Johnson se poslancům „z celého srdce“ omluvil za večírky během lockdownu. Prý netušil, že porušuje pravidla

Britský premiér Boris Johnson se v úterý zákonodárcům omluvil za porušení pravidel covidové uzávěry při jednom z večírků v Downing Street v roce 2020, za které mu policie před týdnem vyměřila pokutu. Opozice i tak požaduje vyšetřování toho, zda poslance neuvedl v omyl, když jim opakovaně tvrdil, že vládní nařízení neporušil. Poslanci budou ve čtvrtek hlasovat o tom, zda Johnsona kvůli jeho výrokům předají parlamentnímu výboru, který incident prošetří, uvedla agentura Reuters.

Johnson v úterý poslancům řekl, že se „z celého srdce“ omlouvá za svou účast na večírku. Údajně netušil, že setkání bylo v rozporu s vládními nařízeními proti šíření koronavirové infekce. Vědomě tak prý neporušil pravidla a záměrně neklamal parlament.

Podle zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala je britská veřejnost na Johnsonovu kauzu velmi citlivá, podle aktuálního průzkumu pro list The Times má sedmdesát procent Britů negativní emoce, když slyší Johnsonovo jméno, nejčastěji prý volí výraz „lhář“. Johnson podle Vostala v parlamentu také tvrdil, že chce pokračovat ve své funkci a že chce pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině.

Johnson musel minulý týden zaplatit pokutu, která se týkala jeho oslavy narozenin v červnu roku 2020, jež se uskutečnila v jednacím sále britského kabinetu a na níž byli v rozporu s tehdy platnými pravidly více než dva lidé. Peněžitý trest se týkal i Johnsonovy manželky Carrie a ministra financí Rishiho Sunaka.

Policie uložila celkem padesát pokut v souvislosti s aférou zvanou Partygate, která zahrnuje 12 setkání v Downing Street a jiných částech vládní čtvrti Whitehall během koronavirových uzávěr. Podle britských médií činila Johnsonova pokuta 100 liber (2940 korun), jelikož však závazek uhradil do 14 dnů od jeho vydání, snížila se částka na polovinu. Johnson se tak stal prvním britským ministerským předsedou, který byl potrestán za porušení zákona během svého pobytu v úřadu.

Tlak na odstoupení polevil s válkou na Ukrajině

Opozice vyzvala předsedu vlády k rezignaci a obvinila ho z klamání parlamentu. Johnson loni zákonodárcům řekl, že v Downing Street byla během pandemie dodržena všechna pravidla. Předseda opozičních labouristů Keir Starmer premiéra obvinil, že je „nečestný“, jeho omluvu označil za vtip a vyzval ho k rezignaci.

Předseda britské Dolní sněmovny Lindsay Hoyle oznámil, že opoziční Labouristické straně umožní ve čtvrtek debatovat a hlasovat o tom, zda premiér zákonodárce klamal. Pokud návrh projde, věcí se začne zabývat parlamentní komise, která v případě, že premiéra shledá vinným, doporučí postihy. O těch pak budou opět hlasovat poslanci.

Je však nepravděpodobné, že by návrh prošel, protože Johnson si zachovává podporu většiny zákonodárců své Konzervativní strany. Tlak některých konzervativních poslanců, aby odstoupil, polevil s válkou na Ukrajině, v níž se snaží hrát jednu z vedoucích rolí v reakci Západu. Hrstka konzervativců sice opakovaně vyzvala k jeho rezignaci, většina však tvrdí, že nyní není ten správný čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...