Mexiko strana 3 z 5

Američtí imigrační úředníci, pohraničníci, vojáci i dobrovolníci se připravují na 11. květen, kdy v zemi přestanou platit protipandemická opatření. Tisíce migrantů na mexické hranici se kvůli tomu chystají na vstup do USA, Washington ale varuje, že se pravidla v zásadě nezmění. Sice chce rozšířit legální žádosti o azyl, ale deportovat bude i nadále.

Americká ministryně vnitra Deb Haalandová odjela na hranici s Mexikem zkontrolovat migrační situaci. Na ochranu hranice administrativa posílá dalších 1500 vojáků. Obává se dalšího nárůstu počtu zadržených migrantů, kterých by brzy mohlo být až třináct tisíc denně.

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Nápor migrantů na americko-kanadskou hranici přiměl obě země přepsat vzájemnou dohodu o přistěhovalcích. Její slabiny umožňující nelegální migraci využily za poslední roky desítky tisíc těch, kteří chtěli získat azyl v Kanadě. Teď je tamní úřady budou moct vracet do USA. Podle kritiků to zhorší bezpečnost putujících lidí.

Zařízení pro migranty v mexickém městě Ciudad Juarez nedaleko hranic se Spojenými státy zachvátil požár, při kterém zemřelo 39 lidí a 29 se zranilo. Informuje o tom agentura EFE a mexický úřad INM. Na místě zasahují hasiči, policie a armáda. Podle médií požár propukl po střetech mezi migranty a zaměstnanci migračního úřadu.

Ve městech po celém Mexiku protestovali lidé proti volební reformě, kterou minulý týden schválil parlament a která má mimo jiné omezit výdaje na fungování Národního volebního institutu (INE). Podle agentury AP demonstranti zaplnili v metropoli hlavní náměstí Zócalo, které pojme až sto tisíc lidí.

Prokuratura v americkém státě Nové Mexiko zmírnila obžalobu, které čelí herec Alec Baldwin v souvislosti se zastřelením kameramanky při natáčení v říjnu 2021. Nyní mu v případě odsouzení hrozí maximálně 18 měsíců vězení, zatímco s původní obžalobou se pojil minimálně pětiletý trest, informoval deník The New York Times (NYT).

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta. Mezi prvními vybírají příští hlavu státu krajané na obou amerických kontinentech. Problém jim ovšem dělá dojíždění na konzuláty nebo ambasády. V Evropě česká diplomatická zastoupení očekávají mimořádný zájem.

V domě amerického prezidenta Joea Bidena našli pracovníci ministerstva spravedlnosti v závěru minulého týdne další důvěrné vládní dokumenty. Jde o písemnosti z doby, kdy Biden sloužil jako senátor a později jako viceprezident Obamovy administrativy.

Jedna z nejslavnějších turistických destinací na světě, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody i někteří vědci varují, že přinese víc škody než užitku.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Posílit spolupráci zejména v ekonomických, migračních a bezpečnostních otázkách se zavázali prezidenti Mexika a Spojených států Andrés Manuel López Obrador a Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau na dvoudenním summitu, který skončil v noci na středu v mexické metropoli. Tématy jednání byla i ochrana životního prostředí, boj proti obchodu s drogami a posílení role žen.

Vůbec poprvé v prezidentském úřadě navštívil Joe Biden jižní hranici USA. Do země skrz ni nelegálně proudí rekordní počty migrantů a Bílý dům podle kritiků není s to najít účinnou odpověď. Bidena za jeho přístup kritizuje nejen republikánská opozice, ale i aktivisté pomáhající lidem putujícím za lepším životem. Těm se mimo jiné nelíbí, že současná vláda stále aplikuje nekompromisní – jakkoli částečně účinné – nástroje administrativy exprezidenta Donalda Trumpa.

Nepokoje v mexickém městě Culiacán kvůli zatčení lídra gangu si vyžádaly 29 obětí. Drogoví mafiáni marně útočili na bezpečnostní složky, zapalovali auta a blokovali cesty, aby si vynutili propuštění narkobarona Ovidia Guzmána. Speciální armádní jednotka ho dopadla ve čtvrtek. Muž přezdívaný Myš je synem El Chapa – tedy Prcka Guzmána – svého času nejhledanějšího drogového překupníka světa.

Mexické ministerstvo obrany oznámilo, že do města Ciudad Juárez na hranicích se Spojenými státy vyslalo dvě stě vojáků, aby tam pomáhali v boji proti organizovanému zločinu. Stalo se tak několik dní poté, co z místní věznice uprchlo množství vězňů včetně známého narkobarona. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.

Při nedělním útoku na věznici v mexickém městě Ciudad Juárez, které leží na hranici se Spojenými státy, zemřelo 19 lidí, z toho deset dozorců, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Během útoku se dostalo na svobodu 25 lidí, včetně známého narkobarona odsouzeného k 200 letům vězení.

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Počet známých obětí extrémního zimního počasí ve Spojených státech v pondělí narostl na 48, informovala agentura AP. Většina obětí je hlášena ze západu státu New York, kde ve městě Buffalo a jeho okolí zemřelo nejméně 27 lidí poté, co blizard uvěznil lidi v autech nebo domech bez elektřiny. Extrémní zima, která lidem napříč USA zasáhla do vánočních plánů, by měla tento týden ustupovat.

Milionům Američanů komplikuje vánoční cestovní plány špatné počasí. Na většině území Spojených států panují tuhé mrazy, místy je i 38 stupňů Celsia pod nulou. Na středozápadě navíc vzniká masivní zimní bouře, píše agentura Reuters. Kvůli počasí byly zrušeny tisíce letů, úřady varují občany, aby situaci nepodcenili. Zlepšení by mohlo přijít už o víkendu.

Amerika se potýká se stále silnější drogovou krizí. Může za to ilegální opiát fentanyl. Loni podle odhadů způsobil celé dvě třetiny případů předávkování, jemuž podlehlo téměř 110 tisíc Američanů. Spojené státy přiznávají, že v potírání gangů pašeráků mají stále větší potíže.

Kuba čelí největšímu exodu obyvatel za desítky let. Jen v loňském roce uteklo ze země čtvrt milionu Kubánců. Během posledních dvou měsíců americká pobřežní stráž zachytila na moři tři tisíce migrantů. Bílý dům se chystá, že od nového roku obnoví konzulární služby v Havaně a vydá nejméně dvacet tisíc víz. Americké úřady by tak mohly omezit počet nebezpečných plaveb na moři a také migrační tlak na hranici s Mexikem.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.