Maroš Šefčovič strana 3 z 5

Zástupci Slovenska a Maďarska v úterý uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Evropská komise vypracovala návrh sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a nemají pro ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP.

Premiér Severního Irska Paul Givan z Demokratické unionistické strany podal demisi kvůli sporům o pobrexitové celní kontroly potravin z Británie. Ministr zemědělství Edwin Poots nařídil kontroly zastavit, podle Londýna ale pokračují. Britský premiér Boris Johnson označil kontroly, které jsou součástí pobrexitového uspořádání, za „šílené“. Dublin i Brusel varují, že jejich ukončení by porušilo mezinárodní právo.

Evropská unie musí podle britského státního tajemníka pro brexit Davida Frosta učinit další ústupky týkající se Severního Irska. Frost to řekl bruselskému webu Politico před svým pátečním setkáním s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem, s nímž bude probírat středeční vstřícné návrhy unijní exekutivy.

Spojené státy jsou znepokojeny „vazbami a minulostí“ některých osob jmenovaných Talibanem do nejvyšších vládních pozic v Afghánistánu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo také na neúčast žen v kabinetu, který islamisté představili v úterý. Taliban obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Afghánské hnutí odporu vyzvalo svět, aby novou vládu neuznal. Exprezident Ašraf Ghaní se Afgháncům omluvil.

Evropská unie plánuje do konce měsíce adresovat Británii „poslední varování“ ve sporu kolem údajného porušení části brexitové dohody, která se týká obchodního režimu v Severním Irsku. S odvoláním na dva nejmenované činitele to ve čtvrtek napsala agentura Bloomberg. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň potvrdila, že Unie nehodlá vyjednávat o přepracování takzvaného severoirského protokolu, jak ve středu navrhl Londýn.

Evropská komise v pondělí zahájila s Británií řízení kvůli tomu, že odložila zavedení kontrol zboží směřujícího z Británie do Severního Irska. Podle exekutivy Evropské unie tím Britové necelé tři měsíce po završení odchodu z evropského bloku porušují podmínky dohodnuté ve výstupní smlouvě. Spor může skončit až u Soudního dvora EU. Británie tvrdí, že kontroly pouze dočasně odložila a pravidla neporušuje.

Velká Británie ve středu prodloužila do 1. října ochrannou lhůtu pro kontroly některých druhů zboží směřujícího do Severního Irska. Chce tím usnadnit obchod mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Evropská unie však takové jednání považuje za jednostranné porušení vzájemné dohody stanovující pravidla po odchodu Británie z EU a hodlá proti němu podniknout právní kroky.

Britský ministr Michael Gove přivítal slova hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera o ochotě sedmadvacítky vystupňovat tento týden jednání o budoucím partnerství. Klíčový spolupracovník britského premiéra Borise Johnsona hovořil o konstruktivním kroku a optimismu. Předtím však prohlásil, že rozhovory může oživit jen změna přístupu ze strany EU a že kýžená dohoda za současného stavu před koncem přechodného období brexitu uzavřena nebude. Podle agentury Reuters lze vývoj vnímat jako určitý průlom po týdnech vyčkávání na obou stranách.

Vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie sice v minulých dnech přineslo mírné pokroky, v klíčových sporných otázkách však zůstávají rozdílné postoje. Ministrům zahraničí členských zemí evropského bloku to řekl hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož zůstávají státy jednotné i před rozhodující fází dalších „dnů a týdnů“. Jeho britský protějšek David Frost naproti tomu zopakoval, že Londýn doufá ve vyřešení rozporů do unijního summitu začínajícího ve čtvrtek, přičemž čeká ústupky od druhé strany.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Bývalí britští premiéři John Major a Tony Blair vyzývají poslance, aby odmítli vládní návrh zákona o vnitřním trhu. Předlohu, která mění pravidla o pohybu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, začnou poslanci probírat v pondělí. Podle expremiérů je zákon v příkrém rozporu s brexitovou dohodou a Británii by ztrapnil. Návrh ostře kritizuje i Evropská unie, která vyzvala Londýn, aby z něj pasáže porušující brexitovou dohodu vypustil.

Evropská unie ve čtvrtek vyzvala Spojené království, aby z kontroverzního návrhu zákona vypustila pasáže porušující právně závaznou brexitovou dohodu. Vláda v Londýně však dala najevo, že na normě o vnitřním trhu nehodlá nic měnit, což podle unijních diplomatů dále snižuje šance na úspěch probíhajících rozhovorů o budoucích vztazích mezi EU a její bývalou členskou zemí. Na závěr již osmého kola zablokovaných vyjednávání se ve čtvrtek sešli hlavní šéfové jednacích týmů Michel Barnier a David Frost, pokrok však neoznámili.

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Dodal, že podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Velkou Británií se definitivně uzavřela. V pátek se na tom shodli místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.

Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.

Česká nominantka Věra Jourová (ANO) by měla v nové Evropské komisi dohlížet na dodržování hodnot EU a transparentnost. Zároveň by měla zastávat post jednoho z osmi místopředsedů. Oznámila to předsedkyně budoucí Komise Ursula von der Leyenová. Do konečné podoby jejího týmu může ještě zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu má být 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře oznámí německá politička v úterý. Do konečné podoby jejího týmu ještě může zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise. Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda Komise je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle Babiše měla najít někoho, kdo má pro tuto funkci všechny předpoklady.

Česká republika by měla při obsazování postů eurokomisařů usilovat o silné ekonomické portfolio. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věra Jourová (ANO) míní, že takovou agendu získat lze. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) dodala, že Česko by mohlo uvažovat i o zisku další vysoké pozice pro země visegradské čtyřky (V4).

Slovenský prezident Andrej Kiska přijel na poslední oficiální návštěvu Česka před svým červnovým odchodem z úřadu. Na lánském zámku ho přijal český prezident Miloš Zeman a společně vyjádřili podporu neúspěšnému prezidentskému kandidátovi Maroši Šefčovičovi, který usiluje o uplatnění v některé z vůdčích unijních funkcí.

Prezident Miloš Zeman přiletěl na pátou návštěvu Číny. Ve čtvrtek se setkal se zástupci vedení Bank of China a společnosti CITIC, kteří podepsali memorandum o investicích v Česku za miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Zúčastnil se i recepce na české ambasádě, na které byla zahájena oslava 70. výročí navázání česko-čínských diplomatických styků.

Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky neměla podpora, kterou dostal Maroš Šefčovič od českého prezidenta Miloše Zemana během předvolební kampaně, prakticky žádný smysl, spíš mu uškodila. Podle Kisky totiž nemají slovenští voliči rádi, když jim někdo ze zahraničí říká, koho volit. Rozhodující polibek smrti ale byla podle Kisky podpora od strany Smer. Kisku nakonec v prezidentském úřadu vystřídá Zuzana Čaputová.

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

Zuzana Čaputová dokázala podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera přesvědčivě vyjádřit naději mnoha Slováků na dobrou budoucnost v jednotné Evropě. Steinmeier to dnes uvedl v gratulaci adresované vítězce slovenských prezidentských voleb. Zároveň ji spolu s českým prezidentem Milošem Zemanem a prezidenty Polska a Maďarska pozval v listopadu do Berlína na oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi.