Migraci musíme řešit vně EU, a ne až na pláži, říká Dostálová kandidující za ANO

Nahrávám video
Lídryně kandidátky ANO Dostálová k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky ANO 2011 Klára Dostálová (nestr.) míní, že pro bezpečnost České republiky je zásadní změnit migrační pakt a připravit novou legislativu, než stávající dohoda nabyde účinnosti. V případě přijetí eura je Dostálová také kritická. Domnívá se, že Česko má stabilní měnu a země by zavedením eura přišla o svou suverenitu.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii po dvaceti letech?

Hodnotím to pozitivně. V roce 2004, když jsme vstupovali, tak to pro Českou republiku mělo mnoho přínosů – naplnění čtyř základních svobod. To znamená svoboda pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu, jednotný společný trh. Pak jsme samozřejmě i velmi těžili za posledních dvacet let z evropských fondů, protože Česká republika vlastně mohla čerpat z takzvaných kohezních fondů, takže máme postaveno, rekonstruováno mnoho školek, škol, silnic, nemocnic, zdravotní přístroje do nemocnic a tak dále... Takže to určitě je pozitivní velmi.

Co hodnotím jako negativní, tak určitě to, kam se Evropská unie za posledních dvacet let vyvinula, protože si myslím, že je nejvyšší čas, aby se trošičku zatáhlo za ruční brzdu, aby se nechali lidi v Evropě žít, aby se prostě něco udělalo s tou přeregulací, protože my jsme skutečně v rámci Evropy pojali myšlenku, že prostě, co se hýbe, tak musíme zregulovat, takže to samozřejmě je všechno velmi špatně a ve finále to vlastně oslabuje některá nařízení, zejména z posledních dvou let, a bohužel přijatá zejména za českého předsednictví, tak to oslabuje konkurenceschopnost Evropy, koneckonců i náš průmysl jako takový.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Musím asi začít tím, že na rozdíl například od našeho soupeře koalice SPOLU my skutečně do voleb nejdeme porazit jinou politickou stranu, to je úplně absurdní toto vyslovit nahlas v rámci evropských voleb, ale my jdeme bojovat za české zájmy. Je to velmi důležité. To znamená bojovat za naši suverenitu, za zachování práva veta, za revizi Green Dealu, za buď zrušení, nebo samozřejmě zásadní přepracování migračního patku, tak to jsou asi nejdůležitější témata. Ale vše s podtextem nechat lidi žít.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a případně čemu chcete bránit?

Asi začnu od toho zásadního. To znamená určitě zachovat právo veta, protože jde o suverenitu České republiky. Určitě zásadní revizi Green Dealu, ani ne tak v tom pilíři, který se týká ochrany přírody. To znamená výsadba nových stromů, zachování vody v krajině, to určitě podporujeme. Ale ty pilíře, které se týkají průmyslu a zemědělství, tam je nutná zásadní revize. Chceme zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory, zrušit emisní povolenky na domácnosti a vůbec vrátit Evropě zdravý selský rozum, aby naši podnikatelé, ale teď myslím i evropští podnikatelé, neodcházeli do třetích zemí, protože tady už nejsou schopni vůbec unést náklady s energiemi, emisní povolenky a tak dále.

U zemědělství jsou to zcela zásadní věci jako výmysly typu, že budeme vybíjet dobytek, protože mají emise, nebo že budeme zemědělcům říkat, na jak velkém objemu půdy vůbec mohou hospodařit. To jsou prostě zásadní věci. A pro bezpečnost České republiky je zcela zásadní změnit migrační pakt. To znamená, že my musíme uprchlíky řešit vně Evropské unie, a ne, až když máme uprchlíka na pláži. Takže to jsou zcela zásadní věci. To znamená – azylová politika v třetích zemích, efektivní návratová politika, boj s pašeráky.

Pokud zmiňujete migraci, dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Teď tady máme migrační dohodu, která by měla platit od roku 2026. Jak ji tedy hodnotíte? I tu chcete měnit?

Migrační pakt tak, jak jej připravil pan ministr (Vít) Rakušan ve spolupráci s českým předsednictvím, je od základu špatně. Takový migrační pakt nikdy neměl spatřit světlo světa. My musíme skutečně řešit azylové řízení ve třetích zemích. To znamená, že nesmíme pustit nikoho, koho nechceme na půdě Evropské unie, aby vůbec na té půdě skončil. Už jsem o tom možná hovořila. Určitě se musíte zeptat, jak to tedy chceme dělat, když migrační pakt byl schválen. No jediné, co nám vlastně zbývá, je vytlouct klín klínem. To znamená rychle za ty dva roky, než nabyde účinnosti ten schválený migrační pakt, připravit novou legislativu, která právě toto bude řešit. To znamená, abychom zabránili vstupu nelegálního uprchlíka na půdu Evropské unie.

