Čaputová je po roce v úřadu nejdůvěryhodnějším politikem Slovenska

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Dodal, že podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Nyní šestačtyřicetiletá Čaputová loni v rozhodujícím kole přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Stala se první ženou v nejvyšší politické funkci na Slovensku od vzniku státu v roce 1993. Nevedla útočnou kampaň a konfrontacím se při veřejných vystoupeních vyhýbala i po složení prezidentského slibu.

„Zhostila se úřadu velmi dobře, záleží jí na občanech,“ míní Mesežnikov. Dodal, že stejně jako její předchůdce v úřadu Andrej Kiska je proevropsky a proatlanticky orientovaná. Z pozice prezidentky také zdůraznila význam lidských práv a ve slovenské sněmovně si vyslechla zprávu ombudsmanky o její práci za loňský rok.

Nahrávám video
Faktor Čaputová aneb první rok slovenské prezidentky
Zdroj: ČT1

Zvolení Čaputové hlavou státu bylo podle Mesežnikova projevem politických změn, které nastaly po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018. V zájmu řešení politické krize tehdy z funkce odešel premiér Robert Fico, jehož strana Smer-SD po porážce v letošních parlamentních volbách skončila v opozici a nyní čelí rozkolu.

Právnička Čaputová před zvolením hlavou státu ve vysoké politice nepůsobila. Známou se stala dlouholetým bojem proti skládce ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy, kde i v současnosti bydlí. Na význam ochrany životního prostředí upozorňuje také jako prezidentka. Dříve Čaputová zastávala funkci místopředsedkyně neparlamentní strany Progresívne Slovensko, která v únorových parlamentních volbách v koalici s jinou malou stranou těsně nepřekročila volební práh.

Prezidentský slib složila Čaputová loni v polovině června, kdy Kiskovi uplynulo pětileté funkční období. Kiska pak založil vlastní stranu Za ľudí, která po posledních volbách do sněmovny jako nejslabší z parlamentních stran vstoupila do čtyřčlenné vládní koalice nového premiéra Igora Matoviče.

Rozvedená matka dvou dcer Čaputová se letos v květnu dostala do pozornosti bulvárních médií kvůli tomu, že se jejím novým partnerem stal ekolog a její dřívější poradce Juraj Rizman, s nímž se prezidentka zná již léta.

Dříve byl jejím přítelem fotograf a hudebník Peter Konečný, loni na jaře ale Čaputová přiznala, že jejich vztah prochází krizí.

Nahrávám video
Čaputová je sto dní slovenskou prezidentkou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 10 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...