Migraci musíme řešit vně EU, a ne až na pláži, říká Dostálová kandidující za ANO

Nahrávám video
Lídryně kandidátky ANO Dostálová k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky ANO 2011 Klára Dostálová (nestr.) míní, že pro bezpečnost České republiky je zásadní změnit migrační pakt a připravit novou legislativu, než stávající dohoda nabyde účinnosti. V případě přijetí eura je Dostálová také kritická. Domnívá se, že Česko má stabilní měnu a země by zavedením eura přišla o svou suverenitu.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii po dvaceti letech?

Hodnotím to pozitivně. V roce 2004, když jsme vstupovali, tak to pro Českou republiku mělo mnoho přínosů – naplnění čtyř základních svobod. To znamená svoboda pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu, jednotný společný trh. Pak jsme samozřejmě i velmi těžili za posledních dvacet let z evropských fondů, protože Česká republika vlastně mohla čerpat z takzvaných kohezních fondů, takže máme postaveno, rekonstruováno mnoho školek, škol, silnic, nemocnic, zdravotní přístroje do nemocnic a tak dále... Takže to určitě je pozitivní velmi.

Co hodnotím jako negativní, tak určitě to, kam se Evropská unie za posledních dvacet let vyvinula, protože si myslím, že je nejvyšší čas, aby se trošičku zatáhlo za ruční brzdu, aby se nechali lidi v Evropě žít, aby se prostě něco udělalo s tou přeregulací, protože my jsme skutečně v rámci Evropy pojali myšlenku, že prostě, co se hýbe, tak musíme zregulovat, takže to samozřejmě je všechno velmi špatně a ve finále to vlastně oslabuje některá nařízení, zejména z posledních dvou let, a bohužel přijatá zejména za českého předsednictví, tak to oslabuje konkurenceschopnost Evropy, koneckonců i náš průmysl jako takový.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Musím asi začít tím, že na rozdíl například od našeho soupeře koalice SPOLU my skutečně do voleb nejdeme porazit jinou politickou stranu, to je úplně absurdní toto vyslovit nahlas v rámci evropských voleb, ale my jdeme bojovat za české zájmy. Je to velmi důležité. To znamená bojovat za naši suverenitu, za zachování práva veta, za revizi Green Dealu, za buď zrušení, nebo samozřejmě zásadní přepracování migračního patku, tak to jsou asi nejdůležitější témata. Ale vše s podtextem nechat lidi žít.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a případně čemu chcete bránit?

Asi začnu od toho zásadního. To znamená určitě zachovat právo veta, protože jde o suverenitu České republiky. Určitě zásadní revizi Green Dealu, ani ne tak v tom pilíři, který se týká ochrany přírody. To znamená výsadba nových stromů, zachování vody v krajině, to určitě podporujeme. Ale ty pilíře, které se týkají průmyslu a zemědělství, tam je nutná zásadní revize. Chceme zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory, zrušit emisní povolenky na domácnosti a vůbec vrátit Evropě zdravý selský rozum, aby naši podnikatelé, ale teď myslím i evropští podnikatelé, neodcházeli do třetích zemí, protože tady už nejsou schopni vůbec unést náklady s energiemi, emisní povolenky a tak dále.

U zemědělství jsou to zcela zásadní věci jako výmysly typu, že budeme vybíjet dobytek, protože mají emise, nebo že budeme zemědělcům říkat, na jak velkém objemu půdy vůbec mohou hospodařit. To jsou prostě zásadní věci. A pro bezpečnost České republiky je zcela zásadní změnit migrační pakt. To znamená, že my musíme uprchlíky řešit vně Evropské unie, a ne, až když máme uprchlíka na pláži. Takže to jsou zcela zásadní věci. To znamená – azylová politika v třetích zemích, efektivní návratová politika, boj s pašeráky.

Pokud zmiňujete migraci, dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Teď tady máme migrační dohodu, která by měla platit od roku 2026. Jak ji tedy hodnotíte? I tu chcete měnit?