A je reálné podle vás toho tak rychle dosáhnout vzhledem k tomu, že se o migračním paktu jednalo devět let?

Já si myslím, že je, protože pro mě je absolutně nepochopitelné, že Česká republika nejdříve byla pro, pak se tedy zdržela na těch jednáních, ale už dnes víme o patnácti státech, které s tím mají velké problémy. A já jenom nerozumím tomu, proč pan ministr Rakušan tedy nesehnal blokační menšinu. Patnáct států by bohatě stačilo, aby vůbec migrační pakt nebyl schválen. Takže lze to. Počítáme všichni, že ve všech evropských zemích samozřejmě lidé budou volit nové zástupce s tím zdravým selským rozumem a že se nám podaří společně tuto legislativu dotáhnout tak, aby vlastně první legislativa vůbec nemusela být v účinnosti.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Tak to je samozřejmě velmi zásadní téma. Je potřeba z pohledu České republiky se na to dívat ve dvou směrech. To rozšiřování Evropské unie, já určitě nejsem zásadně proti, ale země, které chtějí vstoupit do Evropské unie, musí striktně naplňovat kodaňská kritéria. To znamená, ať už jsou to politické, ekonomické, nebo institucionální podmínky, které pro vstup do Evropské unie máme.

Druhá věc je dokončení schengenského prostoru, což by samozřejmě kvůli bezpečnosti zemí Evropské unie bylo velmi žádoucí, to znamená Bulharsko, Rumunsko, státy západního Balkánu. Mít opravdu Evropu ucelenou a chránit vnější hranice. No a pro Českou republiku, jakmile se začne debata a budou vstupovat nové státy, tak to může znamenat, že se stane čistým plátcem, takže bude potřeba misky vah porovnávat, ale bezpečnost by asi měla zvítězit.

Opravdu se staneme v budoucnu čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme do rozpočtu EU, než z něj dostaneme. Jak byste jako politik chtěla lidem vysvětlovat, že mají dotovat zaostalejší regiony EU na úkor těch svých?

Tak ono to nehrozí v nejbližší době, protože když jsem viděla poslední ekonomická čísla... Zatím jsem viděla i z 12. prosince 2023 zprávu o rozšiřování EU, takže nic se nechystá v nejbližších letech. Zatím pro to programovací období 2028 až 2033 stále budeme čerpat z kohezních fondů, ale jakmile budou ty státy postupovat, budou naplňovat kodaňská kritéria, tak to bude opravdu na stole. A jak říkám, určitě budeme muset českým občanům vysvětlovat, že právě ucelená Evropa, ochrana vnějších hranic, společný schengenský prostor je ve finále zájem nás všech.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Tak my jsme vždycky byli pro pomoc Ukrajině. Jsem ráda, že i sama Evropská unie, koneckonců i Spojené státy, se k pomoci přihlásily. Ale vždycky, když se řekne A, tak se musí říct i B. A já jsem kvitovala i slova pana prezidenta, že skutečně už vyzývá k zahájení mírových rozhovorů. Určitě by bylo na místě, aby se světové velmoci dohodly na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Hledat prostě mírová řešení.

Má Česká republika přijmout euro?

Za mě ne, ale z čistě ekonomických důvodů, protože když se na to podívám, tak my bychom ztráceli část ze své suverenity. My si chceme o své měnové politice rozhodovat v České republice. Když se odevzdáme do rukou Evropské centrální banky, to znamená přijmeme euro, tak tam se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což už jsme si tady vyzkoušeli na mnoha legislativách, že to není úplně výhodné pro Českou republiku. A hlavně vstupovat teď ekonomicky v podstatě do dluhové unie, považuji opravdu za nesmysl, když máme docela stabilní a silnou měnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 6 hhodinami

VideoPokud se ukáže, že za požárem v Pardubicích není Rusko, budu překvapený, říká šéf TOP 09

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.
před 7 hhodinami

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zákon o registraci neziskových organizací vláda nechystá, zastane ho vyhláška, řekl Tejc

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 13 hhodinami

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 14 hhodinami
Načítání...