Karibik strana 3 z 5

Venezuelský vůdce Nicolás Maduro prohlásil, že nasadí po celé zemi 4,5 milionu příslušníků provládních milicí, aby čelili hrozbám Spojených států ohledně nasazení amerických sil v Karibiku, píše agentura AFP. Připomněla, že USA zdvojnásobily odměnu za Madurovo dopadení na padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun).

Programy známé jako občanství za investici (CBI) nabízí v Karibiku pět ostrovních států – Antigua a Barbuda, Svatý Kryštof a Nevis, Dominika, Grenada i Svatá Lucie. Za částku začínající na 200 tisících dolarech (4,3 milionu korun) si lze například s nemovitostí pořídit i pas. Většina ze zájemců pochází ze Spojených států amerických a k nákupu je vede i tamní politická situace, míní realitní makléři a lidé z branže.

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.

Oko hurikánu Beryl se ve středu kolem 21:30 středoevropského času nacházelo v Karibském moři asi 30 kilometrů jižně od Jamajky. Hurikán, který si na ostrůvcích v jihovýchodním Karibiku vyžádal nejméně sedm životů, se podle meteorologů sice nedotkl jamajské pevniny, jeho dopady jsou však stejné – silné nárazy větru a přívaly deště, na které se obyvatelé Jamajky připravovali v uplynulých hodinách a dnech. Na ostrově vláda vyhlásila dvanáctihodinový zákaz vycházení, informovala agentura AP. Ohrožené jsou také Kajmanské ostrovy.

Hurikán Beryl v jihovýchodním Karibiku zesílil na pátý, tedy nejvyšší stupeň. Podle agentury AP o tom v noci na pondělí SELČ informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). V ostrovním státě Grenada si živel vyžádal jednu oběť, v oblasti nefungují komunikační linky.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.

Floridské pláže zaplavují chuchvalce ze zhruba osm tisíc kilometrů široké chaluhové masy, která pluje Atlantským oceánem. Hromady rozkládajících se řas představují vážná zdravotní rizika. Jsou totiž plné bakterií z rodu Vibrio, které mohou způsobit sepsi a následně i odumírání měkkých tkání. Znepokojivé zjištění může také ohrozit letní turistickou sezonu, hroudy nahnědlých rostlin totiž provází štiplavý zápach podobný hnijícím vejcím.

Stačilo několik měsíců a zdravá populace ježovek v Ejlatském zálivu zanikla. Podle ekologů to bude mít dalekosáhlé důsledky.

Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Nizozemský král Vilém-Alexandr pověřil komisi složenou ze tří nizozemských historiků a jednoho experta na lidská práva nezávislým zkoumáním role nizozemské královské rodiny v koloniální minulosti země. Informovala o tom v úterý podle agentury Reuters tisková služba nizozemské vlády RVD.

Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat do čela Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Johnson a exministr financí Rishi Sunak, kteří byli označováni za možné rivaly v souboji o budoucího premiéra, spolu v sobotu večer podle médií jednali, ale obsah schůzky nebyl zveřejněn. Největší šance stát se premiérem tak má nyní Sunak.

Britský exministr financí Rishi Sunak si jako první zajistil podporu sta zákonodárců, nutnou pro kandidaturu do čela Konzervativní strany. Sto konzervativních poslanců zřejmě podpořilo také bývalého premiéra Borise Johnsona, který se v sobotu vrátil z dovolené zpátky do Británie, informovala britská média. Toryové hledají nového lídra, jenž se posléze stane i britským premiérem poté, co ve čtvrtek oznámila svou rezignaci Liz Trussová.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Amerika se připravovala na silné hurikány, ale letos se zatím přes předpovědi neobjevily. Meteorologové řeší, jak je to možné a jaká je příčina této anomálie.

Nástup krále Karla III. na britský trůn oživil výzvy politiků a aktivistů z Austrálie a bývalých britských kolonií v karibské oblasti, aby se jejich země zbavily nynějšího uspořádání s britským monarchou jako hlavou státu. Někteří také žádají, aby Británie zaplatila odškodné za koloniální nadvládu, během níž byly z Afriky do Ameriky a Karibiku převezeny statisíce lidí, kteří pak museli pracovat v otrockých podmínkách na plantážích vlastněných Brity.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.