Mahmúd Abbás strana 3 z 4

Obrovské pobouření vyvolal nejen v Německu výrok předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Během tiskové konference po setkání s kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že Izrael spáchal na Palestincích od konce druhé světové války padesát holocaustů. Kancléř na Abbásova slova reagoval až po několika hodinách.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

V Izraeli pokrčuje pátrání po dvou mužích podezřelých ze čtvrtečního atentátu v izraelském Eladu. Zabili tam nožem a sekerou tři Izraelce, kteří byli otci dohromady šestnácti dětí. Zraněno je podle pátečních zpráv izraelského tisku sedm lidí, z nichž stav jednoho je kritický a druhého vážný. Incident v den oslav izraelské nezávislosti vyostřil napětí, které v židovském státě panuje už jeden a půl měsíce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.

Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.

Británie zařadí celou palestinskou radikální skupinu Hamás k teroristickým organizacím. Od roku 2001 za ni Londýn považoval pouze ozbrojenou složku této organizace, která vládne palestinskému Pásmu Gazy. Británie chce podle ministryně vnitra Priti Patelové tímto krokem přispět k boji proti antisemitismu. Hamás tvrdí, že Londýn podléhá vydírání, a trvá na tom, že jako okupovaný národ se Palestinci mohou bránit všemi prostředky.

Před rokem podepsali v Bílém domě představitelé Izraele, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu mírové dohody. Byl to vrchol snahy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa o sblížení židovského státu a sunnitských monarchií Perského zálivu.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz se v neděli v Ramalláhu setkal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Zdroj blízký izraelskému předsedovi vlády Naftalimu Bennettovi se ale vymezil proti případným dohadům, že schůzka znamená obnovení mírových jednání, která uvázla na mrtvém bodě v roce 2014, upozornila agentura Reuters. Podle deníku Ha'arec to byla první schůzka Abbáse s vysokým představitelem izraelské vlády od roku 2010.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je vytvoření dvou samostatných států, nechal se slyšet americký prezident Joe Biden. Podle něj v regionu nebude vládnout mír, dokud okolní státy zcela neuznají právo Izraele na svou existenci. Šéf Bílého domu vyzval k ukončení střetů mezi komunitami v Jeruzalémě. V britských a německých městech se v sobotu demonstrovalo na podporu Palestiny. Rada bezpečnosti OSN v sobotu vyzvala k plnému dodržování klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Palestinské radikální hnutí Hamás v noci na neděli podniklo dosud nejsilnější útok na izraelskou metropoli Tel Aviv a město Beer Ševa. Podle tamních lékařů utrpělo nejméně deset lidí zranění. Letectvo židovského státu pro změnu provedlo útoky na cíle v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo 33 lidí. Škody utrpěl rovněž dům, v němž žije vůdce hnutí Jahjá Sinvár. Zděšení nad děním vyjádřil generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Spojené státy sdělily, že nabídly diplomatickou pomoc.

Izrael podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco Hamás dál pokračuje v raketové palbě na izraelské území. Výzvy k ukončení nejintenzivnější palby za poslední roky mezitím přibývají z celého světa. V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás oznámil, že se hlavní palestinské frakce dohodly na odložení parlamentních voleb. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě, informovaly agentury AP a Reuters. Za rozhodnutím může být kromě postoje Izraele i to, že odklad působí výhodně pro samosprávu a jejího předsedu Abbáse. Jeho strana Fatah by totiž podle průzkumů ve volbách prohrála.

Papež František v tradičním poselství Urbi et orbi zdůraznil, že v těžkých dobách pandemie je potřeba lásky a bratrství, nikoliv nacionalismu a radikálního individualismu. Už na Štědrý den na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě ve Vatikánu vyzval k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější – účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Kardinál Dominik Duka v katedrále svatého Víta v Praze poděkoval zdravotníkům.

Spojené státy okamžitě zakročí proti organizacím napojeným na hnutí prosazující bojkot Izraele. V Jeruzalémě to řekl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který tam přijel v rámci své současné cesty do Evropy a na Blízký východ. Jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu Jordánu a následně jako první ministr zahraničí Spojených států navštívil syrské Golanské výšiny, strategicky významné území okupované Izraelem od roku 1967.

Palestinská samospráva oznámila, že obnoví spolupráci s Izraelem přerušenou v květnu kvůli záměru izraelské vlády anektovat části Západního břehu Jordánu, který Izrael okupuje od války v roce 1967. Radikální hnutí Hamás ohlášený palestinský krok odmítá.

Jeden z nejvýše postavených palestinských politiků Saíb Irikát leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče v izraelské nemocnici. Klíčový vyjednavač při mírových rozhovorech s Izraelem a jeden z hlavních architektů mírové dohody z Osla se začátkem měsíce nakazil covidem-19. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Letadla izraelské armády v noci zasáhla cíle v palestinském Pásmu Gazy, odkud radikálové na izraelské území vypálili několik raket. Islamistické hnutí Hamás tak reagovalo na dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, které podepsali v úterý zástupci Spojených Arabských Emirátů a Bahrajnu. Z Gazy ani z Izraele podle Reuters nebyli hlášeni mrtví.