Lubomír Metnar strana 3 z 5

Středeční závazek spojenců z NATO o vydávání pěti procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související do roku 2035 považuje bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) za nesmysl. Státní rozpočet to podle něj v tuto chvíli není schopen utáhnout. V Interview ČT24, které moderovala Tereza Řezníčková, zároveň obvinil současnou vládu, že může za exodus příslušníků bezpečnostních složek. ANO chce podle něj zkvalitnit armádu a postavit vojáky na první místo.

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve středu ve sněmovně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Tentokrát byla podnětem bitcoinová aféra. Výsledek se očekával. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní zákonodárci opozičních hnutí ANO a SPD a tentokrát i Pirátů, kteří opustili vládní tábor loni na podzim. Pro svržení kabinetu je nutných nejméně 101 hlasů. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory.

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).

Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž se prošetřovaný incident stal. Rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.

Státní zástupce obžaloval děkanku Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK) Alenu Myslivcovou Fučíkovou ze zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Podle obžaloby vynášela informace z veřejných soutěží pořádaných resortem obrany spřízněné skupině, která pak tendry vyhrála. Děkanka vinu odmítá, vedení univerzity za ní stojí, uvedl mluvčí UHK Jakub Novák. V případě uznání viny jí hrozí až osm let vězení.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce vojákům zvýšit platové tarify i příspěvek na bydlení. Měsíční plat vojáků by se měl zvýšit o zhruba 8300 korun hrubého, řekla na středeční tiskové konferenci. Návrhy půjdou podle Černochové v nejbližších dnech do meziresortního připomínkového řízení a následně se jimi bude zabývat vláda.

Účet premiéra Petra Fialy (ODS) na síti X byl napaden, v úterý ráno se na něm objevily falešné příspěvky, sdělila mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Podvržené příspěvky se objevily i na účtu koalice SPOLU. Zmíněné příspěvky lživě informovaly třeba o útoku na české vojáky ruskou armádou nebo odvetách za americká cla. Fiala uvedl, že účty byly napadeny ze zahraničí. Případem se zabývá policie.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.

Rusko má výhrady k návrhu na zastavení bojů, Podle Vladimira Putina by měly vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

Sněmovna zpřísní kontroly a do budoucna může omezit i okruh lidí, kteří do ní mají přístup, aniž by procházeli bezpečnostním rámem. Dolní komora tak reaguje na incident se zbraní, kterou tam v úterý přinesl poradce poslankyně ANO Heleny Válkové a zastupitel Prahy 7 Martin Suchánek – a zapomněl ji na jedné z toalet. První místopředseda hnutí Karel Havlíček uvedl, že pokud Suchánek nerezignuje, bude z ANO vyloučen.

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.

Přes 26 miliard korun zaplatila loni vláda za nadzvukové letouny F-35. Částka je o deset a půl miliardy vyšší, než plánoval kabinet v návrhu státního rozpočtu na minulý rok. Z nových dat resortu obrany to zjistila ČT. Právě i díky výraznému navýšení plateb za největší armádní zakázku v historii splnilo Česko loni závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.