Maroš Šefčovič strana 2 z 4

Vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie sice v minulých dnech přineslo mírné pokroky, v klíčových sporných otázkách však zůstávají rozdílné postoje. Ministrům zahraničí členských zemí evropského bloku to řekl hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož zůstávají státy jednotné i před rozhodující fází dalších „dnů a týdnů“. Jeho britský protějšek David Frost naproti tomu zopakoval, že Londýn doufá ve vyřešení rozporů do unijního summitu začínajícího ve čtvrtek, přičemž čeká ústupky od druhé strany.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Bývalí britští premiéři John Major a Tony Blair vyzývají poslance, aby odmítli vládní návrh zákona o vnitřním trhu. Předlohu, která mění pravidla o pohybu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, začnou poslanci probírat v pondělí. Podle expremiérů je zákon v příkrém rozporu s brexitovou dohodou a Británii by ztrapnil. Návrh ostře kritizuje i Evropská unie, která vyzvala Londýn, aby z něj pasáže porušující brexitovou dohodu vypustil.

Evropská unie ve čtvrtek vyzvala Spojené království, aby z kontroverzního návrhu zákona vypustila pasáže porušující právně závaznou brexitovou dohodu. Vláda v Londýně však dala najevo, že na normě o vnitřním trhu nehodlá nic měnit, což podle unijních diplomatů dále snižuje šance na úspěch probíhajících rozhovorů o budoucích vztazích mezi EU a její bývalou členskou zemí. Na závěr již osmého kola zablokovaných vyjednávání se ve čtvrtek sešli hlavní šéfové jednacích týmů Michel Barnier a David Frost, pokrok však neoznámili.

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Dodal, že podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Velkou Británií se definitivně uzavřela. V pátek se na tom shodli místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.

Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.

Česká nominantka Věra Jourová (ANO) by měla v nové Evropské komisi dohlížet na dodržování hodnot EU a transparentnost. Zároveň by měla zastávat post jednoho z osmi místopředsedů. Oznámila to předsedkyně budoucí Komise Ursula von der Leyenová. Do konečné podoby jejího týmu může ještě zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu má být 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře oznámí německá politička v úterý. Do konečné podoby jejího týmu ještě může zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise. Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda Komise je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle Babiše měla najít někoho, kdo má pro tuto funkci všechny předpoklady.

Česká republika by měla při obsazování postů eurokomisařů usilovat o silné ekonomické portfolio. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věra Jourová (ANO) míní, že takovou agendu získat lze. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) dodala, že Česko by mohlo uvažovat i o zisku další vysoké pozice pro země visegradské čtyřky (V4).

Slovenský prezident Andrej Kiska přijel na poslední oficiální návštěvu Česka před svým červnovým odchodem z úřadu. Na lánském zámku ho přijal český prezident Miloš Zeman a společně vyjádřili podporu neúspěšnému prezidentskému kandidátovi Maroši Šefčovičovi, který usiluje o uplatnění v některé z vůdčích unijních funkcí.

Prezident Miloš Zeman přiletěl na pátou návštěvu Číny. Ve čtvrtek se setkal se zástupci vedení Bank of China a společnosti CITIC, kteří podepsali memorandum o investicích v Česku za miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Zúčastnil se i recepce na české ambasádě, na které byla zahájena oslava 70. výročí navázání česko-čínských diplomatických styků.

Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky neměla podpora, kterou dostal Maroš Šefčovič od českého prezidenta Miloše Zemana během předvolební kampaně, prakticky žádný smysl, spíš mu uškodila. Podle Kisky totiž nemají slovenští voliči rádi, když jim někdo ze zahraničí říká, koho volit. Rozhodující polibek smrti ale byla podle Kisky podpora od strany Smer. Kisku nakonec v prezidentském úřadu vystřídá Zuzana Čaputová.

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

Zuzana Čaputová dokázala podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera přesvědčivě vyjádřit naději mnoha Slováků na dobrou budoucnost v jednotné Evropě. Steinmeier to dnes uvedl v gratulaci adresované vítězce slovenských prezidentských voleb. Zároveň ji spolu s českým prezidentem Milošem Zemanem a prezidenty Polska a Maďarska pozval v listopadu do Berlína na oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi.

Pro novou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou bude podle českých deníků těžké naplnit velká očekávání, když klíčové kompetence má vláda a parlament, v němž má dál převahu strana Smer expremiéra Roberta Fica. Listy si všímají i toho, že většina voličů antisystémových a extrémních stran nepřišla hlasovat, a srovnávají situaci v sousední zemi s českou zkušeností s prezidentskou volbou. Oceňují, že kampaň před druhým kolem byla korektní.

Zvolením Zuzany Čaputové prezidentkou Slováci jednoznačně potvrdili proevropskou orientaci země a zájem na co nejlepších vztazích se svými sousedy. Na Twitteru to napsal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil, že Čaputová vedla férovou kampaň a zůstala sama sebou. K vítězství gratulovali právničce i šéfové ODS, lidovců či TOP 09. Prezident Miloš Zeman uvedl, že se těší na setkání s vítězkou voleb v Česku.

Právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová bude historicky první slovenskou prezidentkou. Po sečtení všech okrsků má 58,4 procenta hlasů. Její soupeř, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, získal 41,59 procenta hlasů. Šefčovič už uznal porážku a blahopřál Čaputové k vítězství. Čaputová vzápětí ve svém projevu vybídla ke spolupráci všech bez ohledu na osobní zájmy. Svůj mandát považuje za silný. Zvolení Čaputové v neděli potvrdila státní volební komise.

Světové tiskové agentury spojují úspěch proevropské liberální advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách s atmosférou ve slovenské společnosti a politice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Slovenské komentáře zmiňují hlavně naději na novou kulturu a slušnost v politice, ale i porážku populismu a šéfa vládní strany Smer-SD Roberta Fica.

Slováci rozhodují o tom, kdo usedne v Grasalkovičově paláci – sídle slovenské hlavy státu. V druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi právničkou Zuzanou Čaputovou a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Pokud Čaputová potvrdí roli favoritky rozhodujícího kola přímé volby, poprvé se hlavou slovenského státu stane žena. Jméno nástupce prezidenta Andreje Kisky, kterému pětileté funkční období skončí v polovině června, by mělo být známo v noci na neděli. ČT24 v sobotu od 21:55 vysílá speciál.

Poslední duel finalistů slovenských prezidentských voleb Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče před sobotním druhým kolem přímé volby se obešel bez vzájemných ostrých výpadů. Ke Slovákům se před volbami také s projevy obrátili prezident a premiér.

Prezident Miloš Zeman v neděli odpoledne přijal v Lánech slovenského prezidentského kandidáta Maroše Šefčoviče, který o setkání s českou hlavou státu požádal. Zeman popřál Šefčovičovi úspěch v prezidentských volbách na Slovensku. Ocenil jeho odborné schopnosti a znalosti, uvedl prezidentův mluvčí. Šefčovič se ve druhém kole slovenských prezidentských voleb utká v sobotu 30. března se Zuzanou Čaputovou, která je podle průzkumu agentury Median SK favoritkou voleb.

Týden před rozhodujícím kolem přímé volby slovenského prezidenta pokračuje kampaň kandidátů na vrcholnou politickou funkci v zemi bez dalších vzájemných ostřejších slovních výpadů. Potvrdila to i sobotní rozhlasová diskuse favoritky na zvolení hlavou státu Zuzany Čaputové a místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče ve veřejnoprávním Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS). Oba kandidáti zejména opakovali své dřívější postoje.