Rašilov a Stivínová rozehrávají Nebezpečné známosti

Vikomt de Valmont a markýza de Merteuil opět osnují intriky, jimiž si zahrávají s city jiných. V podání Saši Rašilova a Zuzany Stivínové zatahují do svých Nebezpečných známostí nyní i diváky Národního divadla. Vyprázdněnost vztahů a bezohledné sobectví jsou znát v současné době stejně jako v roce 1782, kdy otevřená kritika mravů vyšla.

Francouzský spisovatel Choderlos de Laclos napsal svůj román v dopisech tři roky před Velkou francouzskou revolucí. Úspěch díla vnímaného jako kritika šlechty byl okamžitý. Děj rozvíjí korespondence mezi krutou markýzou de Merteuil a cynickým vikomtem de Valmont, kteří rozehrávají nebezpečnou hru s city ostatních. Své oběti vmanipulují do milostného mnohoúhelníku.

„Děsí mě, jak je to aktuální, protože vždycky se najde nějaký ten manipulátor,“ podotýká herečka Jana Preissová. „Intrikaření, které reprezentuje paní de Merteuil, určitě vnímáme všichni ve svém okolí,“ souhlasí Iva Janžurová.

Hlavní postavy s krutostí, pomstychtivostí a prostřednictvím bezostyšného svádění dosahují svých cílů. „Po překročení určité hranice jsme schopni začít lásku zneužívat. Svou vlastní lidskostí tu nadpozemskou věc dehonestujeme,“ říká představitel Valmonta Saša Rašilov.

Proč jsou ženy dobrými stratégy

Do Národního divadla se činoherní Nebezpečné známosti vrátily po pětatřiceti letech. Tehdy se hrály s Janou Hlaváčovou a Františkem Němcem, který se objeví rovněž v aktuálním nastudování. Nová inscenace se zamýšlí i nad tématem svobody mužů a žen v navazování vztahů.

3 minuty
Národní divadlo uvedlo Nebezpečné známosti
Zdroj: ČT24

„Chtěli bychom se dotknout otázky, za jakou cenu můžeme být svobodní a nezávislí. Tedy nepodléhající citu k někomu druhému. Co takové rozhodnutí přináší. To je stále aktuální téma stejně jako otázka ženy a svobody jejího jednání ve společnosti. Toho, co si může dovolit muž a co žena,“ vysvětlil Martin Kukučka, který spolu s Lukášem Trpišovským tvoří režisérské duo SKUTR. „Ženy umějí být dobrými stratégy právě proto, že nemůžou být svobodné,“ míní.

Román Nebezpečné známosti se dočkal i bezpočtu filmových adaptací. K těm nejpovedenějším patří dvě z konce osmdesátých let: Frearsův snímek s Johnem Malkovichem a také Formanův film s Colinem Firthem v hlavní roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 12 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...