Maroš Šefčovič strana 2 z 5

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.

Americké akcie neměly dobrý den. Opět oslabují poté, co prezident Donald Trump oznámil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Kanady. Dow Jonesův index klesl zhruba o 0,9 procenta, přičemž v pondělí dokonce o 2,1 procenta, širší S&P 500 o 2,7 a technologický Nasdaq o čtyři procenta. Všechny tři hlavní indexy jsou pod úrovní, na které se nacházely před prezidentskými volbami loni v listopadu, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Na trzích panují obavy z recese, které nepřímo podpořili svými vyjádřeními Trump či ministr financí Scott Bessent.

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi (EK) vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Většina českých europoslanců novou Komisi nepodpořila. Europoslanci ve středu schválili také unijní rozpočet na rok 2025.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) má být nově komisařem pro mezinárodní partnerství. Personální složení nové Evropské komise v úterý ve Štrasburku oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Evropská unie je nejštědřejším donorem rozvojové pomoci na světě, i díky tomu dostane Síkela největší generální ředitelství v Komisi, které zaměstnává tři tisíce lidí a podle von der Leyenové pracuje se třemi sty miliardami eur (7,5 bilionu korun). Sněmovní opozice považuje post za bezvýznamný a zbytečný.

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra se má stát novým eurokomisařem z Nizozemska. Nahradí tak v Evropské komisi Franse Timmermanse, který se vrací do domácí politiky. Nizozemský premiér Mark Rutte před novináři potvrdil čtvrteční informaci, kterou přinesl deník Financial Times. Nominaci Hoekstry má zřejmě ještě schválit nizozemská vláda. Zatím není jasné, které portfolio 47letý křesťanský demokrat v Komisi převezme, uvedla agentura DPA.

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans podal rezignaci a jeho agendu převezme místopředseda unijní exekutivy Maroš Šefčovič ze Slovenska. V úterním prohlášení to uvedla Evropská komise (EK). Dosavadní místopředseda komise Timmermans odchází z Bruselu, neboť v listopadových předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku povede společnou kandidátku nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice.

Více než stovka firem se zapojila do prvního kola společných nákupů plynu v Evropě, mezi nimi i společnost ČEZ. Zatím se podařilo spárovat nabídku a poptávku v objemu jedenácti miliard kubických metrů. Podpis smluv se očekává v řádu týdnů. Nástroj vznikl v reakci na loňskou energetickou krizi, má pomoci Evropské unii a jejím partnerům doplnit zásobníky před další zimou.

Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Podle opozice opatření přichází pozdě a není dostatečné.

Evropská komise v pátek navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

V první polovině roku dodala zákazníkům Škoda Auto celosvětově 360 600 vozidel. Ve srovnání s minulým rokem to bylo o třicet procent méně. Informovala o tom skupina Volkswagen, do které Škoda patří. Firma tvrdí, že poptávka neklesá, ale nestíhá objednané vozy dodávat kvůli nedostatku některých dílů. Mladoboleslavská značka zaznamenala z celé skupiny VW největší propad. Ta jako celek měla v letošním prvním pololetí meziročně o pětinu menší odbyt.

Británie by ještě do konce tohoto roku mohla zavést jednostranné změny severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to řekl premiér Boris Johnson. Návrh dokonce podpořilo 295 poslanců Dolní sněmovny britského parlamentu.

Evropská komise podnikla právní kroky proti Velké Británii kvůli plánu Londýna jednostranně pozměnit některá pobrexitová obchodní pravidla pro Severní Irsko. Oznámil to místopředseda Komise Maroš Šefčovič. Exekutiva Evropské unie posunula do další fáze řízení, které vede od loňska. Londýn má dva měsíce na reakci, než se Komise obrátí na unijní soud. EK zároveň zahájila s Británií dvě další nová řízení. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona nad krokem Komise vyjádřil zklamání.

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.

Zrušení velké části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou, doporučila britské vládě generální prokurátorka Suella Bravermanová. Informoval o tom ve čtvrtek list The Times. Pokud Evropská unie neprokáže větší flexibilitu při jednáních o obchodních pravidlech pro Severní Irsko, nebude mít Británie jinou možnost než v tomto ohledu jednat, uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.