Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu má být 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře oznámí německá politička v úterý. Do konečné podoby jejího týmu ještě může zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.
Von der Leyenové se podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí – dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V Komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 : 9 ve prospěch mužů.
Dalšího kritéria, jímž má být regionální vyváženost, by se podle některých zdrojů v Bruselu mohla pokusit dosáhnout nabídnutím místopředsednických křesel politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by podle těchto zdrojů mohla dostat na starosti ochranu právního státu.
Místopředsedou z bývalého východního bloku by mohl být i dosavadní slovenský zástupce na místopředsednickém postu v EK Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.
Von der Leyenová chce údajně posílit pravomoci místopředsedů
Je velmi pravděpodobné, že šéfka Komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.
Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci Komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy Komise, mnohdy na úkor místopředsedů.
Mezi dalšími navrženými komisaři jsou kromě dosavadní eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Vestagerové a prvního místopředsedy Komise Timmermanse také italský expremiér Paolo Gentiloni, eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn (Rakousko), eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) či hlavní mluvčí Komise Margaritis Schinas (Řecko).
Kromě toho evropský summit už v červenci rozhodl, že příštím šéfem unijní diplomacie má být Španěl Josep Borrell.
Londýn mít komisaře nebude
V nové komisi nebude mít zástupce Velká Británie, jejíž vláda se rozhodla nenominovat svého člena s ohledem na plánovaný odchod z EU. Jeho termín je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.
„V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října,“ řekla mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v Komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.
EP rozhodne i o dvou náhradnících pro současnou Komisi
Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové Komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z Komise odešli.
Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.
Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící Komise.
Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující Komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.
