Labouristická strana strana 3 z 4

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Britští poslanci odhlasovali dodatek donedávna konzervativního poslance Olivera Letwina, který počítá s pozdržením schválení brexitové dohody, dokud nebudou odsouhlaseny potřebné prováděcí zákony. Návrh, který má zabránit tvrdému brexitu, v podstatě nutí premiéra Borise Johnsona žádat Unii o odklad. Ten to přesto odmítá a chce nechat poslance v pondělí hlasovat o dohodě. Aktuální termín brexitu je 31. října.

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

Poslanci britské Konzervativní strany dostali varování, že budou vyloučeni z poslaneckého klubu, pokud se tento týden připojí k opozici ve snaze zablokovat hrozící variantu brexitu bez dohody. Rebelové by zároveň nemohli kandidovat za konzervativce v příštích volbách, informují britská média. Tento krok oživil spekulace, že premiér Boris Johnson usiluje o předčasné volby. Opoziční vůdce Jeremy Corbyn řekl, že jeho labouristé nové volby chtějí.

Lídři opozičních uskupení v britském parlamentu se shodli na naléhavé potřebě spolupracovat ve snaze zabránit brexitu bez dohody. Uvedli to v prohlášení po společném jednání, které svolal lídr labouristů Jeremy Corbyn. Podle poslankyně Anny Soubryové se bude opozice snažit brexit bez dohody odvrátit pomocí zákonů. Hlasování o důvěře vládě si Corbyn nechá jako záložní variantu. Do odchodu z Unie zbývá 65 dnů.

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

Boris Johnson, který ve středu převzal funkci britského premiéra, ve svém prvním projevu slíbil, že země opustí Evropskou unii k 31. říjnu. Věří, že se mu podaří v 99 dnech, které do tohoto data zbývají, vyjednat novou brexitovou dohodu. I tak by se ale měla země připravit na odchod bez dohody. Kdo vsadil proti Velké Británii, prohraje, ujistil Johnson před premiérským sídlem v Downing Street 10.

Příští britský premiér by podle opozičního vůdce Jeremyho Corbyna měl předložit svou verzi brexitu občanům v referendu. Šéf labouristů v dopise adresovaném členům strany napsal, že v takovém případě by hlavní opoziční síla za určitých podmínek mohla podpořit setrvání v Evropské unii. Řada otázek ohledně nejasného brexitového stanoviska labouristů ale zůstává nezodpovězená.

Kdyby se nyní v Británii konaly volby, nejvíce lidí by hlasovalo pro proevropské liberální demokraty, kteří v novém průzkumu veřejného mínění institutu YouGov pro deník The Times předstihli protiunijní Stranu pro brexit Nigela Farage. Situaci, kdy se dvě uskupení, která jsou vyzyvateli dvou tradičních stran, ocitla v čele ankety, označil ředitel politologického výzkumu YouGov Anthony Wells za bezprecedentní.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Britská premiérka Theresa Mayová se rozhodla rezignovat na svou funkci v čele strany a později i na post předsedkyně vlády. Nahradit by ji mohl někdejší ministr zahraničí Boris Johnson. Podle politologa z Metropolitní univerzity Praha Bořivoje Hnízda ale hrozí, že Johnson se bude potýkat v čele konzervativců se stejným problémem, jako labouristický protějšek Jeremy Corbyn. Ten je podle Hnízda sice oblíbený mezi členy strany, v britském parlamentu ale ne, a to ani mezi svými straníky. Hnízdo to řekl v pořadu Interview ČT24.

Z britské vlády odstoupila Andrea Leadsomová, jež má na starosti vládní agendu v Dolní sněmovně. Nesouhlasí s novou strategií Mayové ohledně brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů. Konzervativci po zasedání poslaneckého klubu nedostanou možnost ihned hlasovat o jejím sesazení. Mayová v úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.

Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn oznámil, že brexitové rozhovory s vládou ztroskotaly. Jejich cílem bylo najít východisko z patu ohledně odchodu země z Evropské unie. Podle Corbyna zašla jednání tak daleko, jak jen to bylo možné, ale nepodařilo se překonat vzájemné rozpory. „Přestože v některých bodech bychom kompromisu dosáhli, je jasné, že v jiných zásadních opatřeních se rozcházíme,“ uvedl Corbyn v dopise premiérce Therese Mayové. Podle britského tisku bude patrně následovat série průzkumných hlasování v parlamentu.

Britské uskupení Strana pro brexit Nigela Farage by v květnových volbách do Evropského parlamentu mohla získat více hlasů než vládní konzervativci a opoziční labouristé dohromady. Pro novou stranu by hlasovalo 34 procent voličů, ukázal průzkum zveřejněný televizí Sky News. Farage už v minulosti v eurovolbách bodoval se Stranou nezávislosti Spojeného království.

Britští politici musí nalézt východisko z patové situace okolo odchodu své země z Evropské unie a výsledky čtvrtečních místních voleb dodávají této věci novou naléhavost. V komentáři, který vyšel v nedělníku Mail on Sunday, to napsala britská Theresa Mayová. Podle novinářů z listu The Sunday Times chce premiérka labouristům nabídnout setrvání v celní unii s EU do parlamentních voleb plánovaných na rok 2022.

Ze čtvrtečních místních voleb v Anglii a Severním Irsku odchází jako poražené obě největší britské politické strany poté, co voliči podle médií potrestali vládní konzervativce a opoziční labouristy za jejich postup při odcházení země z Evropské unie. Konzervativci ztratili kontrolu nad zastupitelstvy ve 44 volebních obvodech a ačkoli labouristy takový propad nepostihl, neúspěchu vládní strany nedokázali využít. Stovky křesel v místních radách získala Zelená strana a liberální demokraté, tedy uskupení podporující setrvání Británie v Evropské unii.

Britská Konzervativní strana, která je u moci téměř devět let, zaznamenala v novém průzkumu agentury YouGov nejnižší volební preference od roku 2013. Napsal to deník The Times, podle kterého vládní stranu také dost možná čeká propadák při případných volbách do Evropského parlamentu. V britských volbách by jí odevzdalo hlas jen 28 procent respondentů.

Britská premiérka Theresa Mayová obhajuje své rozhodnutí začít o dalším postupu ohledně brexitu jednat s opozičními labouristy. V prohlášení, které zveřejnila v sobotu pozdě večer, píše, že to je jediný způsob, jak zajistit brexit s dohodou. Podle nedělního vydání listu The Sunday Times chce premiérka přimět nejsilnější opoziční stranu k podpoře své brexitové dohody změnou zákona o odchodu Británie z EU, do kterého by vložila zmínku o „celních ujednáních“ s EU.

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

Jednání britské premiérky Theresy Mayové s lídrem opozice Jeremym Corbynem o dalším brexitovém plánu bylo „konstruktivní“. Uvedli to mluvčí britské vlády i opoziční Labouristické strany. Politici se podle nich dohodli na dalším programu rozhovorů, které by měly pokračovat hned ve čtvrtek. Britští poslanci také ve druhém čtení schválili návrh zákona, který odmítá brexit bez dohody k 12. dubnu. Dodatek iniciovali zákonodárci napříč celým politickým spektrem. Premiérka Mayová už v úterý oznámila, že požádá EU o další krátký odklad brexitu, aby zabránila neřízenému odchodu z Unie.

Před úterním hlasováním o rozvodové smlouvě s Bruselem se ve Velké Británii množí spekulace o dalším vývoji. Zatímco vládní ministři brojí za schválení dohody a varují před snahami zcela zastavit brexit, euroskeptici tvrdí, že smlouva Mayové nemá šanci v parlamentu projít, jelikož nedoznala změn. Poradci údajně s Mayovou mluví o možné rezignaci. A stínový ministr pro brexit Keir Starmer v rozhovoru pro Sky News prohlásil, že labouristé by měli podpořit setrvání v Evropské unii, bude-li se rozhodovat ve druhém referendu.