Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

Ve Stockholmu skončila dvoudenní schůzka Rady ministrů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Rada ministrů KBSE mimo jiné rozhodla i o přijetí Česka a Slovenska za řádné členy helsinské organizace. Neobešlo se to ale bez problémů, proces kvůli majetkovým požadavkům komplikovalo Lichtenštejnsko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na vrcholném setkání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, konané v Helsinkách, se sešlo 51 šéfů států a vlád, včetně prezidenta Václava Havla. Ve svém projevu Havel zdůraznil, že dosavadní evropské mírové pořádky se hroutí. A formuloval výzvu k upevnění nového systému, jenž by odpovídal nárokům jedenadvacátého století. Jeho následná dvoustranná jednání se světovými státníky pak provázela otázka možného rozpadu Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

„Chci ubezpečit mezinárodní společenství, že otázka státoprávního uspořádání Československa bude vyřešena pokojným způsobem,“ předeslal prezident Václav Havel před odletem na summit KBSE. Ostatní státníky se chystal ujistit, že vývoj k demokracii a tržní ekonomice bude pokračovat i nadále a že budoucí stát či státy Čechů a Slováků nijak neztrácejí na důvěryhodnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V dnešním pražském Kongresovém centru se konala Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na úrovni ministrů zahraničí. Tuto událost evropského významu zahájil svým projevem prezident Václav Havel. Přítomnost několika desítek ministrů zahraničí nabízela příležitost k dalším neformálním schůzkám a večer pak ke slavnostní recepci uspořádné na Pražském hradě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Večer 26. června 1991 vyhlásilo Slovinsko v Lublani nezávislost a na Balkáně se vzápětí rozpoutal první ze série ozbrojených konfliktů známých pod souborným označením válka v Jugoslávii. Do Prahy se proto sjeli zástupci států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby hledali řešení nastalé krize.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Ve Francii vyvrcholila Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podpisem Pařížské charty za novou Evropu. Ta vyhlásila nové základní zásady bezpečnostní politiky po konci studené války a zavázala se k  dodržování lidských práv včetně ochrany a podpory práv národnostních menšin. Výsledky konference po návratu do vlasti hodnotil i prezident Václav Havel, který promluvil také o významu NATO. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Evropa upouští od vzájemného nepřátelství. Na pařížské Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě přijali zástupci zúčastněných zemí včetně Československa dohodu o radikálním snížení stavu zbraní. Dohoda se týkala Varšavské smlouvy i Severoatlantické aliance.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.