Jourová má z pozice místopředsedkyně Evropské komise dohlížet na hodnoty EU

Nahrávám video
Události: Věra Jourová míří do místopředsednictví Evropské komise
Zdroj: ČT24

Česká nominantka Věra Jourová (ANO) by měla v nové Evropské komisi dohlížet na dodržování hodnot EU a transparentnost. Zároveň by měla zastávat post jednoho z osmi místopředsedů. Oznámila to předsedkyně budoucí Komise Ursula von der Leyenová. Do konečné podoby jejího týmu může ještě zasáhnout Evropský parlament. Všichni kandidáti totiž musí projít slyšením v jeho výborech.

„Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post,“ uvedla Jourová v první reakci.

Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence „zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí“. Nyní se hodlá soustředit na slyšení v Evropském parlamentu, který musí komisaře na jejich nových postech potvrdit.

Čtyři místopředsedové z postkomunistických zemí

Do Komise, v níž má být 14 mužů a 13 žen, vyslaly své zástupce vlády všech členských zemí kromě odcházející Velké Británie. Komise bude mít celkem osm místopředsedů. Výkonnými místopředsedy budou Frans Timmermans (Nizozemsko), Margrethe Vestagerová (Dánsko) a Valdis Dombrovskis (Lotyšsko).

Podle von der Leyenové budou prioritami Komise směřování k ekologicky odpovědnější EU, ekonomika prospěšná pro obyvatele a přizpůsobení Unie digitálnímu věku. První téma bude mít na starosti Timmermans, druhé Dombrovskis, který má být zároveň komisařem pro finanční služby, a třetí Vestagerová, do jejíž kompetence má spadat i hospodářská soutěž. 

Řadovými místopředsedy pak mají být kromě Jourové i slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, Josep Borrell (Španělsko), Margaritis Schinas (Řecko) a Dubravka Šuicaová (Chorvatsko). Šefčovič se má starat o vztahy mezi unijními institucemi, Borrell byl už dříve nominován do funkce nového šéfa unijní diplomacie. Někdejší hlavní mluvčí Komise Schinas se má starat o ochranu evropského způsobu života, do jeho portfolia patří i migrace.

O dohled nad právním státem se bude Jourová dělit

Věra Jourová by měla mít jako místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost na starosti například boj proti dezinformacím, zlepšení volebního systému při hlasování v eurovolbách nebo dohled nad právním státem. V dopise jí to napsala von der Leyenová, která zdůraznila, že péče o demokratické hodnoty a dodržování práva je pro Unii jedním z nejdůležitějších úkolů vůbec.

O tom, že by Jourová mohla mít v nové Komisi dohled nad dodržováním principů demokratického a právního státu, se spekulovalo ještě předtím, než von der Leyenová náplň práce svých komisařů zveřejnila.

Ačkoli Jourová se o kompetence v této oblasti bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který je komisařem pro spravedlnost, lze rozhodnutí šéfky EK chápat jako vstřícný krok vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Někteří politici z této části Evropy si v minulosti stěžovali na to, že končící Evropská komise a zejména její místopředseda Frans Timmermans nespravedlivě pranýřovali stav právního státu v tomto regionu. Kritiku si v uplynulých letech vysloužily Varšava a Budapešť.

Analytik: Reálná pravomoc Jourové bude celkem nízká

Ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Vladimír Bartovic vysvětluje, že právní stát bude mít na starosti komisař pro spravedlnost Reynders. „Dopis říká, že Věra Jourová bude koordinovat snahy Evropské komise v oblasti právního státu,“ upřesnil ve vysílání ČT24.

„Ale když se podíváme do dopisu pro pana Reynderse, tak tam právě leží konkrétní pravomoci, to znamená celý mechanismus, který Evropská unie vytvořila na monitorování dodržování evropských hodnot, právního státu v jednotlivých evropských zemích, a také zodpovědnost za případné zahájení sankčních řízení s jednotlivými evropskými zeměmi pro porušování evropské legislativy,“ dodal Bartovic.

Jourová bude řešit i svobodu médií nebo systém spitzenkandidátů

Podle nástinu okruhů budoucí činnosti se má Jourová mimo jiné zabývat bojem proti ovlivňování voleb, svobodou a pluralitou médií či ustavením nového orgánu, který by dohlížel na etiku v evropských institucích.

Kromě toho má pomoci zlepšit systém občanských iniciativ, v jehož rámci mohou za určitých podmínek navrhovat změny v evropských pravidlech přímo občané. Česká eurokomisařka bude také zodpovědná za monitoring dodržování listiny základních práv nebo za dialog s církvemi a náboženskými komunitami.

Čeká ji rovněž debata o případných změnách takzvaného systému spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů jednotlivých evropských politických frakcí, kteří jsou podle dosavadní praxe v případě vítězství ve volbách do Evropského parlamentu zároveň kandidáty na předsedu Evropské komise.

Tento systém ale řada zemí kritizuje a letos ho při vyjednávání o novém vedení institucí členské země porušily, když do čela Komise vybraly bývalou německou ministryni obrany, která ve volbách do EP vůbec nekandidovala. Jourová má změny navrhnout nejpozději do příštího léta.

