Lubomír Metnar strana 2 z 5

Nákup bojových vozidel pěchoty může stát až jednasedmdesát miliard korun. Podle resortu obrany jde o maximální částku, která zahrnuje i rizika, jako je inflace či vývoj kurzu koruny. A je to o jedenáct miliard víc, než činí smluvní cena. Kritizuje to sněmovní opozice, informace podle ní dosud chyběla.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Ministerstvo obrany přehodnotilo plány na pronájem náhradní budovy. Náhradní prostory potřebuje kvůli chystané rekonstrukci svých prostor v pražských Dejvicích, které jsou v havarijním stavu. Cena dosud uvažovaných prostor budila pochybnosti.

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

V kauze zakázky ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě navrhl žalobce vazbu pro jednoho z obviněných. Obává se totiž, že by mohl pokračovat v trestné činnosti a také ovlivňovat svědky. Rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9. Mezi obviněnými je šest lidí a tři firmy, přičemž nikdo není z armády ani z ministerstva obrany.

Základna vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. V součtu tak už má čtyři nové americké vrtulníky, jimiž česká armáda nahradí ruskou techniku. Nákladní letoun ve čtvrtek brzo ráno na základnu přepravil i třetí bitevník AH-1Z Viper. Obměna strojů podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nespočívá pouze v technologickém pokroku, ale v tom, že se Česko zbavuje rizikové závislosti na východních zdrojích.

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se shodli na potřebě zvýšit zásoby munice a také na další vojenské pomoci Kyjevu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga Aliance poprvé od konce studené války plánuje kolektivní obranu. Dvě procenta HDP, která nyní mají státy NATO dávat na obranu, by měla být prahem, ne stropem, míní Stoltenberg. Oznámil také vytvoření nové ukrajinsko-alianční rady.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Český závazek NATO dávat dvě procenta HDP na obranu podle bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO) umožní stabilní a rostoucí rozpočet pro armádu. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) je přesvědčený, že zastaralá armáda se může díky schválenému zákonu posunout vpřed do 21. století. O navýšení rozpočtu pro obranu debatovali politici v Událostech, komentářích.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila v Otázkách Václava Moravce, že české armádní sklady stále disponují technikou, kterou je možné poslat na Ukrajinu. Je podle ní třeba tlačit na Rusko, aby ukončilo válku co nejdřív, nevadilo by jí, kdyby to zprostředkovala Čína. Exministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Stále rostoucí spolupráce Ruska a Číny je znepokojivá, je to něco, co musíme velmi bedlivě sledovat, zmínil v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) v tom vidí i neúspěch západní diplomacie. „Západu se ‚podařilo‘ tyto dvě velké mocnosti ještě sblížit,“ řekl.

Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou v úterý podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Branný výbor zároveň doporučil ke schválení misi až 15 vojenských policistů k podpoře vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské invazi. Sněmovna také patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Novým náčelníkem Vojenské policie (VP) by se měl stát Jiří Roček, návrh na jeho jmenování v úterý projednal sněmovní branný výbor. Nahradí Otakara Foltýna, který požádal o uvolnění z funkce a podle zjištění České televize nastoupí do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. V čele Vojenské policie působil Foltýn od počátku loňského července.

Česká diplomatická mise ve Vídni má nového vojenského poradce pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak zjistili Reportéři ČT, stal se jím Filip Říha z ministerstva obrany. Ten přitom po sérii stamilionových kiksů před třemi lety rezignoval na pozici náměstka pro vyzbrojování.

Nástupcem Otakara Foltýna ve funkci náčelníka vojenské policie by mohl od března být jeho dosavadní zástupce Jiří Roček. Podle serveru Novinky.cz to vyplývá z materiálu, který sněmovnímu výboru pro obranu předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Předpokladem jmenování i odvolání náčelníka vojenské policie je projednání záležitosti na sněmovním výboru pro obranu, jeho předseda Lubomír Metnar (ANO) už oznámil, že zasedání svolal na příští úterý.

Dodávky nových vrtulníků české armádě naberou zpoždění. Jak zjistili Reportéři ČT, Spojené státy letos nezvládnou dodat všechny objednané vrtulníky od výrobce Bell. Vojáci by měli převzít čtyři bitevní vrtulníky a osm víceúčelových helikoptér, část z nich nakonec přijde až napřesrok.

Velitel vojenské policie Otakar Foltýn požádal ke konci února o uvolnění z funkce, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Ekonomickému deníku. O Foltýnově žádosti informovala Černochová členy sněmovního výboru pro obranu a požádala o svolání výboru v co nejkratší době, aby bylo možné žádosti vyhovět.