Labouristická strana strana 2 z 5

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Volby dokázal vyhrát potřetí v řadě, což se dosud nikomu jinému nepodařilo, informoval server BBC News. Podle oficiálních výsledků voleb získal téměř 44 procent hlasů a porazil svou soupeřku z Konzervativní strany Susan Hallovou. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

Britští opoziční labouristé zvítězili ve čtvrtečních doplňovacích parlamentních volbách ve volebním obvodu Blackpool South, kde sebrali parlamentní křeslo vládnoucím konzervativcům. Výrazně lépe než vládní strana si levice vede i v průběžném sčítání místních voleb, které jsou považovány za poslední velký test voličských nálad před letošními parlamentními volbami. Šéf konzervativců Richard Holden připustil, že jeho strana zažila těžkou noc.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Výsledek doplňovacích voleb je odrazem otřesené reputace konzervativců, s níž půjdou do nadcházejících parlamentních voleb, píší britská média. Těsně si udrželi křeslo v londýnském obvodu Uxbridge and South Ruislip, v jihoanglickém Somerton and Frome ho postoupili Liberálním demokratům a v Selby and Ainsty na severu Anglie Labouristické straně.

Podle prvních výsledků místních voleb v částech Anglie zažívají konzervativci britského premiéra Rishiho Sunaka zásadní porážku. V místních radách konzervativci podle sčítání BBC zatím ztratili přes 460 křesel, opoziční labouristé si polepšili o více než 260 křesel. Předseda konzervativců Greg Hands dokonce připouští ztrátu až tisícovky křesel. Labouristé uvedli, že na základě částečných výsledků jsou na dobré cestě vyhrát příští parlamentní volby. Polepšily si i menší politické strany, jako jsou Liberální demokraté a Strana zelených.

V částech Anglie a Severního Irska ve čtvrtek lidé hlasují v místních volbách. Ty jsou pokládány za první velkou volební zkoušku podpory konzervativců britského premiéra Rishiho Sunaka od jeho nástupu do funkce loni v říjnu.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila ze svých parlamentních řad poslance Scotta Bentona kvůli podezření z korupce. Benton fingovaným investorům do hazardních her, ve skutečnosti ovšem investigativním novinářům listu The Times, nabídl protislužby za úplatu. Reportéři deníku pořídili z inkriminované schůzky video natočené skrytou kamerou a sekvence z něj zveřejnili ve středu večer.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Britští konzervativci prohráli doplňovací volby ve dvou obvodech, kde se hlasovalo ve čtvrtek. Ve sněmovně tak ztratí dva mandáty, o jedno křeslo si polepší labouristé, kteří zvítězili v obvodě Wakefield, a liberální demokraté, kteří si připsali vítězství v obvodě Tiverton a Honiton, uvedla agentura Reuters. Premiér Boris Johnson již oznámil, že výsledek doplňovacích voleb nic nezmění na jeho setrvání ve funkci. Předseda Konzervativní strany Oliver Dowden ohlásil svou rezignaci.