Von der Leyenová: O nezávislosti Jourové nepochybuji

Šéfka Evropské komise během úterní tiskové konference, při níž představila svůj tým, odpovídala i na dotaz, zda je volba Jourové vhodná vzhledem k probíhajícímu auditu Evropské komise zkoumajícímu možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) při čerpání unijních dotací. „Není žádných pochyb o kompetentnosti a nezávislosti Věry Jourové,“ řekla von der Leyenová. 

Německá politička zdůraznila, že Jourová předvedla „excelentní práci“ už v nynější Komisi, kde má na starosti ochranu spotřebitelů a spravedlnost. Pro dohled na dodržování principů demokracie a vlády práva je podle ní skvělou volbou. 

  • Spravedlnost (včetně tématu právního státu): Didier Reynders (Belgie) – Od roku 2011 je ministrem zahraničí a k tomu vede od konce loňského roku obranu. V minulosti byl v několika vládách také ministrem financí. Jednašedesátiletý právník Reynders je členem Reformního hnutí, které je součástí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Tato frakce v EP se letos přejmenovala na Obnovu Evropy.
  • Inovace a mládež: Marija Gabrielová (Bulharsko) – Od roku 2017 je eurokomisařkou pro digitální ekonomiku. V letech 2009–2017 byla europoslankyní. Čtyřicetiletá politička je členkou vládní strany GERB, která je součástí Evropské lidové strany (EPP).
  • Hodnoty a transparentnost: Věra Jourová (Česko) – Od roku 2014 eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele. Bývalá členka Poslanecké sněmovny a ministryně pro místní rozvoj. Pětapadesátiletá politička je členkou vládního hnutí ANO, které je součástí frakce Obnova Evropy.
  • Digitální agenda a hospodářská soutěž: Margrethe Vestagerová (Dánsko) – Od roku 2014 byla eurokomisařskou pro hospodářskou soutěž a měla by být místopředsedkyní EK. V minulosti byla dánskou poslankyní a ministryní hospodářství a vnitra. Jednapadesátiletá politička je členkou dánské Radikální liberální strany, která je součástí frakce Obnova Evropy.
  • Energetika: Kadri Simsonová (Estonsko) – Nová tvář za Estonsko v EK. Dvaačtyřicetiletá bývalá poslankyně byla od roku 2016 až do letošního dubna ministryní hospodářství a infrastruktury. Její Estonská strana středu je součástí frakce Obnova Evropy.
  • Mezinárodní partnerství: Jutta Urpilainenová (Finsko) – V letech 2011–2014 byla ministryní financí a místopředsedkyní vlády. Čtyřiačtyřicetiletá politička je členkou finské sociálnědemokratické strany, která je součástí evropských socialistů a demokratů (PES), jejichž členové jsou v EP součástí Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
  • Vnitřní trh: Sylvie Goulardová (Francie) – Od loňského ledna je viceguvernérkou francouzské centrální banky. V minulosti byla europoslankyní a krátce i ministryní obrany. Čtyřiapadesátiletá politička patří k nezávislým.
  • Demokracie a demografie: Dubravka Šuicaová (Chorvatsko) – Od roku 2014 je europoslankyní, zvolena byla i letos. V letech 2001–2009 byla čtyřiašedesátiletá politička starostkou Dubrovníku. Její Chorvatské demokratické společenství je součástí Evropské lidové strany  (EPP).
  • Obchod: Phil Hogan (Irsko) – Od roku 2014 je komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova. V letech 2011 až 2014 byl irským ministrem pro životní prostředí, komunity a místní samosprávy. Devětapadesátiletý politik je členem irské strany Fine Gael, která se hlásí k Evropské lidové straně.
  • Hospodářství: Paolo Gentiloni (Itálie) – V letech 2016–2018 byl premiérem, předtím dva roky vedl italskou diplomacii a dva roky byl také ministrem komunikací. Od roku 2001 je poslancem. Čtyřiašedesátiletý Gentiloni od letošního března vede Demokratickou stranu, která nyní tvoří vládní koalici s Hnutím pěti hvězd. Demokratická strana je v Evropském parlamentu součástí Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
  • Zdraví: Stella Kyriakidisová (Kypr) – Někdejší šéfka Parlamentního shromáždění Rady Evropy (2017–2018). Od roku 2006 je čtyřiašedesátiletá politička poslankyní. Její Demokratické shromáždění (DISY) je součástí evropských lidovců (EPP).
  • Životní prostředí a oceány: Virginijus Sinkevičius (Litva) – Osmadvacetiletý politik je od listopadu 2017 ministrem hospodářství a od roku 2016 je poslancem za Unii rolníků a zelených (LVŽS).
  • Finanční služby: Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) – Osmačtyřicetiletý bývalý premiér z let 2009–2014 a bývalý europoslanec je od roku 2014 eurokomisařem pro euro a sociální dialog. Člen vládní strany Jednota, která je součástí Evropské lidové strany (EPP).
