Mahmúd Abbás strana 3 z 3

Spojené státy okamžitě zakročí proti organizacím napojeným na hnutí prosazující bojkot Izraele. V Jeruzalémě to řekl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který tam přijel v rámci své současné cesty do Evropy a na Blízký východ. Jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu Jordánu a následně jako první ministr zahraničí Spojených států navštívil syrské Golanské výšiny, strategicky významné území okupované Izraelem od roku 1967.

Palestinská samospráva oznámila, že obnoví spolupráci s Izraelem přerušenou v květnu kvůli záměru izraelské vlády anektovat části Západního břehu Jordánu, který Izrael okupuje od války v roce 1967. Radikální hnutí Hamás ohlášený palestinský krok odmítá.

Jeden z nejvýše postavených palestinských politiků Saíb Irikát leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče v izraelské nemocnici. Klíčový vyjednavač při mírových rozhovorech s Izraelem a jeden z hlavních architektů mírové dohody z Osla se začátkem měsíce nakazil covidem-19. Izraelští lékaři podle tamních médií jeho případ konzultují s kolegy v zahraničí.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Letadla izraelské armády v noci zasáhla cíle v palestinském Pásmu Gazy, odkud radikálové na izraelské území vypálili několik raket. Islamistické hnutí Hamás tak reagovalo na dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, které podepsali v úterý zástupci Spojených Arabských Emirátů a Bahrajnu. Z Gazy ani z Izraele podle Reuters nebyli hlášeni mrtví.

Spojené arabské emiráty (SAE) a Izrael stojí před uzavřením přelomové dohody, po které Emiráty teprve jako třetí země (po Egyptu a Jordánsku) navážou se židovským státem diplomatické styky. Důvodem je podle všeho snaha vyvážít vliv šíitského Íránu. Izrael navíc v rámci dohody oznámil, že dočasně upouští od svých plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu, které si nárokují Palestinci coby součást svého budoucího státu. Palestinci SAE obvinili ze zrady. Diplomat Emirátů označil dohodu s Izraelem za pragmatické rozhodnutí.

Palestina vypoví všechny dohody včetně bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Zdůvodnil to záměrem Izraele anektovat část Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv hrozil Abbás již na konci dubna.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v sobotu pohrozil, že Palestina přeruší veškeré vztahy s Izraelem a Spojenými státy. Učinil tak na mimořádné schůzce Ligy arabských států věnované americkému mírovému plánu pro Izrael a Palestince. Účastníci návrh Spojených států odmítli. Izrael ani Washington zatím Abbásova slova nekomentovaly.

Americký prezident Donald Trump navrhuje vedle Izraele vznik samostatného palestinského státu s hlavním městem východním Jeruzalémem, kde USA otevřou svou ambasádu. Zároveň řekl, že Jeruzalém bude nedělitelným hlavním městem Izraele. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později dodal, že palestinské hlavní město by mělo být na okraji Jeruzaléma. Palestinské hnutí Hamas označilo Trumpův projev za agresivní a řešení pro Jeruzalém za nesmyslné. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás mluví o konspiraci.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy v úterý zveřejní mírový plán pro Blízký východ. Trump o zveřejnění koncepce hovořil poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelský předseda vlády při setkání poznamenal, že by Trumpův návrh mohl být „šancí století“.

Židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu pohledu Washingtonu oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Podle agentury Reuters Američané svým oznámením prakticky podpořili výstavbu dalších osad na okupovaném území.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás označil demolici palestinských domů v Jeruzalémě za etnickou čistku a ohlásil, že Palestinci vypoví všechny dosud uzavřené dohody s Izraelem. Židovský stát v pondělí zahájil demolice několika desítek domů postavených bez izraelského povolení na východě Jeruzaléma. Odůvodnil to tím, že jsou stavby příliš blízko bezpečnostní zdi. Domy ale stály na území, na němž o civilních otázkách rozhoduje palestinská samospráva. Podle EU je demolice nelegální.

V Pásmu Gazy už týden probíhají demonstrace proti vládnímu hnutí Hamas. Je to první případ takto silné, zdola vycházející opozice proti islamistickému hnutí, které je mnohými státy považované za teroristickou organizaci a které už 12 let palestinské enklávě tvrdou rukou vládne. Hamas na protesty reaguje hrubou silou a raziemi. Neklid má dopad i na Izrael a situaci na Západním břehu Jordánu.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Přes značné napětí funguje mezi Izraelem a Gazou hraniční výměna. Potraviny nebo pohonné hmoty proudí do Pásma Gazy přes Kerem Šalom. Pomoc z Kataru se ale nyní zadrhla kvůli neústupnosti hnutí Hamas. Ekonomická situace v přelidněné enklávě tak zůstává velmi napjatá. Do hry navíc vstupují i třenice mezi Ramalláhem a Gazou.