Migraci musíme řešit vně EU, a ne až na pláži, říká Dostálová kandidující za ANO

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky ANO 2011 Klára Dostálová (nestr.) míní, že pro bezpečnost České republiky je zásadní změnit migrační pakt a připravit novou legislativu, než stávající dohoda nabyde účinnosti. V případě přijetí eura je Dostálová také kritická. Domnívá se, že Česko má stabilní měnu a země by zavedením eura přišla o svou suverenitu.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii po dvaceti letech?

Hodnotím to pozitivně. V roce 2004, když jsme vstupovali, tak to pro Českou republiku mělo mnoho přínosů – naplnění čtyř základních svobod. To znamená svoboda pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu, jednotný společný trh. Pak jsme samozřejmě i velmi těžili za posledních dvacet let z evropských fondů, protože Česká republika vlastně mohla čerpat z takzvaných kohezních fondů, takže máme postaveno, rekonstruováno mnoho školek, škol, silnic, nemocnic, zdravotní přístroje do nemocnic a tak dále... Takže to určitě je pozitivní velmi.

Co hodnotím jako negativní, tak určitě to, kam se Evropská unie za posledních dvacet let vyvinula, protože si myslím, že je nejvyšší čas, aby se trošičku zatáhlo za ruční brzdu, aby se nechali lidi v Evropě žít, aby se prostě něco udělalo s tou přeregulací, protože my jsme skutečně v rámci Evropy pojali myšlenku, že prostě, co se hýbe, tak musíme zregulovat, takže to samozřejmě je všechno velmi špatně a ve finále to vlastně oslabuje některá nařízení, zejména z posledních dvou let, a bohužel přijatá zejména za českého předsednictví, tak to oslabuje konkurenceschopnost Evropy, koneckonců i náš průmysl jako takový.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Musím asi začít tím, že na rozdíl například od našeho soupeře koalice SPOLU my skutečně do voleb nejdeme porazit jinou politickou stranu, to je úplně absurdní toto vyslovit nahlas v rámci evropských voleb, ale my jdeme bojovat za české zájmy. Je to velmi důležité. To znamená bojovat za naši suverenitu, za zachování práva veta, za revizi Green Dealu, za buď zrušení, nebo samozřejmě zásadní přepracování migračního patku, tak to jsou asi nejdůležitější témata. Ale vše s podtextem nechat lidi žít.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a případně čemu chcete bránit?

Asi začnu od toho zásadního. To znamená určitě zachovat právo veta, protože jde o suverenitu České republiky. Určitě zásadní revizi Green Dealu, ani ne tak v tom pilíři, který se týká ochrany přírody. To znamená výsadba nových stromů, zachování vody v krajině, to určitě podporujeme. Ale ty pilíře, které se týkají průmyslu a zemědělství, tam je nutná zásadní revize. Chceme zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory, zrušit emisní povolenky na domácnosti a vůbec vrátit Evropě zdravý selský rozum, aby naši podnikatelé, ale teď myslím i evropští podnikatelé, neodcházeli do třetích zemí, protože tady už nejsou schopni vůbec unést náklady s energiemi, emisní povolenky a tak dále.

U zemědělství jsou to zcela zásadní věci jako výmysly typu, že budeme vybíjet dobytek, protože mají emise, nebo že budeme zemědělcům říkat, na jak velkém objemu půdy vůbec mohou hospodařit. To jsou prostě zásadní věci. A pro bezpečnost České republiky je zcela zásadní změnit migrační pakt. To znamená, že my musíme uprchlíky řešit vně Evropské unie, a ne, až když máme uprchlíka na pláži. Takže to jsou zcela zásadní věci. To znamená – azylová politika v třetích zemích, efektivní návratová politika, boj s pašeráky.

Pokud zmiňujete migraci, dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Teď tady máme migrační dohodu, která by měla platit od roku 2026. Jak ji tedy hodnotíte? I tu chcete měnit?

