Mahmúd Abbás strana 2 z 3

Do Izraele přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednal zde s premiérem Benjaminem Netanjahuem a slíbil další podporu zemi, kterou o víkendu napadli teroristé Hamásu. Washington dodá Izraeli novou munici do systému protiraketové obrany Iron Dome. Kvůli odvetné reakci Izraele opustilo své domovy v Pásmu Gazy podle OSN už 338 tisíc lidí. Rostou počty obětí na izraelské i palestinské straně.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Při útoku v izraelském městě Tel Aviv bylo zraněno několik lidí, někteří z nich vážně. Policie potvrdila, že se jednalo o teroristický útok, pachatel nejprve najížděl do chodců a poté z auta vystoupil a několik lidí pobodal. Zastřelil ho ozbrojený civilista. V Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím probíhala rozsáhlá operace izraelské armády, nejméně deset lidí tam zemřelo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Čína uzavřela strategické partnerství s Palestinskou autonomií. Její předseda Mahmúd Abbás při návštěvě Pekingu ocenil slib čínské vlády v regionu investovat. Podle agentury AP si chce Peking tímto krokem zajistit ekonomický a politický vliv na Blízkém východě, kde soupeří se Spojenými státy. Čína usiluje o energetické zdroje a přístup na trhy, kam by mohla exportovat své vojenské a civilní zboží.

Při zásahu izraelské armády na okupovaném Západním břehu Jordánu přišlo o život jedenáct Palestinců, včetně nejméně čtyř ozbrojenců a čtyř civilistů. Zraněných je více než sto. S odkazem na svědky a zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci při operaci ve městě Nábulus podle ní zasahovali proti ozbrojencům z teroristické palestinské skupiny Islámský džihád. Podle agentury AP šlo o jeden z nejkrvavějších incidentů za téměř rok intenzivních střetů na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Washington vyjádřil hluboké znepokojení a generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému snížení napětí.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Z nynější eskalace násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v úterý obvinil Izrael. Vyjádřil se tak při návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který v Ramalláhu vyzval obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke zklidnění situace a který zopakoval, že Spojené státy podporují dvoustátní řešení tohoto konfliktu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí v Káhiře jednal s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a egyptským ministrem zahraničí Samím Šukrím o dodržování lidských práv v jejich zemi. Blinken se zmínil také o bezpečnostní situaci v Libyi. Jeho cesta bude pokračovat do Izaele a Palestiny, kde chce mluvit o mírové vizi.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Izraelská armáda ve čtvrtek při zásahu v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila devět Palestinců, dalších dvacet utrpělo zranění. Předchozí bilanci, která hovořila o čtyřech obětech, zvýšilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda zadržela nejméně jednoho Palestince a ve svém prohlášení uvedla, že jejím cílem bylo překazit teroristický útok, který plánovali provést radikálové ze skupiny Islámský džihád. Palestinci v reakci ukončili bezpečnostní koordinaci s Izraelem.

Nejméně 21 lidí zahynulo a další utrpěli zranění při požáru budovy v palestinském Pásmu Gazy, informovala ve čtvrtek večer agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, začala hořet celá rezidenční budova v uprchlickém táboře Džabálija, který leží na severu Pásma.

Při razii izraelské armády v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo v noci pět Palestinců a další dvě desítky lidí byly zraněny, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda oznámila, že šlo o operaci proti palestinské skupině Lví doupě a že vojáci zničili její výrobnu výbušnin. V reakci na to oznámila odplatu jiná teroristická skupina Islámský džihád a palestinská média píší o výzvách Palestinců ke generální stávce v Nábulusu. Jeden Palestinec zemřel v noci na úterý také při střetech s izraelskou armádou v Nabí Sálihu severně od Ramalláhu. Podle agentury EFE jde letos o největší počet mrtvých na Západním břehu za noc při razii armády.

V Německu proběhly pietní akce na připomínku útoku palestinských teroristů na izraelské sportovce během olympijských her v Mnichově v roce 1972. Účastnily se jich i rodiny jedenácti tehdy zavražděných olympioniků, včetně vdovy po zastřeleném vzpěrači Josephovi Romanovi, který se pokusil radikály přemoci. Čas rány nehojí, přiznává Ilana Romanová v rozhovoru, který vedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Obrovské pobouření vyvolal nejen v Německu výrok předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Během tiskové konference po setkání s kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že Izrael spáchal na Palestincích od konce druhé světové války padesát holocaustů. Kancléř na Abbásova slova reagoval až po několika hodinách.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

V Izraeli pokrčuje pátrání po dvou mužích podezřelých ze čtvrtečního atentátu v izraelském Eladu. Zabili tam nožem a sekerou tři Izraelce, kteří byli otci dohromady šestnácti dětí. Zraněno je podle pátečních zpráv izraelského tisku sedm lidí, z nichž stav jednoho je kritický a druhého vážný. Incident v den oslav izraelské nezávislosti vyostřil napětí, které v židovském státě panuje už jeden a půl měsíce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.

Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Před rokem podepsali v Bílém domě představitelé Izraele, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu mírové dohody. Byl to vrchol snahy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa o sblížení židovského státu a sunnitských monarchií Perského zálivu.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz se v neděli v Ramalláhu setkal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Zdroj blízký izraelskému předsedovi vlády Naftalimu Bennettovi se ale vymezil proti případným dohadům, že schůzka znamená obnovení mírových jednání, která uvázla na mrtvém bodě v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Podle deníku Ha'arec to byla první schůzka Abbáse s vysokým představitelem izraelské vlády od roku 2010.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.