperově divadle začnou zkoušet Ženitbu pod vedením režisérského tandemu Skutr. První čtená bude místo ve zkušebně na jevišti, aby herci mezi sebou dodrželi potřebnou vzdálenost. „Plánujeme rok až dva dopředu, máme podepsané smlouvy s inscenačními týmy a ty mají další práci nasmlouvanou jinde, takže není možné, abychom zkoušení teď zastavili,“ vysvětluje ředitelka Eva Mikulková. 

Některé scény se připravují i na scénář, že letos už pro diváky neotevřou a plánované premiéry odehrají přes stream. Třeba novocirkusová Losers Cirque Company streamuje už nyní své tréninky. Premiéru kabaretu Cizinec odložila o rok, akrobaté si ale pauzu dát nemůžou. „Nejde, abychom přestali na měsíc cvičit a za měsíc do toho znova skočili a tvářili se, že je to v pohodě. Tělo musí být stále připravené,“ říká principál Petr Horníček. 

Kromě zkoušení se v divadlech během koronavirové přestávky věnují i pracím, na které za běžného provozu není vždy tolik času a prostoru, třeba renovaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 6 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.