Klára Dostálová strana 2 z 5

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Ve středu se poslanci začnou na mimořádné schůzi zabývat návrhem na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ti dle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) mají často volební místnosti velmi daleko, jsou proto znevýhodněni před voliči v Česku. „Tam, kde jsou voliči buď za prací, Erasmu či stážích, je pro ně korespondenční volba často jedinou možností,“ upozornila v Událostech, komentářích. Zákonodárci mají podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (za ANO) řešit důležitější věci, než je volba poštou. Podle ní by navíc zákon mohl narazit na ústavnost. Koalice by se s opozicí měla domluvit na jiném způsobu zjednodušení volby pro občany v cizině, myslí si.

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem podpory investic. Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Digitalizace stavebního řízení je v ohrožení. Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zrušil tendr, který rozběhla jeho předchůdkyně Klára Dostálová (za ANO) a v němž hrál klíčovou roli Luděk Šteffel. Ten je nyní jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Dostálová Štefflovo angažmá pro Reportéry ČT hájí s tím, že si ho vybrali odborníci na IT a ona neměla důvod jejich volbu zpochybňovat. Bartoš sice nechal vypsat nové výběrové řízení, to ale „zařízl“ antimonopolní úřad. Není tak jasné, kdy budou moci stavebníci v Česku přejít z papírových formulářů na ty digitální a potenciálně tak řízení urychlit.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Od listopadu se změní pravidla pro čerpání evropských dotací. Vybrané operační programy už nebude vláda spolufinancovat. Obce tak budou muset platit víc ze svého, a je možné, že nebudou chtít tolik investovat do nových projektů. Novinka se nedotkne těch už dřív schválených.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Případ údajného podplácení kvůli veřejným zakázkám agentury CzechTourism v hodnotě téměř třiceti milionů korun míří před soud. Státní zástupkyně k němu podala obžalobu na dvanáct lidí. Informoval o tom mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Hlavní postavou případu je bývalý manažer agentury Aleš Pangrác, který podle policie manipuloval zakázky a přijímal úplatky za jejich rozdělování. Zbývající lidé včetně karlovarského radního Petra Bursíka (ODS) čelí obvinění z podplácení. Policie kvůli zakázkám prověřovala i exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), její případ ale odložila.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.

Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Zaplatit firmě Michelin desítky milionů za to, že zahrne české podniky do svého průvodce, se může bohatě vrátit, shodli se v Událostech, komentářích odborník na gastronomii Pavel Maurer a šéf gastrosoutěže Bocuse d'Or Czech Adam Eliáš. Podle Maurera by se měli inspektoři slavného světového průvodce po restauracích podrobněji zaměřit na celou zemi, v minulosti se podle něj soustředili výhradně na Prahu.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Poslanci se vrátili k mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice, tentokrát se věnovali spornému vládnímu konsolidačnímu balíčku. Ten přináší například různé změny v daních. Opozice s vládním návrhem nesouhlasí, SPD jej chce zamítnout už v prvním čtení. Kvůli dlouhé diskuzi sněmovna rozhodla, že jednání bude moci trvat až do půlnoci na čtvrtek, poté byla schůze přerušena do čtvrtečních 9:00. V rozpravě bylo přihlášeno na pět desítek poslanců, ke slovu se ovšem nedostali všichni. Řečnili převážně zástupci opozice.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Policisté navrhli obžalovat dvanáct lidí kvůli podplácení v kauze veřejných zakázek agentury CzechTourism. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Hlavní postavou případu je bývalý manažer agentury Aleš Pangrác, který podle policie manipuloval zakázky a přijímal úplatky za jejich rozdělování. Zbývající lidé včetně karlovarského radního Petra Bursíka (ODS) čelí obvinění z podplacení. Policie kvůli zakázkám prověřovala i exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), její případ ale odložila.