  • Pracovní místa: Nicolas Schmidt (Lucembursko) – Od letošního roku je europoslancem. Pětašedesátiletý politik je členem evropské strany PES a frakce socialistů (S&D).
  • Sousedství a rozšíření: László Trócsányi (Maďarsko) – Od roku 2014 až do letošního června byl ministrem spravedlnosti, předtím byl velvyslancem ve Francii. Třiašedesátiletý politik byl letos byl zvolen do EP za stranu Fidesz, která je součástí EPP. Kvůli podezření z porušování principů právního státu v Maďarsku má Fidesz v rámci EPP pozastavené členství.
  • Rovnost: Helena Dalliová (Malta) – Nováček v EK. Do letošního července byla ministryní pro evropské záležitosti a rovné příležitosti. Šestapadesátiletá politička je členkou Strany práce, která patří do evropské strany PES.
  • Předsedkyně EK: Ursula von der Leyenová (Německo) – Šedesátiletá politička německých křesťanských demokratů (CDU), kteří patří do EPP, byla v červenci zvolena Evropským parlamentem do čela Evropské komise a stane se tak první ženou v jejím čele. Do té doby byla od roku 2013 německou ministryní obrany.
  • Klima: Frans Timmermans (Nizozemsko) – Dosavadní první místopředseda EK, který byl takzvaným „spitzenkandidátem“ evropských socialistů. Jeho nominaci na šéfa EK ale pomohly zablokovat středoevropské země. Od listopadu 2014 je také tento osmapadesátiletý nizozemský exministr zahraničí komisařem pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv.
  • Zemědělství: Janusz Wojciechowski (Polsko) – V letech 2004 až 2016 byl poslancem evropského parlamentu, poprvé byl zvolen za Polskou lidovou stranu, nyní je členem polské strany Právo a spravedlnost (PiS), která v EP patří k euroskeptické pravici (ECR). Od roku 2016 je čtyřiašedesátiletý Wojciechowski členem Evropského účetního dvora. Původním polským kandidátem byl šéf úřadu polského prezidenta Krzysztof Szczerski (46), který se ale kandidatury zřekl poté, co budoucí šéfka Komise von der Leyenová nabídla Polsku místo komisaře pro zemědělství.
  • Soudržnost a reformy: Elisa Ferreiraová (Portugalsko) – Nováček v budoucí Komisi je nyní viceguvernérkou portugalské centrální banky. V letech 2004–2016 byla europoslankyní socialistické europarlamentní frakce S&D. V minulosti byla třiašedesátiletá politička i ministryní životního prostředí.
  • Rozpočet a správa: Johannes Hahn (Rakousko) – Od roku 2014 je komisařem pro evropskou sousedskou politiku a rozhovory o rozšíření, v letech 2010–2014 byl eurokomisařem pro regionální politiku, předtím byl ministrem pro vědu a výzkum. Jednašedesátiletý politik je členem rakouských lidovců, kteří jsou součástí EPP.
  • Doprava: Rovana Plumbová (Rumunsko) – Nováček v EK. Dosud byla ministryní pro evropské fondy, působila i v řadě dalších ministerských funkcí. Letos byla devětapadesátiletá politička zvolena do EP a je místopředsedkyní Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
  • Ochrana evropského způsobu života: Margaritis Schinas (Řecko) – Od roku 2014 vykonává funkci mluvčího Evropské komise. Sedmapadesátiletý politik byl v letech 2007–2009 europoslancem, předtím pracoval v různých pozicích v EK. Jeho Nová demokracie patří do EPP.
  • Interinstitucionální vztahy a prognostika: Maroš Šefčovič (Slovensko) – Dosavadní místopředseda EK a komisař pro energetickou unii. Členem EK je od roku 2009, v minulosti byl komisařem pro školství, kulturu, mládež a sport a pro institucionální vztahy a administrativu. Kandidoval na takzvaného „spitzenkandidáta“ evropských socialistů (S&D), v listopadu se ale kandidatury vzdal a podpořil Franse Timmermanse. Třiapadesátiletý Šefčovič letos neúspěšně kandidoval na slovenského prezidenta, ve druhém kole ho porazila Zuzana Čaputová.
  • Řešení krizí: Janez Lenarčič (Slovinsko) – Nováček v EK. V minulosti byl tento jednapadesátiletý diplomat a nestraník například ředitelem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, pracoval na ministerstvu zahraničí a byl státním tajemníkem na úřadu vlády. Patří k nezávislým.
  • Šéf evropské diplomacie: Josep Borrell (Španělsko) – Dvaasedmdesátiletý politik je od června 2018 španělským ministrem zahraničí a v letošních eurovolbách byl lídrem kandidátky španělských socialistů (PSOE). Od července 2004 do ledna 2007 byl předsedou Evropského parlamentu. Europoslancem byl už od června 2004 do dubna 2009.
  • Vnitřní věci: Ylva Johanssonová (Švédsko) – Poslankyně a ministryně zaměstnanosti. Pětapadesátiletá politička je členkou švédských sociálních demokratů (SAP) patřících do PES.
  • Zdroj: ČTK, Evropská komise

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
před 8 mminutami

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 42 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...