Migrační pakt tak, jak jej připravil pan ministr (Vít) Rakušan ve spolupráci s českým předsednictvím, je od základu špatně. Takový migrační pakt nikdy neměl spatřit světlo světa. My musíme skutečně řešit azylové řízení ve třetích zemích. To znamená, že nesmíme pustit nikoho, koho nechceme na půdě Evropské unie, aby vůbec na té půdě skončil. Už jsem o tom možná hovořila. Určitě se musíte zeptat, jak to tedy chceme dělat, když migrační pakt byl schválen. No jediné, co nám vlastně zbývá, je vytlouct klín klínem. To znamená rychle za ty dva roky, než nabyde účinnosti ten schválený migrační pakt, připravit novou legislativu, která právě toto bude řešit. To znamená, abychom zabránili vstupu nelegálního uprchlíka na půdu Evropské unie.

A je reálné podle vás toho tak rychle dosáhnout vzhledem k tomu, že se o migračním paktu jednalo devět let?

Já si myslím, že je, protože pro mě je absolutně nepochopitelné, že Česká republika nejdříve byla pro, pak se tedy zdržela na těch jednáních, ale už dnes víme o patnácti státech, které s tím mají velké problémy. A já jenom nerozumím tomu, proč pan ministr Rakušan tedy nesehnal blokační menšinu. Patnáct států by bohatě stačilo, aby vůbec migrační pakt nebyl schválen. Takže lze to. Počítáme všichni, že ve všech evropských zemích samozřejmě lidé budou volit nové zástupce s tím zdravým selským rozumem a že se nám podaří společně tuto legislativu dotáhnout tak, aby vlastně první legislativa vůbec nemusela být v účinnosti.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Tak to je samozřejmě velmi zásadní téma. Je potřeba z pohledu České republiky se na to dívat ve dvou směrech. To rozšiřování Evropské unie, já určitě nejsem zásadně proti, ale země, které chtějí vstoupit do Evropské unie, musí striktně naplňovat kodaňská kritéria. To znamená, ať už jsou to politické, ekonomické, nebo institucionální podmínky, které pro vstup do Evropské unie máme.

Druhá věc je dokončení schengenského prostoru, což by samozřejmě kvůli bezpečnosti zemí Evropské unie bylo velmi žádoucí, to znamená Bulharsko, Rumunsko, státy západního Balkánu. Mít opravdu Evropu ucelenou a chránit vnější hranice. No a pro Českou republiku, jakmile se začne debata a budou vstupovat nové státy, tak to může znamenat, že se stane čistým plátcem, takže bude potřeba misky vah porovnávat, ale bezpečnost by asi měla zvítězit.

Opravdu se staneme v budoucnu čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme do rozpočtu EU, než z něj dostaneme. Jak byste jako politik chtěla lidem vysvětlovat, že mají dotovat zaostalejší regiony EU na úkor těch svých?

Tak ono to nehrozí v nejbližší době, protože když jsem viděla poslední ekonomická čísla... Zatím jsem viděla i z 12. prosince 2023 zprávu o rozšiřování EU, takže nic se nechystá v nejbližších letech. Zatím pro to programovací období 2028 až 2033 stále budeme čerpat z kohezních fondů, ale jakmile budou ty státy postupovat, budou naplňovat kodaňská kritéria, tak to bude opravdu na stole. A jak říkám, určitě budeme muset českým občanům vysvětlovat, že právě ucelená Evropa, ochrana vnějších hranic, společný schengenský prostor je ve finále zájem nás všech.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Tak my jsme vždycky byli pro pomoc Ukrajině. Jsem ráda, že i sama Evropská unie, koneckonců i Spojené státy, se k pomoci přihlásily. Ale vždycky, když se řekne A, tak se musí říct i B. A já jsem kvitovala i slova pana prezidenta, že skutečně už vyzývá k zahájení mírových rozhovorů. Určitě by bylo na místě, aby se světové velmoci dohodly na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Hledat prostě mírová řešení.

Má Česká republika přijmout euro?

Za mě ne, ale z čistě ekonomických důvodů, protože když se na to podívám, tak my bychom ztráceli část ze své suverenity. My si chceme o své měnové politice rozhodovat v České republice. Když se odevzdáme do rukou Evropské centrální banky, to znamená přijmeme euro, tak tam se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což už jsme si tady vyzkoušeli na mnoha legislativách, že to není úplně výhodné pro Českou republiku. A hlavně vstupovat teď ekonomicky v podstatě do dluhové unie, považuji opravdu za nesmysl, když máme docela stabilní a silnou měnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 5 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 6 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 6 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 6 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 7 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 9 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.