Klára Dostálová strana 4 z 5

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny se stala nominantka opozičního ANO Klára Dostálová. Ve středeční tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová tak obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.

Lidovecký kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík má problém. Policie stále zadržuje jeho mobil a počítač a během razie na brněnském magistrátu zapečetila jeho kancelář. Hladík se brání, že v kauze privatizace městského majetku figuruje pouze jako svědek. Případu se věnoval David Sebíně ze 168 hodin.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nesouhlasí s premiérem Petrem Fialou (ODS), že státní rozpočet je takzvaně „válečný“. „Nemůže za to schovat všechno,“ uvedla v Interview ČT24. Výdaje související s válkou na Ukrajině činí 22 miliard, kdežto schodek rozpočtu je 375 miliard korun, zdůraznila. Co se sestavování rozpočtu týče, covidová krize je podle ní se současnou krizí srovnatelná, vláda navíc podle Schillerové hospodaří v době ekonomického růstu. S principem daně z neočekávaných zisků hnutí ANO dle bývalé ministryně financí souhlasí, s provedením ale nikoliv.

Ministerstvo pro místní rozvoj nově vydává avíza na dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Aktuálně vyzvalo k podání žádostí o peníze muzea. Připravena je pro ně až jedna miliarda korun z Evropské unie. Přihlásily se už víc než dvě desítky projektů v Česku. Jde například o úpravu Horáckého muzea na Vysočině, které má připravený projekt už osm let.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

TOP 09 nepodpoří kandidaturu bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) na funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Podporu od TOP 09 nyní ale nedostane ani nikdo další z hnutí ANO. V pořadu Události, komentáře to řekl místopředseda TOP 09 a předseda poslaneckého klubu Jan Jakob.

Dolní komora ve čtvrtek měla debatovat o navrhované změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), která předpokládá zejména zapojení Senátu. Hnutí SPD ale jednání o vládní novele od rána obstruovalo. Odpoledne pak schůzi přerušily pravidelné interpelace na členy vlády, poslanci tak budou pokračovat v pátek. V otázce doplnění vedení sněmovny ANO navrhlo na místopředsedkyni sněmovny Kláru Dostálovou, která by měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) by měl podle předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na koaliční radě vysvětlit svůj úterní výrok, aby se velké firmy vydávaly za malé a střední, aby dosáhly na vládní pomoc s vysokými cenami energií. V souladu s výkladem Síkelova ministerstva to nicméně pokládá za nadsázku, uvedla v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové.

Státní zástupkyně akceptovala odložení vedlejší části kauzy dotací v agentuře CzechTourism, ve které policie prověřovala bývalou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO). Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Kauza se původně týkala jen dotací ve zmíněné agentuře, při jejich prověřování však policisté narazili i na údajný nákup auta pro manžela Dostálové z peněz Poslanecké sněmovny. I tento případ ale odložili, nemohli totiž použít klíčový důkaz.

Před rokem skončila platnost speciálních voucherů, které měly pomoct cestovním kancelářím v době koronavirové krize. Pokud klient poukázky na náhradní zájezd nevyužil, měl dostat zpět své peníze za původně objednanou dovolenou. Některým zákazníkům ale dodnes nepřišly.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy MMR vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) podle policie splácela auto pro manžela z peněz sněmovny. Server Seznam zprávy zveřejnil informace z policejního usnesení, podle kterého nechala den po nákupu vozu zvýšit odměnu své poslanecké asistentky o 15 tisíc měsíčně. Ta pak částku přeposílala otci Dostálové údajně za pronájem kanceláře, policie ale pracovala s verzí, že je otec použil na splátky vozu pro manžela Dostálové.

V Terezíně na Litoměřicku se po vydatných víkendových deštích zřítila část kasáren Jana Žižky. Starosta obce žádá ministerstva o rychlou pomoc při řešení oprav památky, která je už dlouho v havarijním stavu. Bouřky působí v posledních dnech problémy na mnoha místech, především v Čechách. Meteorologové varují před dalšími.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

V Česku je pořízení vlastního bytu nejnákladnější v Evropské unii. Podle náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Zuzany Freitas Lopesové za to může také komplikovaný proces stavebního řízení. Navrhuje rovněž, aby stát pomohl obcím s podporou lidí v bytové nouzi. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) je ale přesvědčená, že by situaci spíše pomohlo přijetí navrženého stavebního zákona. „Odkládat stavební řízení o rok je podle mě nesmysl,“ míní. Diskutovaly v pořadu Události, komentáře.

Poslanci schválili ve stavu legislativní nouze několik změn, které se dotknou ukrajinských uprchlíků. Ti tak nejspíš budou například moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima, jak navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela zákona lex Ukrajina zahrnuje mimo jiné i návrh ministerstva školství, podle nějž školy budou moci i v dalším školním roce vytvářet třídy pro dětské uprchlíky z Ukrajiny, pokud to bude třeba. Zákon nyní poputuje do Senátu.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Poslanci jednali o odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda tak chce odložit o rok vznik Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Podle schválené a platné podoby zákona mají začít fungovat v polovině příštího roku a mají nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém období v opozici, s tímto řešením nesouhlasily. Nynější vláda chce proto odkladem účinnosti části získat čas na jeho věcné úpravy. Opoziční poslanci se ve středu o jednotlivých bodech zákona přeli s koalicí, s odkladem účinnosti nesouhlasí. Projednávání bude pokračovat ve čtvrtek.

Opozičnímu hnutí ANO se opět nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně řádnou debatu o svých čtyřech návrzích směřujících proti růstu cen energií a pohonných hmot. Sněmovna po téměř čtyřech hodinách hlasy koaliční většiny neumožnila schválení programu mimořádné schůze, která se proto nakonec nekonala. Předtím se přeli opoziční řečníci s přednostním právem s ministry ohledně energetické bezpečnosti. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) obvinil vládu mimo jiné z brutálních lží. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) mu na oplátku řekl, že jeho projev místy připomínal dadaistický obraz od Šumavy k Tatrám a vysílání rádia Jerevan.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Sněmovna v úvodním kole i přes nesouhlas opozice po zhruba sedmihodinovém jednání podpořila roční odklad účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona přijatého loni. Návrh o rok odkládá vznik krajských stavebních úřadů, pod něž mají dosavadní stavební úřady při obcích a městech přejít. Od poloviny příštího roku by vznikl v souladu s novým zákonem pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti velké investiční akce, jako jsou třeba dálnice. Vláda chce mezitím připravit novelu stavebního zákona.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.