Potíže vyřešíme, věří britští vyjednavači pobrexitové dohody. Ústupky čekají od Bruselu

Vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie sice v minulých dnech přineslo mírné pokroky, v klíčových sporných otázkách však zůstávají rozdílné postoje. Ministrům zahraničí členských zemí evropského bloku to řekl hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož zůstávají státy jednotné i před rozhodující fází dalších „dnů a týdnů“. Jeho britský protějšek David Frost naproti tomu zopakoval, že Londýn doufá ve vyřešení rozporů do unijního summitu začínajícího ve čtvrtek, přičemž čeká ústupky od druhé strany.

Velká Británie opustila evropské společenství po 47 letech na konci ledna. Od té doby obě strany vedou zatím bezvýsledné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů, které ani přes rychle se krátící přechodné období trvající do konce roku nedospěly ke shodě v trojici klíčových sporných otázek: pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním případné smlouvy a práva na rybolov v britských vodách.

„Poslední kolo (jednání) přineslo dílčí pozitivní kroky, ale stále ještě jsme daleko od konečné dohody,“ řekl po úterním jednání ministrů s Barnierem a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).

Dodal, že Česko stále podporuje jednotnou pozici EU a že je nepřijatelné stanovovat limity, dokdy má být dohody dosaženo. Britský premiér Boris Johnson přitom minulý týden prohlásil, že jasno o osudu případné smlouvy musí být do nadcházejícího unijního summitu.

„EU bude nadále pracovat na férové dohodě v následujících dnech a týdnech,“ uvedl po schůzce s ministry Barnier. Už minulý týden prohlásil, že jednání před summitem neskončí.

Unie očekává vstřícné kroky od Britů

Zástupci unijních států dávají najevo, že jsou ochotni v zájmu dohody protáhnout jednání do konce měsíce či do začátku listopadu. Na úterní schůzi přitom ministři zdůraznili, že EU nehodlá ustupovat britským požadavkům a naopak vyzývá Londýn ke vstřícným krokům ve zmíněných sporných tématech.

Británie podle diplomatů v současnosti považuje za zásadní otázku zlepšení podmínek pro své rybáře, k čemuž je nutné omezit množství ryb, které smějí vylovit rybáři z unijních zemí. Barnier se v minulých dnech neúspěšně pokoušel přesvědčit zástupce přímořských států, aby zvážili ústupky, a situace tak zůstává nadále zablokovaná.

„Doufám, že můžeme postoje sblížit, ale bude to bezpodmínečně vyžadovat ze strany EU stejnou dobrou vůli, pragmatismus a flexibilitu, jaké ukázalo Spojené království a premiér,“ řekl ministr zahraničí Dominic Raab poslancům britského parlamentu.

Pokud by se nepodařilo dohodu uzavřít v nejbližších týdnech, aby ji do konce roku mohly schválit parlamenty na obou stranách, zatížily by od ledna vzájemný obchod cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Obě strany nyní tvrdí, že jsou na to připraveny a raději se rozejdou bez dohody, než by uzavřely smlouvu špatnou. Ekonomové se shodují, že i vzhledem ke koronavirovým omezením by měla taková situace negativní dopad na EU i Británii, ostrovní země by jej však pocítila výrazně hůře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 49 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...