Lubomír Metnar strana 2 z 5

Český závazek NATO dávat dvě procenta HDP na obranu podle bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO) umožní stabilní a rostoucí rozpočet pro armádu. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) je přesvědčený, že zastaralá armáda se může díky schválenému zákonu posunout vpřed do 21. století. O navýšení rozpočtu pro obranu debatovali politici v Událostech, komentářích.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila v Otázkách Václava Moravce, že české armádní sklady stále disponují technikou, kterou je možné poslat na Ukrajinu. Je podle ní třeba tlačit na Rusko, aby ukončilo válku co nejdřív, nevadilo by jí, kdyby to zprostředkovala Čína. Exministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Stále rostoucí spolupráce Ruska a Číny je znepokojivá, je to něco, co musíme velmi bedlivě sledovat, zmínil v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) v tom vidí i neúspěch západní diplomacie. „Západu se ‚podařilo‘ tyto dvě velké mocnosti ještě sblížit,“ řekl.

Sněmovna pravděpodobně schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka. Vládní novela branné legislativy, kterou v úterý podpořil příslušný výbor, upravuje také například odměňování vojáků v aktivní záloze a umožní ministerstvu obrany využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Branný výbor zároveň doporučil ke schválení misi až 15 vojenských policistů k podpoře vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské invazi. Sněmovna také patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

Ministerstvo vnitra by mohlo zvrátit někdejší rozhodnutí o pokutě za nákup pušek a samopalů pro policii. Za smlouvu bez zakázky udělil 800tisícovou sankci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potvrdil ji jihomoravský krajský soud, ale Nejvyšší správní soud nyní vrátil spor na krajskou úroveň.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Novým náčelníkem Vojenské policie (VP) by se měl stát Jiří Roček, návrh na jeho jmenování v úterý projednal sněmovní branný výbor. Nahradí Otakara Foltýna, který požádal o uvolnění z funkce a podle zjištění České televize nastoupí do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. V čele Vojenské policie působil Foltýn od počátku loňského července.

Česká diplomatická mise ve Vídni má nového vojenského poradce pro agendu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jak zjistili Reportéři ČT, stal se jím Filip Říha z ministerstva obrany. Ten přitom po sérii stamilionových kiksů před třemi lety rezignoval na pozici náměstka pro vyzbrojování.

Nástupcem Otakara Foltýna ve funkci náčelníka vojenské policie by mohl od března být jeho dosavadní zástupce Jiří Roček. Podle serveru Novinky.cz to vyplývá z materiálu, který sněmovnímu výboru pro obranu předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Předpokladem jmenování i odvolání náčelníka vojenské policie je projednání záležitosti na sněmovním výboru pro obranu, jeho předseda Lubomír Metnar (ANO) už oznámil, že zasedání svolal na příští úterý.

Dodávky nových vrtulníků české armádě naberou zpoždění. Jak zjistili Reportéři ČT, Spojené státy letos nezvládnou dodat všechny objednané vrtulníky od výrobce Bell. Vojáci by měli převzít čtyři bitevní vrtulníky a osm víceúčelových helikoptér, část z nich nakonec přijde až napřesrok.

Velitel vojenské policie Otakar Foltýn požádal ke konci února o uvolnění z funkce, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Ekonomickému deníku. O Foltýnově žádosti informovala Černochová členy sněmovního výboru pro obranu a požádala o svolání výboru v co nejkratší době, aby bylo možné žádosti vyhovět.

Česká armáda stále řeší problém s izraelskými radary, které v roce 2019 nakoupilo ministerstvo obrany za tři a půl miliardy korun. V zakázce se tehdy angažoval i prezident Miloš Zeman. Místo osmi radarů ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami. Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) teď na izraelskou stranu stále více tlačí, strategické zakázky se však ministerstvo vzdát nechce. Okolnosti miliardového obchodu mapoval pro pořad Reportéři ČT redaktor Ondřej Stratilík.

Už loni v říjnu mělo být jasné, jakým způsobem česká armáda zajistí opravy stovek svých vozidel Toyota Hilux. Jenže zakázku zastavila námitka a důležitý kontrakt teď prověřuje antimonopolní úřad, zjistili Reportéři ČT.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Ministerstvo obrany v poslední době výrazně pokročilo ve vyzbrojování české armády. Tuzemské zbrojařské firmy v současnosti mají také co dělat, aby poptávku uspokojily, podílejí se i na pomoci Ukrajině. Podle politiků to není jednoduchá situace. Považují ale za nutné v této době myslet na obranyschopnost Česka a mezinárodní závazky vůči svým partnerům. O zbrojení v době války debatovali v Událostech, komentářích.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ze skladu v Olomouci poslala osm elektrocentrál na Ukrajinu, která se kvůli ruským raketovým útokům potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny. V pomoci pokračuje i české ministerstvo obrany, které vedle výcviku vojáků nabízí i další materiální pomoc. Ruská agrese podle resortu také zdůraznila potřebu modernizovat tuzemskou armádu, slibuje brzké rozhodnutí o nákupu nových bojových vozidel pěchoty i stíhaček.

Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.

Agentura hospodaření s nemovitým majetkem spravuje českou vojenskou infrastrukturu v celkové hodnotě 62,7 miliardy korun. Jak nyní zjistili Reportéři ČT, ministerstvo obrany odvolalo jejího ředitele, který agenturu vedl od roku 2020 a je známým bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO).

Resort obrany bude v příštím roce hospodařit s necelými 112 miliardami korun, což odpovídá 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že se podaří slíbenou částku udržet i při přerozdělování peněz mezi rozpočtovými kapitolami, i o tom, že se podaří přidělené peníze vyčerpat. V Interview ČT24 ministryně obhajovala i rozhodnutí jednat o nákupu stíhacích letounů F-35 navzdory jejich nákladnému provozu. Odkázala na názor samotných vojáků.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Informují o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.