Potíže vyřešíme, věří britští vyjednavači pobrexitové dohody. Ústupky čekají od Bruselu

Vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie sice v minulých dnech přineslo mírné pokroky, v klíčových sporných otázkách však zůstávají rozdílné postoje. Ministrům zahraničí členských zemí evropského bloku to řekl hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož zůstávají státy jednotné i před rozhodující fází dalších „dnů a týdnů“. Jeho britský protějšek David Frost naproti tomu zopakoval, že Londýn doufá ve vyřešení rozporů do unijního summitu začínajícího ve čtvrtek, přičemž čeká ústupky od druhé strany.

Velká Británie opustila evropské společenství po 47 letech na konci ledna. Od té doby obě strany vedou zatím bezvýsledné rozhovory o budoucí podobě vzájemných vztahů, které ani přes rychle se krátící přechodné období trvající do konce roku nedospěly ke shodě v trojici klíčových sporných otázek: pravidlech hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním případné smlouvy a práva na rybolov v britských vodách.

„Poslední kolo (jednání) přineslo dílčí pozitivní kroky, ale stále ještě jsme daleko od konečné dohody,“ řekl po úterním jednání ministrů s Barnierem a místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).

Dodal, že Česko stále podporuje jednotnou pozici EU a že je nepřijatelné stanovovat limity, dokdy má být dohody dosaženo. Britský premiér Boris Johnson přitom minulý týden prohlásil, že jasno o osudu případné smlouvy musí být do nadcházejícího unijního summitu.

„EU bude nadále pracovat na férové dohodě v následujících dnech a týdnech,“ uvedl po schůzce s ministry Barnier. Už minulý týden prohlásil, že jednání před summitem neskončí.

Unie očekává vstřícné kroky od Britů

Zástupci unijních států dávají najevo, že jsou ochotni v zájmu dohody protáhnout jednání do konce měsíce či do začátku listopadu. Na úterní schůzi přitom ministři zdůraznili, že EU nehodlá ustupovat britským požadavkům a naopak vyzývá Londýn ke vstřícným krokům ve zmíněných sporných tématech.

Británie podle diplomatů v současnosti považuje za zásadní otázku zlepšení podmínek pro své rybáře, k čemuž je nutné omezit množství ryb, které smějí vylovit rybáři z unijních zemí. Barnier se v minulých dnech neúspěšně pokoušel přesvědčit zástupce přímořských států, aby zvážili ústupky, a situace tak zůstává nadále zablokovaná.

„Doufám, že můžeme postoje sblížit, ale bude to bezpodmínečně vyžadovat ze strany EU stejnou dobrou vůli, pragmatismus a flexibilitu, jaké ukázalo Spojené království a premiér,“ řekl ministr zahraničí Dominic Raab poslancům britského parlamentu.

Pokud by se nepodařilo dohodu uzavřít v nejbližších týdnech, aby ji do konce roku mohly schválit parlamenty na obou stranách, zatížily by od ledna vzájemný obchod cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Obě strany nyní tvrdí, že jsou na to připraveny a raději se rozejdou bez dohody, než by uzavřely smlouvu špatnou. Ekonomové se shodují, že i vzhledem ke koronavirovým omezením by měla taková situace negativní dopad na EU i Británii, ostrovní země by jej však pocítila výrazně hůře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 11 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 20 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 47 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...