Státní opera v Praze připravila nové nastudování Bludného Holanďana. Romantickou operu o lásce, sebeobětování a vykoupení napsal klasik německého romantismu Richard Wagner a do jejího pražského nastudování se pustil norský režisér Ole Anders Tandberg. Nechal pro ni vytvořit jednu z nejnáročnějších scénických staveb, jakou Státní opera pamatuje.
Bludný Holanďan vyplul ze Státní opery
Státní opera nastudovala Bludného Holanďana (zdroj: ČT24)
Operní příběh zpracovává mýtus o námořníkovi, který je odsouzen k věčnému putování po mořích do chvíle, kdy jej vykoupí láska věrné ženy. Pověst o přízračné lodi má nespočet verzí, příběhem jsou ovlivněny i filmy o Pirátech z Karibiku. Na Bludného Holanďana údajně čas od času narazí i námořníci ve vodách kolem mysu Dobré naděje – a spatřit takovou loď je podle legendy zlé znamení.
„V tom příběhu je všechno. Bludný Holanďan je rozzlobený na celý svět a doufá, že jednoho dne potká svou ženu. Je tam mnoho pestrosti, kterou musím v roli ukázat,“ podotýká představitel hlavní role, německý barytonista Joachim Goltz.
Mnozí operní pěvci se Wagnerovým operám vyhýbají; náročné party unavují hlas. Jejich záludnost si vyzkoušel na zahraničních angažmá i Aleš Briscein, který v aktuálním nastudování ztvárnil Erika. Osudovou pro něj ale byla titulní role v jiné Wagnerově opeře – Lohengrinovi. Znamenala mezník v pěvcově kariéře.
„Mám na to krásné vzpomínky, protože nabídky, které po tomto mém debutu přišly, byly krásné a utvrdily mě v tom, že v namlouvání s Wagnerovou hudbou chci pokračovat,“ říká tenorista.
Jak rozbouřit moře
Inspirací k opeře byla Wagnerovi nejen povídka Heinricha Heineho, ale i vlastní bouřlivá plavba z Rigy. Divákům nechává prostor pro fantazii – a hledání hranice mezi realitou a snem, rozumem a šílenstvím.
Joachim Goltz v opeře Bludný Holanďan
Rozbouřené moře v pražské inscenaci představuje naklopená točna. Konstrukce musí pojmout i celý pěvecký sbor. Scénu vytvořil Martin Černý společně s režisérem Tandbergem, který působí také jako scénograf. „Využíváme vysoké technické dovednosti jeviště, abychom vytvořili až kouzelný dojem,“ podotýká dirigent a hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens.
Postaveno pro Wagnerovu hudbu
Wagnerovy opery se v Praze začaly inscenovat až po skladatelově smrti. Bludný Holanďan se premiéry dočkal dokonce víc než dvacet let poté, naposledy se v repertoáru objevil před čtrnácti lety. Státní opera svou činnost zahájila ale v roce 1888 právě Wagnerovým dílem Mistři pěvci norimberští. Scéna byla tehdy pražským německým divadlem.
„Tento operní dům byl postaven pro Wagnerovu hudbu. Tradice se ale v posledních sto letech z mnoha důvodů vytratila. Snažíme se ji oživit,“ upozorňuje Steffens.
Další aktuální premiéry Státní opery nicméně nejsou Wagnerovy kusy. Publiku se na začátku ledna už představila Mozartova komická opera Così fan tutte a do konce měsíce divadlo ještě stihne uvést Janáčkovu Káťu Kabanovou.