Migrační pakt tak, jak jej připravil pan ministr (Vít) Rakušan ve spolupráci s českým předsednictvím, je od základu špatně. Takový migrační pakt nikdy neměl spatřit světlo světa. My musíme skutečně řešit azylové řízení ve třetích zemích. To znamená, že nesmíme pustit nikoho, koho nechceme na půdě Evropské unie, aby vůbec na té půdě skončil. Už jsem o tom možná hovořila. Určitě se musíte zeptat, jak to tedy chceme dělat, když migrační pakt byl schválen. No jediné, co nám vlastně zbývá, je vytlouct klín klínem. To znamená rychle za ty dva roky, než nabyde účinnosti ten schválený migrační pakt, připravit novou legislativu, která právě toto bude řešit. To znamená, abychom zabránili vstupu nelegálního uprchlíka na půdu Evropské unie.

A je reálné podle vás toho tak rychle dosáhnout vzhledem k tomu, že se o migračním paktu jednalo devět let?

Já si myslím, že je, protože pro mě je absolutně nepochopitelné, že Česká republika nejdříve byla pro, pak se tedy zdržela na těch jednáních, ale už dnes víme o patnácti státech, které s tím mají velké problémy. A já jenom nerozumím tomu, proč pan ministr Rakušan tedy nesehnal blokační menšinu. Patnáct států by bohatě stačilo, aby vůbec migrační pakt nebyl schválen. Takže lze to. Počítáme všichni, že ve všech evropských zemích samozřejmě lidé budou volit nové zástupce s tím zdravým selským rozumem a že se nám podaří společně tuto legislativu dotáhnout tak, aby vlastně první legislativa vůbec nemusela být v účinnosti.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Tak to je samozřejmě velmi zásadní téma. Je potřeba z pohledu České republiky se na to dívat ve dvou směrech. To rozšiřování Evropské unie, já určitě nejsem zásadně proti, ale země, které chtějí vstoupit do Evropské unie, musí striktně naplňovat kodaňská kritéria. To znamená, ať už jsou to politické, ekonomické, nebo institucionální podmínky, které pro vstup do Evropské unie máme.

Druhá věc je dokončení schengenského prostoru, což by samozřejmě kvůli bezpečnosti zemí Evropské unie bylo velmi žádoucí, to znamená Bulharsko, Rumunsko, státy západního Balkánu. Mít opravdu Evropu ucelenou a chránit vnější hranice. No a pro Českou republiku, jakmile se začne debata a budou vstupovat nové státy, tak to může znamenat, že se stane čistým plátcem, takže bude potřeba misky vah porovnávat, ale bezpečnost by asi měla zvítězit.

Opravdu se staneme v budoucnu čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme do rozpočtu EU, než z něj dostaneme. Jak byste jako politik chtěla lidem vysvětlovat, že mají dotovat zaostalejší regiony EU na úkor těch svých?

Tak ono to nehrozí v nejbližší době, protože když jsem viděla poslední ekonomická čísla... Zatím jsem viděla i z 12. prosince 2023 zprávu o rozšiřování EU, takže nic se nechystá v nejbližších letech. Zatím pro to programovací období 2028 až 2033 stále budeme čerpat z kohezních fondů, ale jakmile budou ty státy postupovat, budou naplňovat kodaňská kritéria, tak to bude opravdu na stole. A jak říkám, určitě budeme muset českým občanům vysvětlovat, že právě ucelená Evropa, ochrana vnějších hranic, společný schengenský prostor je ve finále zájem nás všech.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Tak my jsme vždycky byli pro pomoc Ukrajině. Jsem ráda, že i sama Evropská unie, koneckonců i Spojené státy, se k pomoci přihlásily. Ale vždycky, když se řekne A, tak se musí říct i B. A já jsem kvitovala i slova pana prezidenta, že skutečně už vyzývá k zahájení mírových rozhovorů. Určitě by bylo na místě, aby se světové velmoci dohodly na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Hledat prostě mírová řešení.

Má Česká republika přijmout euro?

Za mě ne, ale z čistě ekonomických důvodů, protože když se na to podívám, tak my bychom ztráceli část ze své suverenity. My si chceme o své měnové politice rozhodovat v České republice. Když se odevzdáme do rukou Evropské centrální banky, to znamená přijmeme euro, tak tam se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což už jsme si tady vyzkoušeli na mnoha legislativách, že to není úplně výhodné pro Českou republiku. A hlavně vstupovat teď ekonomicky v podstatě do dluhové unie, považuji opravdu za nesmysl, když máme docela stabilní a silnou měnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh Andreje Babiše na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 20 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 4 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...